Kvůli rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów Česko osloví Evropskou komisi, podání podnětu v pondělí schválila vláda. Opačně se postavila k návrhu na legalizaci eutanazie. Za přísných podmínek ji chtěla uzákonit skupina poslanců z klubů ANO a Pirátů. Odmítavý nebo přinejlepším neutrální je i postoj vlády k dalším návrhům, které na svém pondělním jednání posuzovala a nevzešly od některého z ministrů. Negativní stanovisko zaujala například k návrhům na dodatečný příspěvek pro kraje nebo na zrušení soudních exekutorů.
Polsko podle ministerstva životního prostředí kvůli rozšíření dolu Turów v blízkosti hranic nekomunikuje a neposkytuje Česku požadované informace. Podle předkládací zprávy se české zainteresované subjekty snažily na ministerské, regionální i lokální úrovni dosáhnout toho, aby Polsko dbalo na řádnou spolupráci a dodrželo povinnosti plynoucí z unijního práva.
„Nicméně Polsko v dané věci s Českou republikou v zásadě nekomunikuje a neposkytuje informace a dokumenty, o které Česká republika žádala, což nejen přispívá k silným obavám na české straně, ale také zvyšuje tlak na hledání a nalezení řešení. Zároveň Polsko nerespektuje procesní postupy, které jsou stanoveny unijním právem,“ uvedli předkladatelé.
Česko se tak chystá obrátit na Evropskou komisi. Na základě jejího posouzení pak resort ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) společně s ministerstvem zahraničí předloží návrh dalšího postupu, ve hře je i žaloba proti Polsku k Soudnímu dvoru EU.
Důl v blízkosti českých hranic by se měl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Obyvatelé obcí z příhraničí se obávají nejen ztráty pitné vody, ale také hluku a prachu nebo propadů půdy. Polská strana zásadnější vliv dolu na české území odmítá.
Vláda se postavila proti legalizaci eutanazie
Poslanecký návrh na legalizaci eutanazie půjde do hlasování ve sněmovně s vládním „ne“. Skupina poslanců by chtěla dát zákonný rámec asistované smrti pacientů s nevyléčitelnou nemocí, kteří se nechtějí vydat cestou paliativní péče. Museli by být zletilí a svéprávní, jejich žádost učiněna dobrovolně a bez nátlaku. Jejich stav by měl nastat v důsledku úrazu nebo nemoci a podle současných poznatků vědy vést neodvratně k smrti. Pacient by měl možnost až do poslední chvíle svou žádost odvolat. Zapojení lékařů by bylo výhradně dobrovolné.
„Návrh zákona neuvádí ani základní informace, jakých poskytovatelů se má eutanazie týkat a lékařů jakých odborností, stejně tak podrobněji nevymezuje náležitosti žádosti,“ namítlo ministerstvo zdravotnictví. Postavilo se i proti tomu, aby výkony spojené s asistovanou sebevraždou byly případně hrazeny ze zdravotního pojištění. Proti návrhu se postavila i další ministerstva, Nejvyšší soud, Nejvyšší státní zastupitelství, zaměstnavatelské svazy a Česká biskupská konference.
Kritici se domnívají, že je návrh v rozporu s Listinou základních práv a svobod, podle níž každý má právo na život a nikdo nesmí být života zbaven. Podle ministerstva sociálních věcí návrh obsahuje málo pojistek proti případnému omylu nebo přímo protiprávnímu jednání. Autoři návrhu namítají, že návrh obsahuje opatření k co nejmenšímu riziku zneužití eutanazie.
Více peněz pro kraje? Rozpočet s tím nepočítá
Bez podpory vlády jde do sněmovny také návrh, který v rámci své zákonodárné iniciativy předložila Praha spolu s Libereckým krajem. Chtějí krajům vynahradit výpadek financování z daní a chtějí, aby dostaly ze státního rozpočtu jednorázový příspěvek 500 korun na obyvatele.
Ministerstvo financí vypočetlo, že schválení kompenzace 500 korun na obyvatele kraje by znamenalo jednorázové posílení příjmů krajů o 5,3 miliardy korun, s čím ale státní rozpočet na rok 2020 ani po provedených novelách nepočítá.
Ve vládě narazil i návrh poslanců SPD na zrušení institutu soudních exekutorů a vrácení exekucí do rukou státu. Nesouhlasné stanovisko před jednáním kabinetu vyjádřila všechna dotčená ministerstva. Novela by podle nich zatížila justici, prodloužila exekuční řízení a problém se zadlužeností obyvatel nevyřešila.
S vládním „ne“ se do sněmovny vrací také návrh poslanců ODS, kteří by chtěli snížit část sociálního pojištění, které platí zaměstnavatelé. ODS uvádí, že snížením sazby pojistného o dva procentní body na 22,8 procenta se příjmy státního rozpočtu sníží zhruba o 30 miliard korun ročně. Podle ministerstva práce a sociálních věcí je to asi o pětinu podhodnocený odhad.
Neutrální postoj ke konci bývalých kojeňáků. Vláda ho chce, ale připraví vlastní zákon
Neutrální postoj potom ministři zaujali k poslaneckému návrhu na zrušení někdejších kojeneckých ústavů. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ozřejmila, že kabient sice má v úmyslu zrušit domovy pro děti do tří let, které nahradily původní kojenecké ústavy, ale až svým vlastním zákonem. Ten by podle Maláčové mělo do září připravit ministerstvo zdravotnictví.
Institucionální forma péče o děti nízkého věku má podle odborných výzkumů na vývoj dětí škodlivý vliv, uvedli autoři novely. Podle nich by ústavy pro nejmenší děti měly být postupně nahrazeny péčí o děti v náhradních rodinách. Ministerstvo vnitra však ve svém stanovisku zapochybovalo, zda je systém připraven na úplné zrušení někdejších kojeneckých ústavů.
Neutrálně se vláda postavila i k návrhu na prodloužení kompenzací rybářům za škody způsobené kormorány o tři roky.
