Starší lidé jsou středem zájmu celé pandemie. Tento týden je to přesně rok, kdy se poprvé zavřely domovy pro seniory kvůli riziku nákazy. Starší lidé, kteří žijí doma, zůstali dlouhé měsíce izolovaní. Jenže právě samota a odloučení od rodin pro ně může být podobně nebezpečné jako nákaza koronavirem. Mnohé domovy se proto díky očkování snaží co nejdříve vrátit do běžných kolejí. Příběh tří seniorů sledovala redaktorka Lea Surovcová v dokumentu Stáří v první linii.
Na seniory dopadá samota. Koronavirus je hrozba, odloučení ale může být také
Události: Dopad pandemie na seniory (zdroj: ČT24)
Vladimírovi Janečkovi zemřela na jaře, při první vlně epidemie, manželka. Pro celou rodinu to bylo nečekané. Samotu senior zvládal těžce. Proto se teď přestěhoval do domu, kde žije jeho dcera i vnoučata. „V tomto věku je to už problematická záležitost, znáte to – staré stromy se nemají přesazovat, já se musel, ale jsem rád,“ popisuje Janeček.
Jindru Rydlovou pandemie nezastavila. V důchodu pomáhá jako asistentka dětem. „Starám se o dva chlapce, s kterými mám on-line výuku. Mám nějaký režim, pořád jsem platná, a pokud to školství dovolí, tak bych chtěla pokračovat,“ říká seniorka.
Za každou návštěvu v domově pro seniory je ráda Květa Marková. Od počátku pandemie těžce nese opakované zákazy. „Je nám to líto, že nemůžeme mezi lidi, jak bychom si představovali, nebo chodit ven, když už máme ten čas,“ přibližuje paní Marková.
„Izolace je kardinální problém. Pro ty lidi je to devastující, ta psychická stránka se provazuje s fyzickou. Kondice se ztrácí a oni předčasně odcházejí, umírají,“ vysvětluje ředitel spolku Život 90 pečujícího o seniory Jaroslav Lorman.
Dokument Rok covidu - Stáří v první linii (zdroj: ČT24)
Extrémně náročný rok pro seniory
Podle seniorských organizací je poslední rok pro seniory mimořádně náročný. Což dokazuje nárůst hovorů na linkách pomoci. „Těžiště bylo, jak zvládat situaci psychicky, jak nemít pocit, že je to konečná, že už neuvidí svá vnoučata, že takový život si nepředstavovali. Zároveň přibývalo telefonátů, že covid jim vzal někoho blízkého,“ popisuje vedoucí linky seniorů Elpida Kateřina Bohatá.
Podle Bohaté je teď největším tématem očkování. Mnozí senioři v něm vidí naději. Právě domovy pro seniory byla místa, která před rokem budila největší obavy. Teď se stávají místy, kde se senioři díky očkování vrací k životu před pandemií nejdříve.
U více než dvou set jedenácti tisíc seniorů, tedy lidí nad pětašedesát let, byl za dobu pandemie laboratorně prokázán koronavirus. Nejvíce seniorů bylo nakažených ve věku mezi pětašedesáti a čtyřiasedmdesáti lety.
K jednadvacátému únoru ministerstvo zdravotnictví uvádělo, že se z nemoci vyléčilo 164 tisíc lidí v důchodovém věku. Opět největší počet jich byl mezi těmi do čtyřiasedmdesáti let. Těch nejstarších nad pětaosmdesát let se z nemoci vyléčilo přes dvaadvacet tisíc.
Že patří senioři k nejohroženější skupině postižené tímto onemocněním, dokládají i statistiky týkající se úmrtí. Celkem jich v souvislosti s covidem zemřelo skoro 19 tisíc.
Například v Sokolovské nemocnici je nyní s onemocněním covid-19 hospitalizováno celkem osmasedmdesát lidí. Senioři ale už netvoří většinu, tou jsou lidé v produktivním věku. Jedna třetina z nich je na jednotce intenzivní péče, která je naplněná.
Očkování seniorů
První dávku vakcíny dostala teprve polovina seniorů nad 80 let. Kompletní očkování, tedy obě dávky, pak má každý pátý senior. Zrychlit očkování v této nejohroženější skupině by mohli pomoct praktičtí lékaři.
Nejčastějším důvodem, proč očkování seniorů v očkovacích centrech stagnuje, je složitá rezervace přes centrální registrační systém. Proto se i v ordinaci v Třeští na Vysočině rozhodli očkovat přímo v jejím místě.
Podobně vyčkává řada seniorů, rezervace přes internet totiž může být nepřekonatelná překážka. Ne všichni totiž mají někoho, kdo by jim s rezervací pomohl. „Většina z nich se neumí registrovat a čekat na esemesky, neumí ten pin ani přečíst a neví kam ho zadat,“ říká ze své zkušenost praktický lékař Jaroslav Havlíček.
I proto se do systému registrovaly jen zhruba dvě třetiny seniorů nad 80 let. Praktici teď nabízejí pomocnou ruku. „Jediný jejich úkol je zavolat nám do ordinace, že chtějí vakcínu, a tím to pro ně končí. Pak už jenom čekají na SMS zprávu, kdy se mají dostavit na očkování,“ vysvětluje Havlíček.
Ordinace je navíc prostředí, které je pro většinu seniorů dobře známé, kam jsou zvyklí za lékařem chodit. Naopak cesta do desítky kilometrů vzdálených očkovacích center seniory spíš odrazuje.