„Dětem se smějí, že nemají počítač na distanční výuku.“ Linky bezpečí i důvěry musely posílit kapacitu chatů

Počet telefonátů kvůli kyberšikaně, kyberstalkingu nebo zneužití osobních dat na Linku bezpečí loni vzrostl o desítky procent. Kromě potíží na internetu řešily děti často také rodinné vztahy nebo psychické potíže, které způsobovala mimo jiné i pandemie koronaviru. Podobné problémy často řešili také volající na Linku důvěry Dětského krizového centra. Hlavním tématem byl strach z dopadů pandemie. Obě linky také rozšířily kapacity svých chatů.

Podle vedoucí Linky bezpečí Kateřiny Liškové narostlo v roce 2020 mezi volajícími téma kyberšikany bezmála o sedmdesát procent. „Problém kyberšikany se objevil ve 151 kontaktech a jedná se o sedmašedesátiprocentní navýšení oproti roku 2019. Tyto potíže řeší nejčastěji dívky ve věku mezi dvanácti a čtrnácti lety,“ popisuje Lišková. V roce 2019 řešilo kyberšikanu 89 volajících, v roce 2018 o tři volající méně.

Nárůst kyberšikany potvrzuje i Linka důvěry Dětského krizového centra. „Často je to způsobeno právě tím, že svět dětí se mnohem více redukuje na svět virtuální. Pandemie způsobila, že mnohdy jediným kontaktem s vrstevníky se stává monitor počítače. Děti přestávají mít na výběr mezi světem skutečným a virtuálním. Navíc ještě nedokážou vnímat velká rizika, která se v online prostoru nacházejí,“ říká mluvčí Linky důvěry Jana Pěchová. U Linky důvěry vzrostla od roku 2017 témata týkající se problémů v kyberprostoru o 75 procent.

„Často nás také kontaktovali dospělí, kteří chtějí svým dětem tuto dobu ulehčit a zajímali se o bezpečnost v kyberprostoru, což je naopak pozitivní posun od roku 2019,“ doplňuje Pěchová.

Operátoři museli řešit i zneužití dat a stalkování na síti

„Opakovaně jsme se setkali i s dětmi, které se staly terčem výsměchu ostatních, protože se rodina potýká s ekonomickými problémy a ony nemají na distanční výuku počítač,“ pokračuje Pěchová s tím, že školáci silně prožívají svoji atraktivitu ve skupině právě podle hodnocení ve virtuálním prostoru, jako je počet „lajků“ nebo množství „přátel“.

Velký nárůst zaznamenala Linka bezpečí také ohledně zneužití osobních dat. To řešilo o 64 procent volajících více než v roce 2019, konkrétně dvě stovky. V roce 2018 řešilo tento problém 90 volajících, v roce 2017 jich bylo necelých 70.

Oproti předchozím letům se navýšilo také téma kyberstalkingu. Ten řešilo na Lince bezpečí loni 237 volajících, jedná se tak o 62procentní nárůst oproti roku 2019. Tehdy řešilo tento problém 146 volajících.

Témat šikany ve školách oproti roku 2019 ubylo. I přesto se ale tento problém řešil častěji než kyberšikana. „To, že se děti méně stýkaly ve škole, lze evidovat ve snížení četnosti tématu šikany ve škole o 43 procent oproti roku 2019. V roce 2020 bylo téma šikany ve škole v 915 kontaktech, v roce 2019 v 1608 kontaktech,“ pokračuje Lišková z Linky bezpečí.

Podle ní eviduje linka úbytek telefonátů na téma školy, šikany a potíží mezi vrstevníky. „Úbytek těchto témat na Lince bezpečí může částečně souviset s nouzovými opatřeními v rámci covidu, kdy se děti mohly méně potkávat,“ doplňuje.

Strach jako ústřední téma telefonátů i chatů

Podle Liškové řešili volající často na Lince bezpečí psychické potíže, rodinné vztahy nebo sexuální vyzrávání. Podobné problémy měli i volající na Linku důvěry. „Častým tématem se stal spor o dítě. Nouzová opatření a stav karantény se mnohdy stával nástrojem rodičů v rozvodových a porozvodových situacích, který používali v mocenském boji o své děti,“ uvádí Pěchová. Pro některé rodiny bylo zase složitější trávit spolu kvůli izolaci více času. Důsledkem toho bylo prohloubení syndromu CAN (tedy syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte).

Kvůli pandemii tak docházelo ke zhoršení psychického stavu řady dětí. „Strach se stal ústředním tématem všech hovorů i chatů. Děti trpí strachem z nemoci, ale i o své blízké. Měly obavy, jaké to bude, až se vrátí mezi své vrstevníky, a teď mají zase strach, jestli se tam vůbec někdy vrátí,“ popisuje Pěchová.

V roce 2020 zaznamenala Linka důvěry také zvýšený zájem o kontakt pomocí chatu. Stejně jako Linka bezpečí rozšířila i Linka důvěry jeho kapacity. „V době pandemie, kdy musely být děti izolované doma u svých počítačů, jejich zájem o tuto službu narostl, a tak jsme od července rozšířili vlastní kapacity pro klienty, aby nás ještě více mohli kontaktovat touto formou,“ uzavírá Pěchová s tím, že centrum přijalo o 169 kontaktů na chatu více než v roce 2019, konkrétně 1131. Nejčastěji se na chat obracejí děti ve věku 9 až 15 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Macinka vidí potenciál k rozšíření Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl.
před 6 mminutami

Lesní požár na Opavsku už se nešíří

Hasičům se v pátek dopoledne zhruba po 22 hodinách podařilo lokalizovat požár lesa v Novém Vrbnu na Opavsku. Stupeň požárního poplachu byl snížen z třetího na druhý. Novinářům to sdělila mluvčí hasičů Kamila Langerová.
před 45 mminutami

Úsek D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm už funguje

Řidiči mohou od pátku využívat část dálnice D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm na Českokrumlovsku. Stavbu úseku, který měří tři a půl kilometru a stál přes miliardu korun, se podařilo oproti původním plánům urychlit zhruba o měsíc, předeslal již na začátku července vedoucí projektu Pavel Fišar. O zprovoznění informovali zástupci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V letních měsících po dálnici projede denně na dvacet tisíc vozidel, jinak se jejich počet pohybuje kolem 13 500. Jde o první napojení dálnice z Česka do Rakouska.
03:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 3 hhodinami

Oceňuji odstup od zelené ideologie, ale chceme více změn, řekl Červený k ETS

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v Interview ČT24 v souvislosti s revidovaným návrhem Evropské komise na systém ETS zmínil, že oceňuje odstup od zelené ideologie. V jednání o emisních povolenkách vidí dílčí úspěchy, podle něj ale Česko čekají ještě další měsíce vyjednávání. Tématem rozhovoru, který vedl Daniel Takáč, byla také návštěva ministra v USA, zmenšení akceleračních zón a aktuální rekordní teploty.
před 4 hhodinami

Dodávka vrtulníků z USA pro armádu se zpozdí, sdělil Zůna

Ministerstvo obrany čeká rozhodování, jestli a jak nahradit vrtulník Venom zničený před týdnem při nehodě. Podle šéfa resortu Jaromíra Zůny (za SPD) bude záležet na potřebách armády i finančních možnostech. Stroj se zřítil minulý čtvrtek na základně v Náměšti nad Oslavou při návratu z výcviku. Zemřela vojákyně, čtyři příslušníci se zranili. Zůna rovněž řekl, že dodávka osmi darovaných starších vrtulníků z USA se zpozdí. Původně je měly Spojené státy dodat v letech 2027 a 2028, dorazí ale nejdříve až v roce 2028.
před 14 hhodinami

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoNáměstkyně hejtmana stavěla bez povolení, dům nyní nechala zbourat

K zemi jde stavba náměstkyně jihočeského hejtmana Lucie Kozlové (Naše Česko), jež si ji nechala postavit bez povolení na břehu rybníka Dehtář u Českých Budějovic. O domě se mluvilo déle než rok. Náměstkyně tvrdila, že se nejedná o černou stavbu. Dokumentaci měl na starosti její partner, který je stavařem. Patřičné povolení jim ale chybělo. Stavba však pokračovala, dokud na případ začátkem roku neupozornili Reportéři ČT. „Neměla jsem být možná tak důvěřivá. Nicméně je to moje pochybení. Zcela to pochybení beru na sebe,“ řekla Kozlová. Původní stavební povolení bylo vydané jen na rekonstrukci chaty, kterou koupili. Místo přestavby ji ale strhli a začali stavět znovu, ve větším. Nyní to vypadá, že po bourání zde nakonec zůstane jen pozemek. Kozlová zatím netuší, co s ním udělá.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.