Události: Novinky v sociálních službách
Přes dva roky nedostává Alena Shánělová na desetiletého syna pravidelně alimenty. Chybí jí tak peníze na jeho koníčky, ale často i na jídlo.
„Já jsem na nemocenské a kdyby mi nepomáhala moje mamka, tak bychom to těžko zvládali,“ řekla Shánělová. Obrátila se proto na exekuční úřad, podala i trestní oznámení.
„Tam jediné, co hrozí, je odnětí svobody za neplacení alimentů, ale situaci mojí a syna to neřeší,“ dodala samoživitelka.
Shánělové ale i dalším matkám a otcům v podobné situaci by od 1. července měl pomoci nově schválený zákon. Pečující rodič si bude moci požádat o náhradní výživné přes úřad práce, a to ve výši stanovené soudem, nejvýše však do tří tisíc korun.
„Podmínka je, že podá návrh na exekuci a na základě toho si může požádat o náhradní výživné,“ vysvětlila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Minimální mzda
Od prvního ledna si zase polepší skoro 150 tisíc zaměstnanců, kteří pobírají minimální mzdu. Ta se v Česku zvýšila od roku 2014 už po sedmé. Tentokrát je to o šest set korun. „Chceme, aby se zvedala životní úroveň všech pracujících a zejména těch, kteří pracují za tu nejmenší možnou cenu práce,“ uvedla Maláčová.
Mezi těmi, kteří si od Nového roku polepšili, jsou tak třeba lidé, kteří vykonávají veřejně prospěšné práce v obcích a městech. Například v Němčovicích na Plzeňsku jich v roce 2020 zaměstnávali sedm. „Nedovedu si představit, kdybychom ty lidi tady neměli,“ řekl starosta Němčovic Karel Ferschmann (nestr.).
O něco vyšší jsou od Nového roku minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění pro živnostníky. Ti musí nově odvádět na sociální pojištění alespoň 2588 korun a na to zdravotní 2393 korun měsíčně.
