„My víme, co děláme, víme, proč to děláme.“ Taková slova chybí, říká šéfredaktor Respektu

14 minut
Události, komentáře: Koronavirus jako test odolnosti společnosti
Zdroj: ČT24

Koronavirus rozděluje společnost. Podle psychiatra a psychoterapeuta Tomáše Rektora říká  teď jeden extrém to, že „všichni zemřeme“, a na druhé straně stojí, „popřu cokoliv, se děje“, uvedl v pátečním pořadu Události, komentáře. Může to být i z toho důvodu, že „společnost není řízena, nemá lídra“, míní druhý host, šéfredaktor Respektu Erik Tabery. Zatímco totiž na jaře zněl víceméně „jeden hlas“, nyní tomu tak není, dodává.

Zatímco na začátku pandemie v březnu se lidé předháněli v tom, kdo kolik roušek ušije, teď se spíše vzájemně překřikují zda roušky nosit, či nenosit. Veřejným prostorem se nesou diskuse o tom, jaké riziko vlastně koronavirus představuje, a objevují se spory o účinnosti vládních opatření. To vše v hospodách, na internetu, mezi umělci i neumělci i uvnitř vědecké obce. Společnost je výrazně rozdělená, od těch vystrašených až po ty neohrožené.

Důvodem pro takový rozkol může být podle šéfredaktora Respektu Erika Taberyho už jen to, že jde o problém, na který nejsou lidé zvyklí a připravení, protože jde opravdu „hodně hluboko“.

„Řešíme témata, která jsou spojená se zdravím, prací, budoucností, vůbec svým způsobem života, a do toho vstupují odlišné zkušenosti, představy, názory. Ve chvíli, kdy je společnost nechána napospas všem svým obavám a strachům – což teď je, protože jsme společnost, která nemá vedení – tak se všechno znásobuje, jak obava, tak touha do toho promlouvat, urvat kus té své pravdy nebo pootočit kormidlo,“ konstatuje Tabery.

Na jaře shoda byla

Rozdíl oproti situaci na jaře byl právě podle něho v tom, že tenkrát shoda panovala. „Je nějaký problém, nevíme, co s ním, pojďme být opatrní. A zněl tady tehdy jeden politický hlas. To teď ale není,“ dodává.

Připomněl, že vláda ohlásila ústy Andreje Babiše vítězství, a společnost to vzala jako konec epidemie. „A ten konec není, je to vlastně vážnější a rychlejší než na jaře. V tu chvíli do toho společnost vstupuje mnohem emocionálněji jinak, má pocit, že se děje něco, čemu nerozumí, že se něco tají, že v tom musí být nějaká hra ve chvíli, kdy vám premiér jeden den říká něco jiného než druhý. Samozřejmě to vzbuzuje otázku ‚Proč? Co se změnilo, to nevěděli, co se tady děje?‘,“ míní Tabery. 

V takovou chvíli roste mezi lidmi přirozený strach a pocit nejistoty. „Jde stranou, jestli jsme (politicky) vpravo, vlevo, liberálové nebo konzervativci, ale prostě jsme v nějakém prostoru, kterému nerozumíme, a máme pocit, že tomu nerozumí nikdo…,“ vysvětluje Tabery.

Psychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor jeho slova potvrzuje. „Jestli byla na jaře hlavní strategií panická obrana v duchu ‚jdeme do obrovského výkonu‘, teď je hlavní strategií, která je vidět, popření, to znamená ‚tvařme se, že se nic neděje‘,“ konstatuje.

Na jaře sice viděl lidi, kteří dávali najevo úzkost, nicméně zvedla se i vlna obrany. „Ale zatímco na začátku to byla obrovská manická obrana, ‚běžme do obrovského úsilí a něco dělejme‘, tak teď nás zklamalo to, co se stalo na jaře, a tudíž značná část se naštve na roušky, které je tehdy nezachránily jako nějaký magický objekt,“ doplňuje Rektor. 

A podle Taberyho celkovému zmatku nahrává i to, že když si člověk najde chvíli, na internetu může nalézt argument pro téměř jakoukoliv, byť i šílenou tezi.

„A nemusí to být nepravdivý argument, prostě nějakým způsobem si to poskládáte… Když budete chtít dokázat téměř cokoliv, tak najdete někoho, kdo má titul, aby vám to dal za pravdu… A všichni se v tu chvíli stáváme odborníky, máme pocit, že máme za sebou kapacitu, je jedno, jestli tomu rozumí, jaká má data, ale máme pocit, že máme pravdu,“ dodává s tím, že pak taková situace naruší schopnost společnosti najít alespoň nějaké základní východisko. 

Podzim bude zkouškou

Vzrůstající nervozitu, frustraci ve společnosti vnímají i organizace, které pomáhají rodinám. „Pokud se tomu má zamezit, v první řadě je potřeba si uvědomit, že jsme skutečně ve výjimečné situaci a můžeme se cítit mnohem častěji frustrovaní, mít větší prožitek úzkosti. A zároveň je velmi důležité se o sebe starat tak, abychom zvyšovali svoji kapacitu tyhle emoce ustát,“ zdůraznil další host pořadu, ředitelka organizace Locika Petra Wünschová.

Dodává, že na webu www.detstvibeznasili.cz zveřejnili materiály, návody a plakáty pro děti i rodiče, pro případ, co mohou dělat, pokud se necítí v pohodě a chtějí to změnit.

Učitelé mohou také například kdykoliv zavolat na poradenskou linku, kterou organizace Locika připravila. „Pokud si nevědí rady, chtějí se v nějaké situaci zorientovat, můžou se s našimi odborníky poradit. A můžou se nám ozvat anonymně přímo sami rodiče nebo děti,“ dodala Wünschová.

Podzim bude podle ní představovat vlastně takovou zkoušku zralosti a vzájemné spolupráce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obchodníci se učí legislativu k prodeji kratomu

Už měsíc platí nařízení vlády, které povoluje prodej kratomu pouze ve speciálních obchodech s licencí. Aktuálně ji má padesát prodejen. Odborníci v pátek vysvětlovali novou legislativu k prodeji kratomu vietnamským podnikatelům. Za prodej kratomu bez licence hrozí prodejcům milionové sankce. Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS) navrhuje, aby se na tuto látku a jí podobné navíc zavedla spotřební daň. To bude řešit nová vláda. „Nebudu se bránit diskusi,“ říká místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Téma dalších látek se bude ale řešit i ve sněmovně, kde vznikl nový podvýbor pro léčebné konopí a přírodní látky.
před 6 hhodinami

Jedna z poškozených lokomotiv po nehodě na Českobudějovicku skončí nejspíš ve šrotu

Poškozené vlaky po železniční nehodě u Zlivi na Českobudějovicku z 20. listopadu jsou po komisní prohlídce. Podle prvních závěrů půjde zničená zastaralá lokomotiva rychlíku pravděpodobně do šrotu, tento typ stroje má už i tak z trati do dvou let zmizet. O opravě RegioPanteru, který byl v provozu teprve tři roky, České dráhy teprve rozhodnou. Škody se podle odhadu komisařů pohybují kolem 65 milionů korun. Vyšetřování nehody stále pokračuje. Několik zdrojů teď naznačuje, že se vyšetřovatelé zabývají verzí, podle které za nehodou nebylo jen lidské selhání.
před 7 hhodinami

Fiala: Ukrajina letos získala skrze muniční iniciativu 1,8 milionu kusů munice

Ukrajina letos dostala prostřednictvím české muniční iniciativy 1,8 milionu kusů velkorážové munice, cíl pro letošek tak byl splněn, napsal vpodvečer na síti X končící premiér Petr Fiala (ODS). Loni Ukrajina díky iniciativě dostala 1,5 milionu kusů velkorážové munice. Tuzemskou muniční iniciativu oceňuje jak Ukrajina, tak i spojenci Česka v EU a NATO.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kamion, z něhož se vysypaly klády na dálnici, byl přetížený o 13 tun

Nákladní vozidlo s kulatinami, které zapříčinilo čtvrteční tragickou nehodu na dálnici D56 u Ostravy, bylo přetížené. Náklad byl těžší zhruba o 13 tun, uvedla v pátek policie. Šedesátiletý muž, který při nehodě utrpěl vážná zranění, v nemocnici zemřel. Policie proto nyní případ vyšetřuje jako usmrcení z nedbalosti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

EU hodlá od července zavést clo tři eura na malé balíky

Všechny balíky v hodnotě nižší než 150 eur (zhruba 3600 korun) přicházející do Evropské unie budou od července podléhat clu ve výši tří eur (zhruba 73 korun). Dohodli se na tom v pátek podle agentur ministři financí EU na jednání v Bruselu. Doposud byly takovéto balíky od cla osvobozeny. Česko na schůzce zastupoval odcházející ministr Zbyněk Stanjura (ODS).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rakousko prodlouží o půl roku kontroly na hranicích

Rakousko o šest měsíců prodlouží stávající kontroly na pomezí s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem. Postupně ale v rámci nového konceptu ostrahy hranic rozšíří kontroly do hloubky pohraničí, prohlásil podle agentury APA tamní ministr vnitra Gerhard Karner. Naposledy prodloužilo Rakousko hraniční kontroly v říjnu, a to o dva měsíce do 15. prosince.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami
Načítání...