„Aktuální zásoba krve se pohybuje na jedné třetině u krevní skupiny 0 a A a mezi 40 a 60 procenty u krevních skupin B a AB,“ uvedla primářka transfuzního oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Daniela Dušková. Podle ní byla nejhorší situace během nouzového stavu, protože vlivem hygienických opatření přicházelo dárců méně. Současně však klesl počet operací i akutních zásahů a nenastal proto zásadní problém.
Teď však vytíženost operačních sálů roste. „Například oproti loňsku máme vyšší spotřebu krve, protože operujeme ve zvýšené míře, abychom dohnali skluz z období pandemie koronaviru,“ vysvětlil mluvčí Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně Egon Havrlant.
Podle něj je krve během letních prázdnin potřeba více i kvůli množství úrazů v přírodě či při sportu. „Aktuálně je nedostatek skupiny A- a A+. Prosíme proto dárce těchto skupin, aby k nám, pokud je to možné, přišli,“ dodal mluvčí zlínské nemocnice.
Západonilská horečka i covid-19 ztěžují situaci
Úrazy a odložené operace přitom nejsou jedinou komplikací letního stavu zásob krve. „Řada dárců odjíždí na dovolené a často do zemí či oblastí, jejichž návštěva je důvodem k dočasnému vyřazení z dárcovství krve pro riziko nákazy koronavirem nebo přenosu infekce virem západonilské horečky na člověka,“ pokračuje Havrlant.
Podle dat ministerstva zdravotnictví riziko nákazy západonilskou horečkou v Evropě roste. Zvýšený počet případů v posledních letech hlásí i oblíbené destinace Čechů – Itálie, Řecko či Chorvatsko. Letos se ze zemí EU objevila zatím v Rumunsku.
Současně nemocnice dodržují restrikce v souvislosti s pandemií covidu-19. „Po návratu ze zahraničí je nutné dodržet odstup před dalším odběrem krve alespoň jeden měsíc,“ upozornil mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher. Dárci by tak podle něj měli darovat krev před odjezdem na dovolenou, nikoliv po ní. „Dárce pak musíme bohužel odmítat. I proto se krev během léta vždycky shání hůře,“ dodal.
