Bobří hráze komplikují lidem život, ti je proto někdy i ničí. Šumavské obce s těmito zvířaty bojují dlouhodobě. Kvůli hrázím a zvednuté hladině mají zničené turistické stezky. Teď žádají správu národního parku o možnost bobří hráze posouvat. Podle ochranářů ale zvířaty vytvořené tůně čistí vodu a brání splavování orné půdy.
Bobr je od přírody stavitel. Své výtvory ale často buduje na místech, kde škodí lidem. Kvůli bobří hrázi může v okolí vzniknout hned několik problémů. Bobři nevědomky zaplavují cesty, vyplavují lidem sklepy nebo se kvůli jejich hrázi dostane voda přímo pod elektrické vedení.
Někdy stačí, když zvíře přehradí jen malý potok. Takovou zkušenost mají v Železné Rudě na Šumavě. „Dochází k obrovským nátokům do kanalizace, kolem osmi tisíc kubíků denně,“ říká tamní starosta Filip Smola (ČSSD). Šumavské radnice se chtějí lagun a mokřadů zbavit, ale bez posudku správy národního parku to nejde.
Nové, dva metry hluboké bobří jezero se navíc v Železné Rudě vytvořilo přímo pod sloupem elektrického vedení. V případě poruchy se k němu nelze dostat. „Určitě ji nebudeme úplně bourat, ale budeme ji posouvat, protože nám dochází i k zaplavování místních komunikací,“ vysvětluje záměr hráz přesunout Smola.
Fotopasti jako ochrana
Na Plzeňsku dokonce lidé bobří hráze ničí. Zdejší záchranná stanice už kvůli tomu instalovala fotopasti. Jedna z nich již nezákonné bourání zachytila. Ochranáři hráz poté vrátili do původního stavu.
„Kromě toho, že zadržuje vodu v krajině, vytváří i přirozené bariéry proti erozi a proti povodním,“ říká Karel Makoň, vedoucí Záchranné stanice živočichů v Plzni.
Podobných případů, kdy lidé ničí bobří hráze, jsou teď desítky. Všechny takové přestupky řeší policie a inspekce životního prostředí. Za ničení bobřích staveb hrozí pokuta až deset tisíc korun.
