Události, komentáře: Experti o současné pandemii
Češi přes léto polevili a chovali se, jako kdyby covid-19 s první vlnou skončil, míní Smejkal. Jelikož se opatření rozvolnila, tak se virus mohl opět rozšířit. „V létě byly pravděpodobně bary tou nejrizikovější skupinou, kde se to rozšířilo. A teď přišla škola, lidé se vrátili z dovolených, plus nebyla žádná opatření,“ jmenuje epidemiolog příčiny současných čísel. Dle svých slov má „docela velké“ obavy o další vývoj.
Naproti tomu Beran zůstává optimistou, důležité podle něj bude, jak zafungují současná opatření. „Co děláme v tuto chvíli a děláme to od jara, děláme proto, abychom zachránili nejcitlivější skupinu našich seniorů, a to se daří velmi dobře,“ shrnuje s tím, že se daří snižovat smrtnost koronaviru. Pozornost by se měla zaměřit právě na seniory a těm nejvíce pomáhat, míní.
Podle Balíka se kapacita lůžek s intenzivní péčí ve Všeobecné fakultní nemocnici blíží tisícovce a dá se zvýšit až k patnácti či šestnácti stovkám. Proto si nemyslí, že by na těchto odděleních v Česku měl vznikat problém při velkém množství nakažených. „My ty lidi také v nějakém čase uzdravujeme a těch tisíc tam nepřiteče najednou,“ vysvětluje. Problematický ale dle jeho slov může být nedostatek personálu, zejména mezi zdravotními sestrami.
Podotýká, že personál nemocnice je poučený, jak se má chovat, aby riziko nákazy snížil. „Důležité je dodržovat určitá pravidla, jak ochránit personál, aby přišel do práce,“ popisuje a dodává, že když ale třeba překotně zavřou školy a rodiče budou muset zůstat s malými dětmi doma, tak to jako vnější faktor neovlivní.
Robustní systém, málo lidí
Podobně uvažuje také Sládek, ředitel nemocnice v Uherském Hradišti. „Neobáváme se ani toho, že bychom nezvládali kapacitně, ale obáváme se toho, že nebudeme mít dostatek personálu, protože jsme v regionu, který je jeden z nejvíce zasažených. V současné době máme 25 zaměstnanců, kteří jsou pozitivní,“ upozorňuje.
Zdravotnický systém v Česku celkově považuje za „velmi robustní“, ale problém vidí také v tom, že na jaře kvůli covidu-19 nemocnice oddalovaly některé výkony. „Snažíme se udržet funkční nemocnici nejen pro covidové pacienty, ale pro všechny standardní pacienty. To vidím jako velký problém a jako velký cíl, ale zatím se nám to daří,“ dodává.
Modely, které predikují v říjnu téměř 300 tisíc nových případů, Beran nepovažuje za reálný scénář. Lidé si totiž prý začínají uvědomovat, že základní opatření jako dodržování rozestupů, roušky, větrání v místnostech či sportování může velmi významně snížit množství viru, který vstupuje do těla. „Řada onemocnění bude probíhat úplně skrytě, aniž by byla diagnostikována. Čili já se z tohoto pohledu neobávám toho, že by tady byly statisíce nemocných během jednoho měsíce,“ vysvětluje.
Podle Berana je také chybou se soustředit na čísla vyplývající z testů. „Testování nám odkrývá spodek ledovce, který plave skoro celý schovaný v oceánu, a my se pořád chceme bavit jenom o lidech, kteří jsou pozitivně testovaní. Měli bychom vnímat to, že čeští lékaři udělali od jara obrovský kus práce v tom, že byli schopni lépe léčit tyto osoby a že smrtnost, pro kterou tyto opatření děláme, dramaticky klesá,“ zdůrazňuje. Za zásadní považuje, aby se pozornost zaměřila na domovy seniorů, nikoliv na testování mladých lidí.
Nelze věkové skupiny oddělit, namítá epidemiolog IKEMu
Hlavní epidemiolog IKEMu Smejkal s takovým přístupem ale zcela nesouhlasí. Podobně zkusili s pandemií bojovat Švédové a celková úmrtnost tam stoupla o deset procent, což je výrazné číslo, varuje. Podotýká také, že život starých lidí je stejně cenný jako životy jiných věkových kategorií. „Je velmi těžké oddělit tyto věkové skupiny od těch ostatních, pokud virus probíhá populací a víme, že jsou mezi námi naprosto asymptomatičtí superšiřitelé,“ dodává Smejkal.
Rizikové faktory jako hypertenze, cukrovka či kardiovaskulární choroby se podle něj navíc neomezují pouze na staré lidi. „Nekryjí se s věkem. Je spousta mladších pacientů, kteří ty rizikové faktory mají,“ říká. Upozorňuje také na psychické dopady, které by oddělení mělo. A psychika podle Smejkala může i za další problém: „Na jaře jsme byli příliš vystrašení, někdy až moc. Teď máme druhý extrém, kdy to spousta lidí zlehčuje.“
