Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) v pátek představí opatření, která mají zajistit, aby byla situace kolem koronavirové epidemie v Česku dlouhodobě udržitelná. „Bude řečeno, která (opatření) nastanou příští pátek a jaká chceme udělat dlouhodobě. Dva víkendy jsme pracovali s experty ze zahraničních univerzit, abychom opatření připravili,“ uvedl Prymula v Otázkách Václava Moravce.
Dlouhodobý plán opatření proti koronaviru představí Prymula v pátek, některá začnou platit hned
Otázky Václava Moravce: První čast debaty Romana Prymuly, Bohuslava Svobody a Tomáše Zimy (zdroj: ČT24)
Kritiku, že opatření ze strany ministerstva přicházejí pozdě, Prymula odmítá: „Není možné, abychom za dva dny představili něco, co bude platit následující tři měsíce.“
Konkrétněji se však k opatřením vyjádřit nechtěl. Obává se totiž podobné „masmediální smršti“, která vypukla poté, co během interpelací ve sněmovně připustil možnost zavedení registrací návštěvníků restaurací a barů. Do věci později vstoupil i premiér Andrej Babiš (ANO), který věc označil za nesmysl.
„Toto opatření není nesmysl, nesmysl bylo to, co se z toho udělalo,“ vrátil se k záležitosti v Otázkách Prymula. Dodal, že registrace hostů v restauracích úspěšně funguje v sedmi nejrozvinutějších státech včetně Německa a resort s touto možností ve své připravované paletě opatření počítá. Odhaduje, že pravděpodobnost jejího zavedení je asi 10 procent.
Ve hře je uzavření druhých stupňů
Mezi dalšími zvažovanými opatřeními je i uzavření druhých stupňů základních škol. Učit na dálku musí už vysoké školy, od pondělí se k nim přidají i školy střední. Podle Prymuly každý den přibývá 420 pozitivně testovaných žáků a studentů. Nakažených pedagogů je nyní 1680 a žáků a studentů přes osm tisíc.
„Jsme si jisti tím, že distanční výuka je kvalitativně výrazně níže. Je mi jasné, že je špatně třeba pro první ročníky vysokých škol, studenty, kteří se ještě v systému nevyznají,“ řekl ministr. První stupně základních škol rozhodně uzavírat nechce.
Podle rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy však nemusí nadcházející uzavření středních škol proti nákaze zafungovat dostatečně, protože studenti se stejně budou scházet.
Otázky Václava Moravce: Druhá čast debaty Romana Prymuly, Bohuslava Svobody a Tomáše Zimy (zdroj: ČT24)
Prymula také podotkl, že situace je nyní složitá. „Veřejnost je rozpolcená. Jakékoliv opatření, i když neuděláte nic, zvedne vlnu nevole, v tom se těžko pracuje. Ale zastavit epidemii nelze bez toho, aniž byste dělali cokoliv,“ zdůraznil.
Ministr hodlá upravit pravidla pro koronavirový semafor. Pokud na něm brzy celá republika zčervená, jak se předpokládá, ztratil by totiž podle něj smysl: „Musí se upravit tak, aby víc vypovídal o tom, co chceme v konkrétních regionech dělat.“
Prymula podle Svobody dohání, co bylo zameškáno
Lékař a poslanec za ODS Bohuslav Svoboda s kroky ministra souhlasí, podotýká však, že vše, co nyní Prymula v čele resortu připravuje, už mělo být dávno hotovo. „Dohání to, co se promeškalo. Všechno, o čem hovoříme, už mělo být připraveno. To, co pan ministr říká, je dobré, ale my bychom v medicíně potřebovali vědět, co se stane, když se to bude vyvíjet špatně,“ uvedl Svoboda.
Od ministerstva by chtěl slyšet zejména to, jak budou v případě potřeby přesouváni pacienti, jak budou zatěžovány menší nemocnice nebo zda budou vytvářena náhradní lůžka. Opatřeními, která vstoupí v platnost o půlnoci z neděle na pondělí, se však podle Svobody nepodaří křivku nárůstu nemocných oploštit.
Zima žádá informace o opatřeních s předstihem
Jako největší problém při řešení epidemie považuje Tomáš Zima špatnou komunikaci. „Chtěl bych poprosit, aby se opatření nedělala v pátek odpoledne, pokud mají začít platit od pondělka. Proč to nedělat ve čtvrtek?“ navrhuje.
Lidé podle něj potřebují předem vědět, jak se bude situace měnit a organizace typu Karlovy univerzity, která zahrnuje 60 tisíc lidí, by měla alespoň jeden pracovní den na to, aby se na novou situaci připravila.
„Víte, co mě baví? Já jsem ta (poslední) opatření vyhlásil ve středu, s platností od pondělí. A půlka parlamentu se ptala proč až od pondělí,“ podotkl Prymula. Zajedno je však se Zimou v tom, že opatření by měla být ohlašována s dostatečným předstihem.
„Protestovány“ dvě a půl miliardy
Kapacity testování by se podle ministra měly postupně navýšit na 50 tisíc testů denně. Podle Zimy by stačilo současných 20 až 35 tisíc. „Máme poměrně vysoké číslo pozitivních na počet vzorků. Máme 15 procent a musíme se dostat pod deset procent. Z toho je jasné, že 20 tisíc testů je málo,“ opáčil ministr.
Kromě toho, že by tu mělo být 50 tisíc testů denně, by mělo být také jasné, koho testujeme, zdůraznil Bohuslav Svoboda. „Je zbytečné testovat lidi opakovaně proto, že to chtějí a platí si to. Musíme testovat tam, kde je to důležité pro celkový obraz nemoci,“ podotkl.
Podle Prymuly by se od příštího týdne měly připojit k dosavadním PCR testům i takzvané LAMP testy, které by mohly kapacitu navýšit o tři tisíce denně. Testů tohoto typu – založeného na rozboru slin – by mohlo být do budoucna až 10 tisíc denně. Ve hře je také využití antigenního testování, i když v tomto případě je riziko, že kvůli nízké citlivosti nebudou odhaleni všichni pozitivní.
Přesto je snaha zvýšit využití posledních dvou jmenovaných variant. Jsou totiž výrazně levnější než rozbory PCR, které se pohybují na částce kolem 1800 korun. Cena LAMP testů by se měla pohybovat kolem 1100 korun, antigenních testů mezi 100 až 200 korunami. Podle Prymuly se náklady na testování dosud vyšplhaly ke dvěma a půl miliardám.