Sněmovnou prošel návrh, který stanovuje, že auta musí při předjíždění lidí na kole držet minimální vzdálenost půldruhého metru a tam, kde je rychlost omezená na třicet kilometrů v hodině, by měl stačit metr. Podle dopravního experta spolku AutoMat Vratislava Fillera je to „posun k lepšímu“, uvedl v pořadu Události, komenáře. „Je to minimálně slušnost a ohleduplnost dodržovat 1,5 metru,“ souhlasil i druhý host, místopředseda spolku Brno autem David Pokorný. Obává se jen toho, jak se to bude kontrolovat. Změnu ještě posoudí Senát.
„Musíme mít rovnoprávné postavení všech tří účastníků, jsou to chodci, jsou to cyklisté, jsou to řidiči. Všichni na tom musí být v zásadě stejně a tady to nikoho neznevýhodňuje, ani to nikoho extrémně nezvýhodňuje,“ zdůvodnil v týdnu předkladatel novely silničího zákona Petr Dolínek (ČSSD) důvody pro změnu pravidel. Policie ale upozorňuje, že na silnicích v horším stavu, kde cyklista nemůže jet při kraji, by za ním mohlo auto popojíždět i několik kilometrů.
Změna pravidel podle Fillera, který je také cyklista, vlastně kopíruje praxi některých zemí, které boční odstup definovaný mají. „Je definovaný v řadě států, ve Spojených státech, v Německu, Španělsku, Nizozemsku, Francii, Lucembursku a v dalších zemích. Někde je to metr, někde je to metr a půl, někde je to kombinace, plus jsou tam nějaké další drobné nuance typu, že v případě potřeby může cyklista třeba uvolnit cestu, a tak dále,“ uvedl s tím, že zavedení takového pravidla v Česku je určitě posun k lepšímu.
„Zhruba čtvrtina nehod má souvislost s předjížděním, to znamená, pokud úprava přispěje k tomu, aby v některých situacích řidiči trošku více přemýšleli nad tím, zda aktuálně cyklistu předjedou, nebo ne, tak to určitě bude mít pozitivní dopad. A ta měřitelnost, když máte nehodu s účastí cyklisty a automobilu, tak v 98 procentech případů jde do nemocnice cyklista, takže dopad by tam měl být,“ dodal.
Problémem bude podle Pokorného vymahatelnost
Také místopředseda spolku Brno autem Pokorný se změnou souhlasí, podle něho jde i o slušnost. „Já to znám z obou dvou stran, jsem jak aktivní cyklista, tak řidič, a vím, že předjíždět někoho takzvaně na řídítka, to se prostě nedělá a určitě to není bezpečné,“ uvedl.
Na druhou stranu si zároveň nemyslí, že zákon bude nějakým výrazným způsobem vymahatelný. „Nedovedu si představit, jak se to bude kontrolovat. A ani jako řidič si nedovedu představit, jak poznám, jestli to je metr čtyřicet, metr šedesát. Takže spíš se bojím, že to bude takový zákon pro zákon, který vlastně nakonec nic moc nezmění,“ doplnil.
Podle Fillera ale nejde o to posuzovat přesné centimetry, ale o princip, aby se na silnicích dodržoval bezpečný odstup. „Nejde o to, zda metr padesát pět nebo čtyřicet pět, jde o to, aby bylo prokazatelné, že když dojde k předjetí na půl metru, takže to je už ten nebezpečný odstup,“ vysvětluje s tím, že pak by se nestávaly takové případy nehod, kdy například autobus předjížděl cyklistu a ze strany uvolněný plech mu amputoval ruku. „Závěr policie byl, že řidič dodržel boční odstup, takže to není vlastně zavinění,“ vysvětluje.
A obavy z měřitelnosti nemá. Podle něho je totiž odstup při předjetí vidět z jakékoliv fotografie a posoudit lze i z šířky komunikace.
Spolek Brno autem na svých stránkách také uvádí, že odmítá diktaturu cyklo–eko menšiny. To se ale podle něho netýká tohoto nového pravidla. „V tomto případě bych určitě neviděl nějakou diktaturu cyklistů v tom, že chtějí jeden a půl metru odstupu,“ uvedl s tím, že ohleduplnost je ale potřeba na obou stranách a je žádoucí třeba i u cyklistů směrem k chodcům.
Z praxe totiž určtitá nevraživost mezi cyklisty, řidiči a chodci panuje, například když cyklisté jezdí na silnici ve skupinách nebo třeba ve městě po chodníku, takže kritika směrem k nim může být někdy i oprávněná.
Filler ale upozornil, že je potřeba vzít v úvahu fakt, že zatímco většina cyklistů jsou současně i motoristy, opačně to nebývá dost lidí. A ti pak nemají podle něho přímou zkušenost z kola, aby dokázali posoudit, na kolik je někdy porušování předpisů vlastně částečně vynucené.
„Samozřejmě vždycky se najdou lidé, kteří nedokážou posoudit, že se v danou chvíli chovají bezohledně, ať vůči chodcům nebo vůči někomu jinému. Současně ale jízda na kole v prostředí, které nemá dobrou infrastrukturu, je technicky dost náročná,“ uvedl. Třeba když cyklista jede po rušné ulici s auty a má tam parkující vozidla, obtížně se mu odhaduje poloha v tom pruhu tak, aby byla bezpečná a současně ne obtěžující, dodal.
Chyby také můžou podle něho působit cyklisté začátečníci, proto v AutoMatu funguje on–line poradna, kde se radí lidem, jak bezpečně a ohleduplně po městě jezdit.
Cyklisté by podle Fillera uvítali další úpravy
Cyklististé by nicméně podle Fillera uvítali i další úpravy legislativy. Některé další, kromě zmíněného bočního odstupu, sice sněmovna aktuálně projednávala, ale neprošly.
„Jsou to spíš technikálie, které by právě umožňovaly stavět nějaké průjezdy cyklistů křižovatkami levněji, případně bezpečněji. A k těmhle věcem by se časem asi měli zákonodárci nějakým způsobem vrátit,“ upřesnil s tím, že jsou to záležitosti, které se řeší dlouhodobě.
„Byla legislativní skupina na ministerstvu dopravy od roku 2009, které je teď posledních několik let neaktivní. A seznam témat je poměrně dlouhý a spíš technický než zaměřený na práva a povinnosti. Jsou to drobnosti typu, že když je cyklostezka podél hlavní silnice, tak aby na každé odbočce nemuseli dávat cyklisté přednost a měli ji stejnou jako na hlavní silnici. To je třeba jeden důvod, jedno takové opatření, které by dávalo smysl,“ doplnil Filler.
