90’ ČT24 – Končí sčítání lidu
Povinnost zapojit se do sčítání mají všechny osoby s trvalým pobytem nebo přechodným pobytem nad devadesát dnů a také ti, kterým byl v Česku udělen azyl. Podle mluvčí sčítání Jolany Voldánové bylo do úterního odpoledne odevzdáno necelých 4,8 milionu formulářů, z nich zhruba 4,2 milionu bylo elektronických. Dodala, že jich rychle přibývá, jak se blíží konec sčítání. „V pondělí v deset hodin večer dorazilo 14 711 formulářů,“ vyčíslila.
Předseda statistiků upozornil, že v tuto chvíli úřad nevidí do formulářů a tudíž neví, kolik osob je v jednotlivých formulářích sečteno. Každý formulář by měl zahrnovat celou domácnost. „Budou tam nějaké duplicity, někteří členové se vyplnili dvakrát,“ očekává ovšem předseda statistiků.
O trochu později doručené formuláře úřad přijme. „Několik dnů trvá, než to pošta zpracuje, průběžně to vyndavá z poštovních schránek, potom dochází ke zpracování formulářů a podobně, než se dostanou do fáze digitalizace. Co se tento týden objeví ve schránkách, pošta bude průběžně zpracovávat. Ideální by bylo, pokud to tam občané stihnou v úterý hodit, ale budeme tolerantní, pokud ještě v příštích dnech se to objeví ve schránkách,“ shrnul.
Ředitel Odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ Robert Šanda uvedl, že také bude ještě několik dní dobíhat lhůta, po kterou se budou formuláře sbírat. Případné podněty týkající se lidí, kteří formulář neodevzdali, podle něj budou řešit příslušné úřady obce s rozšířenou působností.
Potrvá to ovšem delší dobu – obecní úřady dostanou od statitiků informace o nesečtených lidech až poté, co ČSÚ zdigitalizuje údaje z listinných formulářů a propojí získané údaje s databázemi. „Pak je teprve budeme schopni identifikovat,“ upřesnil Rojíček.
Potíže s informačním systémem
Na začátku proces provázely potíže s informačním systémem. Kvůli přetížení hned první den po spuštění musel Český statistický úřad systém zhruba na deset hodin odstavit. Neúspěšný start sčítání kritizoval premiér Andrej Babiš (ANO) i člen Pirátů Ondřej Profant. Podle něj by se podobná chyba u tak nákladného projektu neměla stát.
Podle Rojíčka byla chyba na straně dodavatele. „Bylo to něco, co naštvalo občany, také jsme se jim mnohokrát omluvili. Nemyslíme si, že byl systém špatně připraven, stává se to v řadě složitých IT systémů. Zvlášť když se týká deseti milionů občanů,“ podotkl.
Celkově hodnotí předseda statistického úřadu průběh sčítání „velmi dobře“. Po úvodních problémech se statistici rozhodli prodloužit možnost sečíst se on-line. Původně měla tato fáze sčítání skončit 9. dubna, a potom následovat listinné sčítání. Nakonec bylo možné elektronické formuláře vyplnit po celou dobu až do úplného konce, tedy zhruba o měsíc déle. Rozhodnutí to bylo podle Rojíčka správné. „Ukázalo se, že zájem o on-line je ještě silnější, než jsme očekávali,“ připustil.
Jaké údaje se evidují?
V letošním sčítání lidu se zjišťuje o polovinu méně údajů než před deseti lety. Sčítací formulář pro domácnost obsahuje dvě části. První se týká bydlení a složení domácnosti. Lidé v ní musí odpovědět například na to, zda bydlí ve vlastní, nebo pronajaté nemovitosti, nebo třeba čím doma topí.
Druhá je pak osobní. Mezi povinné otázky patří uvedení nejvyššího dosaženého vzdělání nebo zaměstnání, a to včetně místa, kde ho respondenti vykonávají. Otázky týkající se národnosti a náboženské víry jsou dobrovolné. Formulář nezjišťuje majetkové poměry ani zdravotní stav.
Rojíček vyloučil, že by bylo možné zneužití individuálních dat „Mechanismus anonymizace je velmi důsledný a opravdu zabraňuje tomu, aby byl kdokoliv, ať už přímo, nebo nepřímo, z těch mikrodat identifikován,“ zdůraznil.
Také mluvčí České pošty Matyáš Vitík uvedl, že lidé, kteří údaje zpracovávají, jsou nuceni držet mlčenlivost. Počet těchto pracovníků, kteří mají k údajům přístup, je navíc snížen na minimum. „Musíme získat z papírových formulářů data, budou se skenovat – to je ta první část. Pak přijde na řadu skartace, kterou má Česká pošta také na starosti, a to z toho důvodu, aby listinné formuláře pak nebyly k dispozici komukoliv,“ nastínil.
S dotazy se lidé mohou obracet také na Úřad pro ochranu osobních údajů. „Lidem vadilo, že o nich stát stále vyžaduje nějaké další údaje, i když mají dojem, že disponuje obrovskou množinou ve srovnání s předchozími lety. Na takové 'stížnosti' jsme mohli odpovídat pouze tak, že je třeba respektovat zákon,“ přiblížil nejčastější dotazy místopředseda úřadu Josef Prokeš.
Nové fakulty i vhodná infrastruktura
Sčítání se koná jednou za deset let. Získaná data mohou pomoci k tomu, aby se v Česku žilo lépe. Obcím a městům umožňuje nastavit služby tak, aby co nejlépe uspokojily potřeby občanů, a to například při plánování rozvoje veřejné dopravy. Statistika také získává informace o vzdělanosti. Vysoké školy se pak na základě posbíraných dat například rozhodují o otevření nových fakult.
Data o vzdělanosti ale využívá například také sociální geograf Martin Šimon, který se věnuje geografii zločinu. „V případě, kdy dochází v nějakém regionu nebo obci ke zvýšené koncentraci osob, které mají nižší vzdělání, tak se ví, že tyto osoby do značné míry mají větší riziko, že se dostanou do tíživé sociální situace. A je tam větší šance, že v tom regionu bude páchána kriminalita nebo tam bude docházet k dalším sociálním problémům,“ vysvětlil.
Informace mohou využívat i developeři. Ti získají třeba detailní přehled o tom, jaká bude poptávka po bydlení v určitých lokalitách nebo jak navázat výstavbu nových bytů na rozvoj infrastruktury.
Sčítání lidu může včasně odhalit nedostatek mateřských škol. Rodinám s dětmi tak pomůže v tom, že bude impulzem pro vystavění nových. Význam dat pro prognózy pro školské úřady upozornil tajemník katedry demografie z Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické Tomáš Fiala.
Stejně tak může být nápomocné v rozvoji dalších sociálních zařízení pro seniory. Umožňuje také srovnat životní úroveň například zaměstnanců a živnostníků. Zároveň mohou výstupy pomoci při tvorbě nových pracovních míst, služeb nebo programů.
„Cenzus pro nás zůstává nenahraditelným zdrojem, jediným svého druhu, zejména díky svému rozsahu,“ uvedl ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřej Boháč.
