Až o 40 procent více dětí končí u specialistů kvůli problematickému užívání elektroniky a internetu. Vyplývá to z informací adiktologických klinik, které ČT oslovila. Nejčastěji jde o děti v pubertě kolem dvanácti let. Nejproblémovější oblasti jsou počítačové hry a sociální sítě. Podle adiktologů k tomu přispěla i distanční výuka ve školách.
„V ambulanci máme dohromady 60 dětí a s problematickým užíváním elektroniky se jich potýká hned 40. Celkově za pandemii je to nárůst o 40 procent,“ řekla Simona Sedláčková z Adiktologické kliniky Afterin.
V adiktologické klinice v Kladně pozorují za stejné období pětadvacetiprocentní nárůst dětí závislých na počítači nebo mobilu. „Momentálně řešíme kromě závislosti spíše i její důsledky. Hlavně úzkost, která s tím souvisí, protože jsou děti přehlcené a podrážděné internetem. Jakoby zapomněly žít v reálném světě,“ sdělila vedoucí kladenské adiktologie Lucie Doležalová.
Nárůst potvrdilo i terapeutické centrum Modré dveře, Adiktologická ambulance DRUG-OUT a Klinika adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Adiktolog Tomáš Jandač z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy navíc předpokládá, že se situace ještě zhorší. „Ještě razantnější nárůst zájmu o služby očekáváme, až se děti vrátí do škol. To bude náraz, kdy teprve blízcí a samotné děti ucítí, že se rozvinul nějaký problém,“ nastínil.
Méně drog, více internetu
Na ambulanci DRUG-OUT se většinou obracejí pacienti se závislostí na alkoholu nebo drogách, nyní se ale klientela mění. „Nárůst pozorujeme především v posledních dvou měsících, kdy jsme zahájili spolupráci se čtyřmi novými klienty se závislostí na elektronice, a další se ozývají. To se u nás děje poprvé. V předešlých letech jsme řešili hlavně látkové závislosti,“ uvedla za ambulanci Ilona Šulcová.
Stejný efekt sleduje i vedoucí Centra prevence v Brně Jan Veselý. „Přibylo nám klientů závislých na on-line prostředí obecně. Dřív to bylo 50 na 50, dnes jsou to ale až tři čtvrtiny dětí, co tráví hodiny na internetu. Mají své počítačové doupě a bezpečí. Zbylá čtvrtina se toulá venku a dostává se do styku s návykovými látkami,“ říká.
Nejproblémovější je puberta
„Závislost na počítači nebo mobilu evidujeme zejména u dětí do 14 let, ti starší trpí spíše látkovými poruchami,“ vysvětlil Jandač z Karlovy univerzity. Tento trend zaznamenaly i všechny ostatní adiktologické kliniky, které ČT oslovila. „Nejčastěji to jsou deseti až třináctileté děti, kde už k problematickému chování často dochází,“ potvrdil Jan Veselý z brněnského Centra prevence.
Vzhledem k restrikcím a opatřením je pro terapeuty a adiktology práce s dětmi těžší. Navíc ani rodiče často nemají na terapii čas. „Pracovat s dětmi můžeme, ovšem současné chaotické podmínky neumožňují rodičům s dětmi pravidelně docházet. Stráví totiž spoustu času hledáním zaměstnání, o které přišli, řešením žádostí o program Antivirus anebo žádostmi o okamžitou pomoc,“ popsala Simona Sedláčková z adiktologie Afterin.
„Bohužel nám zakázali terapie za úhradu a s dětmi se můžeme potkávat pouze on-line, což je nerealizovatelné. Já jako dětská psychoterapeutka se snažím alespoň telefonovat s dětskými klienty, se kterými jsem dlouhodobě v kontaktu,“ řekla Kateřina Siveková z terapeutického centra Modré dveře.
