Pecková doufá v rychlé převzetí vedení kraje. Jako ostatní hejtmani musí řešit místa v nemocnicích

35 minut
Otázky Václava Moravce: Netolický, Vondrák a Pecková
Zdroj: ČT24

Nové či staronové vedení krajů nyní zaměstnává nejenom sestavování koalic, případně první zasedání zastupitelstev, ale především strmý nárůst počtu nakažených covidem-19. Regionální nemocnice musejí podle hejtmanů odsouvat naplánované operace, protože se lůžka plní pacienty s koronavirem. Nemohou tak naplnit plány, se kterými počítá úhradová vyhláška. V Otázkách Václava Moravce o tématu debatovali zástupci vedení krajů.

Poslanec a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) ujistil, že jeho kraj má vytvořený systém na to, jak alokovat lůžka s přibýváním nakažených. Zatím tedy problém nemají. Už se ale objevují potřeby rušit plánovanou léčbu.

Připustil problém s tím, že některé nemocnice odmítají přijímat akutní případy, protože nemají volno. To nechce dopouštět, je to i porušování zákona.

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) uvedl, že je to s pandemií ve všech krajích podobné, enormní nárůst zaznamenává i ten jeho, kde je na některých nemocničních odděleních nakaženo až sto procent zdravotníků. On sám byl upozorněn na několik problémů, například na nenaplnění výkonnosti v roce 2020. „I ta upravená vyhláška, která měla vyjít vstříc zdravotnickým zařízením, pravděpodobně naplněná nebude,“ varoval.

Nyní je dle Netolického důležité zajistit dostatečný počet lůžek. Trend ukazuje, že nárůsty budou, proto se na ně chystají. Řešení pandemie bylo i tématem krizového štábu na kraji.

Volných lůžek rychle ubývá

Starostka Mnichovic Petra Pecková (STAN), která přebírá vedení Středočeského kraje, poznamenala, že je v této nelehké době nesmírně důležité, aby předání „žezel“ proběhlo co nejrychleji. Nechce dopustit ohrožení zdravotnické péče v kraji. Situace je taková, že nemocnice ve středočeském kraji mají již poslední volné lůžkové kapacity a omezují plánované výkony.

Mrzí ji, že jako zbylí hosté pořadu dostává zprávy o tom, že nemocnice neví, kam pacienty umístit, protože vázne komunikace. 

Vondrák uvedl, že by se nerad vměšoval do rozhodování epidemiologů, podle něj ví, co dělají. Pokud se situace na konci týdne radikálně nezmění, tak by byl pro zavedení takzvaného lockdownu.

Dle Netolického se vláda snaží oznamovat nová opatření krajům dopředu, je to ale spíše v jednotkách hodin než dnů. Myslí si, že základem je dodržovat opatření, lockdown česká ekonomika může jen těžko unést. Obrovské daňové propady jsou vidět již nyní.

Bez kompenzace výpadku daňových příjmů v důsledku vyplácení kompenzačních bonusů živnostníkům a dalším nebudou mít kraje peníze na velké investice, varoval již dříve Martin Půta (SLK).

České dráhy chtějí jiné smlouvy s kraji

Debata se dotkla i dopravy. České dráhy jednají s kraji o možné změně loňských smluv o zajištění regionální dopravy, chtějí, aby reflektovaly ztráty tržeb během koronavirové krize, řekl Netolický. Kraje i kvůli tomu chtějí jednat o změně rozpočtového určení daní.

Kraje uzavíraly s dopravci smlouvy o provozu regionálních linek loni. Většinu z nich provozují České dráhy. „Teď však České dráhy přicházejí s tím, že chtějí ty smlouvy parametricky změnit,“ řekl Netolický. Podle něj jde především o riziko za ztráty, které podle smluv nyní nesou dráhy. Dopravce se to podle hejtmana nyní snaží přenést na kraje. Netolický upozornil na to, že situace může vést až k vypovězení smlouvy, po které by kraj s dopravci znovu jednal o zajištění dopravy. Připomněl, že vláda zatím nechystá pro dopravce z komerční a regionální dopravy žádné kompenzace, což zhoršuje právě pozici krajů.

Na velké ztráty v regionální dopravě během krize poukázala i Pecková. Ztráty hromadné dopravy podle ní v kraji dosáhly přes dvě stě milionů korun.

Kraje i kvůli ztrátám z dopravy proto chtějí jednat o změně rozpočtového určení daní. „Změna je nutná,“ podotkl Vondrák. Upozornil na to, že je nutné zvýšit objem peněz pro kraje.

Během pořadu také řekl, že zvažuje, zda bude pokračovat ve funkci poslance. O záměru už hovořil s předsedou sněmovního klubu nejsilnější frakce ANO Jaroslavem Faltýnkem. „Tam je problém, kdo by přišel místo mne,“ uvedl. Příští rok už kandidovat do sněmovny nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na Pražském hradě se v sobotu otevřou běžně nepřístupné prostory

Veřejnosti se v sobotu mezi devátou a osmnáctou hodinou otevřou jindy nepřístupná místa Pražského hradu. Lidé se budou moci podívat třeba do Španělského sálu, který vznikl v době Rudolfa II. a v současnosti slouží pro zvláštní příležitosti. Jeden z největších hradních komplexů světa se připravuje na tisíce návštěvníků, kteří mohou prostory navštívit zdarma. Podobnou příležitost mají dvakrát do roka.
před 32 mminutami

Soud uložil Sisákovi v kauze Via Chem nepravomocně osm let vězení

V kauze údajně zmanipulované insolvence Via Chem Group uložil v pátek středočeský krajský soud podnikateli Petru Sisákovi osmileté vězení a peněžitý trest šestnáct milionů korun. Za mříže poslal i Sisákova právníka Iva Halu či pražského advokáta Jana Pacovského. Rozhodnutí není pravomocné, všichni vinu odmítají. V případu čelí obžalobě dohromady patnáct lidí a pět firem.
11:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Spojenci slíbili poslat Ukrajině novou vojenskou pomoc

Spojenci na pátečním zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) slíbili Kyjevu novou vojenskou pomoc v hodnotě přes 21 miliard eur (527 miliard korun). Po setkání zástupců vlád pěti desítek zemí to řekl britský ministr obrany John Healey. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že Praha je připravena dodávat další velkorážovou munici.
před 6 hhodinami

Segregace ve školách trvá. Odpovědnost mají obce, potřebují ale podporu státu

V Česku stále trvá vyčleňování romských dětí ve školství. Nadále existuje víc než 130 segregovaných škol, z toho v 78 z nich romské děti tvoří víc než polovinu žactva, vyplývá podle studie PAQ Research z odhadů ministerstva školství. Segregované školy se nacházejí ve většině krajů a situace se v poslední dekádě výrazně nemění.
před 10 hhodinami

Zájem měst o dotaci na ekologickou MHD překonal nabízenou částku

O dotaci ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na nákup ekologických autobusů nebo tramvají za první týden výzvy požádalo už devatenáct dopravních podniků. Jak SFŽP uvedl pro Českou televizi, objem žádostí už přesáhl osm miliard korun. To je o asi miliardu více než vyčleněná částka. Podle oslovených dopravních podniků dotace pomohou nejen s nákupem elektrobusů a tramvají, ale také s rozšířením trolejbusové dopravy.
před 13 hhodinami

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
před 13 hhodinami

„Zlobíš, jednu ti vrazím.“ Česko stále neuzákonilo zákaz fyzických trestů na dětech

Facky, tahání za vlasy, bití, použití vařečky nebo pásku. V některých rodinách stále děti vědí, co jsou to tělesné tresty. Řada rodičů je považuje v rámci výchovy za normální. Spolu se Slovenskem patří Česká republika ke dvěma posledním zemím v Evropě, které nepřijatelnost tělesných trestů nemají uzákoněnou. Vláda už loni přijala deklaraci, která označuje fyzické trestání dětí za nepřijatelné, pro rodiče z ní ale neplynou žádné sankce. Novela občanského zákoníku, která takový zákaz fyzických trestů řeší, je nyní ve třetím čtení ve sněmovně a čeká na schválení.
před 14 hhodinami

Nepozornost chodců mnohdy končí střetem s tramvají

Devatenáct chodců skončilo za první tři měsíce letošního roku pod koly pražských tramvají, o čtvrtinu méně než loni. Na rozdíl od loňska při tom zatím nikdo nezemřel. Téměř polovina srážek se stala na vyznačených přechodech. Příčinou je často nepozornost i to, že si chodci mylně myslí, že mají před tramvají absolutní přednost. Roli podle dopravního podniku hrají i mobily a sluchátka chodců. Přibývá ale také zraněných ve vozech. Ze statistik vyplývá, že častěji pod koly tramvají končí muži. A přibylo také sražených dětí.
před 15 hhodinami
Načítání...