Oprava zámků, hřbitovů či klášterů. Dobrovolníci letos pomáhají hlavně v Česku

Dobrovolnická práce o letošních prázdninách přilákala víc nadšenců než loni, zájem mají hlavně o záchranu nebo úklid památek. Kvůli koronaviru zůstávají hlavně v Česku. ČT to sdělily organizace, které tyto akce připravují. Dobrovolníci letos pomáhají například s opravou zámku Veselí nad Úhlavou, kláštera Porta coeli nebo historického srubu ve Všenorech.

Obvykle ihned zaplněné zahraniční výjezdy dobrovolníků letos vzhledem k epidemiologické situaci a souvisejícím opatřením nahrazují akce v Česku. Zájemci se tak mohou podílet na obnově zchátralých památek, na úklidu zapomenutých míst nebo na ekologicky laděných kempech.

„V době koronavirové krize jsme zcela upustili od propagace zahraničních workcampů a zaměřili jsme naši veškerou pozornost na workcampy české. Pro letošní sezonu jich máme naplánováno 27, některé jsou už za námi,“ sdělil mluvčí workcampové organizace Inex Marek Šurkala. A dodal, že přihlášek na pracovní výjezdy teď evidují 97, loni projevilo zájem pouze 18 lidí.

Dobrovolníky lákají především renovační projekty jako oprava parku a zámku Veselí nad Úhlavou na Klatovsku, obnova kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova nebo úklid památného místa připomínajícího bývalý koncentrační tábor Rabštejn. Už tradičně nadšenci v polovině července uklízejí i židovský hřbitov v Holešově na Kroměřížsku.

Zájem studentů o dobrovolnictví je letos vyšší

Velký zájem o záchranu památek mezi dobrovolníky potvrzuje i Národní památkový ústav (NPÚ). „Z řad studentů je zájem v letošním roce dokonce vyšší, a to zejména teď v letním období. Dobrovolníci se uplatňují při záchraně menších památek místního významu, jejich pomoc je důležitá hlavně v následné údržbě památky a její prezentaci,“ řekla mluvčí NPÚ Jana Hartmanová.

Na záchrannou akci vyjíždí NPÚ se svými dobrovolníky například příští týden do Všenor ve Středočeském kraji. Tam budou společně pracovat na zachování srubu ze 30. let 20. století. S památkovým architektem Janem Veselým a tesařským mistrem Martinem Zeťákem čeká účastníky akce demolice potřebných částí stavby a konzervace uskladněných dřevěných dílů. 

Přestože zájem o dobrovolnickou práci v Česku podle jednotlivých organizací roste, ne všechny se letos kvůli koronavirové krizi stihly na zvýšenou poptávku připravit. „Zorganizovat takovou akci a najít dobrovolníky nějakou dobu trvá, začali jsme pozdě a je to sezonní záležitost závislá na počasí,“ řekla Ivona Pokorná z organizace Tamjdem.

Některé workcampové organizace se navíc dostaly na hranice svých možností. „Téměř to znamenalo konec naší organizace, karanténa znamenala absolutní stop našich aktivit a získání darů a grantů bylo nejisté,“ uvedla Pokorná.

Do zahraničí se dobrovolníci zatím bojí

O zahraniční výjezdy je podle ní oproti předchozím rokům stále malý zájem. „Místo toho, abychom touhle dobou měli desítku dobrovolníků na workcampech v zahraničí, snažíme se je pomalu zlákat, aby vyjeli, ale bojí se. Zahraniční workcampy mají nyní problém naplnit místa,“ dodala Pokorná.

Stejnou situaci zaznamenává také organizace Inex. Ta v minulém roce obdržela téměř čtyři sta přihlášek na zahraniční výjezdy, letos počet zájemců klesl na 37. Kvůli koronaviru museli zúžit i svou nabídku. „Obvykle v naší databázi máme téměř dva tisíce workcampů. Mnohé z nich byly letos ale našimi partnerskými organizacemi zrušeny, takže nyní v naší databázi máme pouze 371 projektů,“ uvedl mluvčí organizace Inex Marek Šurkala.

Aktuální podmínky ale zatím dovolují organizacím nabídku zahraničních výjezdů rozšiřovat. „Se současným zlepšením epidemiologické situace nyní opět znovu začínáme propagovat workcampy v zemích: Německo, Rakousko, Srbsko a Dánsko, kde máme potvrzeno, že workcampy najisto proběhnou,“ dodal Šurkala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...