Důvěra Čechů ve vládu rapidně klesá, je nejnižší ze zemí Evropské unie

Češi věří vládě své země nejméně ze všech obyvatel zemí Evropské unie. Ve zveřejněné národní zprávě z unijního průzkumu Eurobarometr o tom informovalo zastoupení Evropské komise v ČR. Podíl obyvatel Česka, kteří důvěřují tuzemské vládě, meziročně klesl podle průzkumu ze 40 na 19 procent. Důvěra Čechů v EU naopak stoupla z 39 procent na aktuálních 48 procent, což je nejvíce od roku 2013. V celé EU důvěřuje Unii 49 procent obyvatel.

Obyvatelé Česka oproti minulému průzkumu Eurobarometr, zveřejněnému loni v únoru, méně věří české vládě i parlamentu. Podíl lidí důvěřujících parlamentu klesl v tuzemsku meziročně z 25 na 15 procent. Výrazně vyšší je důvěra v Unii i třeba v OSN, která vzrostla ze 45 na 57 procent.

Zatímco své vládě i parlamentu aktuálně věří méně než pětina Čechů, průměrná důvěra v národní vlády a parlamenty za všechny země EU činí zhruba 36 procent. Průměrná důvěra v Unii za všechny země evropského bloku činí 49 procent, což je třetí nejvyšší hodnota za celé období od východního rozšíření v roce 2004. Je také podobná jako míra důvěry Čechů v Unii. 

Česko však nadále patří k zemím s nejmenší důvěrou v EU. Nejvyšší důvěra v EU je v Portugalsku (78 procent), Irsku (74 procent) a Litvě (70 procent), nejnižší naopak v Řecku (37 procent), na Kypru a ve Francii (shodně 39 procent).

Podle většiny Čechů byla epidemická opatření oprávněná

Nedůvěra v tuzemskou vládu se odráží i v názorech účastníků průzkumu na úroveň demokracie v Česku a na protikoronavirová opatření vlády. Zatímco v předchozím dotazování bylo s fungováním demokracie v Česku spokojeno 66 procent lidí, nyní je to 45 procent. Průměrná spokojenost s fungováním národní demokracie za všechny země EU činí 55 procent.

Opatření zaváděná v Česku proti šíření nemoci covid-19 považuje naprostá většina dotázaných – 68 procent – za oprávněná. S tím, jak opatření aplikuje česká vláda, je jich ale spokojeno jen 24 procent. Hůře než český kabinet dopadl jen jen lotyšský, s jehož postupem vůči pandemii je spokojeno jen 21 procent tamních obyvatel. Průměrně je s opatřeními svých národních vlád spokojeno 43 procent obyvatel EU, nejvíc v Dánsku, a to 79 procent. 

Naproti tomu s opatřeními zaváděnými krajskými a dalšími místními orgány je v Česku spokojeno 48 procent a s opatřeními zaváděnými EU 40 procent lidí.

Více než čtyři z deseti obyvatel EU (42 procent) by se nechali očkovat proti covidu-19 – nebo už očkování podstoupili (3 procenta) – co nejdříve to bude možné, pokud je k dispozici úřady schválená vakcína. Nejvíc lidí se chce co nejdříve očkovat v Irsku (70 procent), naopak nejméně lidí (13 procent) na Kypru, kde také hlásí nejvíc lidí (26 procent), že se očkovat nechce vůbec (průměr EU je 12 procent).

V Česku je mírně nadprůměrný podíl lidí, kteří očkování odmítají (14 procent). Stejně tak převyšuje mírně unijní průměr i množství těch, kteří chtějí vakcínu co nejdříve (48 procent).

Zdraví důležitejší než imigrace

Oproti poslednímu z průzkumu se proměnilo pořadí nejdůležitějších problémů, kterými by se měla EU podle svých obyvatel především zabývat.

Zatímco loni v létě považovali lidé za nejvýznamnější téma ekonomickou situaci, následovanou stavem veřejných financí členských států a imigrací, nyní staví na první místo zdraví. Až po něm následují ekonomika a veřejné rozpočty, imigrace klesla na páté místo za problematiku životního prostředí a změn klimatu. Zdraví považují za nejdůležitější téma i Češi, následuje ekonmická situace a imigrace. 

Oproti minulému průzkumu značně poklesla důvěra Čechů v ekonomiku. Situaci tuzemské ekonomiky nyní považuje za dobrou 30 procent účastníků průzkumu, zatímco v předchozím Eurobarometru ji kladně hodnotilo 71 procent. Naprostá většina ale stále pozitivně vnímá finanční situaci vlastních domácností nebo zaměstnanost v Česku. Nejvíc lidí vidí ekonomickou situaci své země pozitivně v Lucembursku (86 procent), nejméně v Itálii (7 procent). Průměr EU je 29 procent. 

Průzkum se prováděl letos od 17. do 22. února. Zúčastnilo se ho 1100 obyvatel Česka starších 15 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovaly kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09AktualizovánoPrávě teď

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 15 mminutami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 37 mminutami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Suspendovaný lékař u tragických porodů v Litoměřicích nebyl, potvrdilo šetření

Gynekolog Petr Holba nebyl u porodů v litoměřické nemocnici, potvrdilo interní šetření, které po úmrtí dvou novorozenců na konci loňského listopadu provedla Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří. Lékař tak podle ní profesně nepochybil, uvedla mluvčí společnosti Miloslava Kučerová. Neštěstí se stalo z 26. na 27. listopadu, dvě další novorozené děti doktoři resuscitovali. Lékař už dřív uvedl, že u porodů, které skončily úmrtím, nebyl. Případem se zabývají kriminalisté.
před 5 hhodinami

Za týrání skotu poslal soud ředitele farmy na pět let do vězení

Za chov skotu v nevhodných podmínkách na farmě na Chomutovsku poslal ve čtvrtek pražský vrchní soud ředitele společnosti Ekochov CMN Antonína Hajzlera na pět let do vězení. Na deset let mu zakázal se starat o zvířata. Jednatele společnosti Františka Horna potrestal ročním podmíněným trestem za zanedbání péče o zvířata z nedbalosti. Firmě Ekochov CMN uložil, aby zaplatila dva miliony korun. Podle pravomocného verdiktu kvůli mužům uhynulo od ledna do prosince 2021 téměř sedmdesát zvířat. Dvojice vinu od počátku odmítala.
před 6 hhodinami
Načítání...