Soudy a státní zastupitelství se potýkají s nedostatkem zkušených asistentů a pracovníků v administrativě. Lidé na těchto pozicích často dlouho nevydrží a brzy odcházejí na jiné úřady nebo do soukromé sféry. Důvodem jsou podle justice nízké platy. Vedení soudů i odbory proto požadují přesun pracovníků v justici pod služební zákon.
Justici se nedaří udržet asistenty či zapisovatelky. Kvůli penězům odcházejí jinam
Události ČT: Soudy nedokážou udržet pracovníky v administrativě (zdroj: ČT24)
„Když už si konečně vychováme nějaké šikovné zapisovatelky, protokolační úřednice a podobně, tak nám odcházejí třeba za lepším. Takže je to nedostatečné finanční ohodnocení, což je bohužel fenomén v celé justici,“ přibližuje Lubomír Hrbek, předseda Okresního soudu v Ústí nad Labem, důvod, proč se podle něj pracovníky v soudní administrativě nedaří udržet.
Platy v justici dlouho stoupaly podobným tempem jako průměrná mzda, ale zůstávaly stále pod její úrovní. „Když si vezmete, že po třiceti letech praxe mám 22 tisíc základní tarif, tak to asi mluví za vše,“ uváděla v listopadu 2018 protokolující úřednice z Krajského soudu v Praze Klára Kabeláčová.
Před rokem a půl se ministerstvu spravedlnosti podařilo vyjednat, aby si právě soudní administrativa přilepšila nejvíce ze všech státních zaměstnanců. Tabulkový plat zkušené protokolující úřednice od té doby stoupl o tři a půl tisíce.
Klára Kabeláčová se mezitím posunula do pozice vedoucí soudní kanceláře. A kromě častého střídání kolegyň se jí teď často střídají i podřízené. „Tady to dost probíhá tak, že děvčata sem přijdou po škole, načerpají nějakou praxi a potom se samozřejmě vzhledem k financím poohlížejí po něčem jiném,“ podotýká nyní Kabeláčová.
Soudy: Pro kvalitní lidi je to pořád málo
Od loňska se tarifní platy na soudech a státních zastupitelstvích zvedly o pět procent, přibyl i zvláštní příplatek minimálně 1200 korun. Letos se platy ve státní správě plošně zvýšily o dalších 1500 korun.
Podle soudů je to na kvalitní zaměstnance pořád málo. „Každý půlrok na našem trestním úseku hledáme někoho nového,“ říká třeba trestní soudce Jiří Wažik. Fluktuace úředníků podle soudců zpomaluje procesy a zvyšuje riziko úniku citlivých dat a může vést i k zásadním chybám.
„Pracují s osobními údaji, pracují často s utajovanými informacemi. A myslím si, že by to měly být osoby prověřené, ve které máme důvěru a které by měly u toho soudu zůstávat delší dobu,“ pokračuje Wažik.
Jenže maturanti nastupují do justice se základním platem, který je pod zákonem garantovanou minimální mzdou, a soudy musí tento rozdíl dorovnávat z peněz, které mají na osobní ohodnocení všech zaměstnanců.
„Každý, kdo se trochu rozhlédne, zjistí, že jinde může mít méně práce a lepší finanční podmínky,“ konstatuje předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal.
Odbory: Řešením je služební zákon
Řešením by byl podle odborů přesun pracovníků pod služební zákon. „Náš odborový svaz justice dlouhodobě prosazuje zákon o justiční službě, který by zaměstnance justice postavil na úroveň ostatních státních zaměstnanců,“ potvrzuje předsedkyně Odborového svazu justice Anna Pospíšilová.
Třeba právník na pozici asistenta soudce má nástupní plat o 1250 korun nižší než jiný absolvent vysoké školy, který vstoupí do služebního poměru jako rada na ministerstvu. S přibývající praxí se navíc rozdíly zvyšují.
Ministryně spravedlnosti ale musela zatím místo peněz navíc řešit škrty v rozpočtu. „Loni jsme měli minus deset procent a odneslo to ministerstvo spravedlnosti. Já jsem nechtěla sahat do justice. A pokud letos nějaké škrty budou, no tak bohužel asi ani justice nezůstane ušetřena,“ uvedla v červnu šéfka resortu spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).
Ministerstvo financí navrhne, kolik peněz by mohlo ministerstvo spravedlnosti dostat na příští rok. Vyjednávání o rozpočtu přijde na řadu v září.