Poskytovatelé sociálních služeb dostanou zhruba 990 milionů korun na pokrytí zvýšených nákladů, které měli kvůli pandemii koronaviru. Vláda na svém zasedání schválila také plán digitalizace Česka, jenž si vyžádá příští rok 2,5 miliardy korun, a také návrh zákona o náhradním výživném.
Poskytovatelé sociálních služeb dostanou 990 milionů korun
Vláda o dotacích pro sociální služby na provoz a odměny začala jednat v dubnu. Začátkem května však souhlasila jen s vyplacením odměn, na které vyčlenila 5,2 miliardy korun.
Na sumě na pokrytí zvýšených nákladů, jež ministerstvo práce spočítalo původně na 1,33 miliardy, se kabinet nedohodl. Chtěl vyjednávat s kraji o jejich podílu.
Sociální služby provozují především kraje, obce, neziskové či církevní organizace. Stát podle poslední statistické ročenky předloni zřizoval 21 z 3447 domovů, stacionářů, sociálních poraden a dalších služeb pro potřebné.
Zmíněná suma 990 milionů korun by měla dorovnat výdaje na ochranné pomůcky i přesčasy a také výpadek příjmů, protože zařízení nemohla přijímat nové klienty. „Částku použijeme z nevyčerpaných prostředků na odměny,“ uvedla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
K digitalizaci pomohou peníze z EU
Prioritní záměry digitalizace státu si příští rok vyžádají 2,47 miliardy korun. Část by měly pokrýt peníze Evropské unie, o čemž informoval premiér Andrej Babiš (ANO).
Celkové náklady na priority Digitálního Česka se odhadují do deseti miliard korun. Vláda usiluje o jejich spolufinancování z evropských fondů. Ty by mohly přispět na všechny záměry řádově až dvaceti miliardami korun.
Schválené peníze půjdou podle premiéra nad rámce rozpočtů jednotlivých úřadů. „Priority směřují do služeb digitalizace tak, aby občan byl schopný vyřídit maximum svých záležitostí bez nutnosti navštívit úřad,“ uvedl Babiš.
Katalog cílů a záměrů programu Digitální Česko obsahuje 908 záměrů. Pokrývá 17 hlavních cílů a 125 dílčích cílů.
Z aktualizované databáze záměrů byly následně ve spolupráci ministerstev s Radou vlády pro informační společnost vytvořeny implementační plány. Počítá se mimo jiné s internetem v každé domácnosti o rychlosti alespoň 30 Mbit/s. Polovina Čechů má mít 100 Mbit/s.
Náhradní výživné nanejvýš 3000 korun
O schválení návrhu zákona o náhradním výživném informovala ministryně práce Maláčová. Podle přijatého návrhu by děti neplatičů mohly dostávat novou dávku.
Úřad práce by jim poskytoval stanovené výživné, ale v maximální výši 3000 korun. Podmínkou by bylo to, že rodič nedostal peníze za čtyři měsíce a po dlužníkovi už je začal vymáhat v exekuci či u soudu. Aby zákon začal platit, musí ho schválit Parlament a podepsat prezident Miloš Zeman.
Podpora návrhu NBÚ
Na vládním zasedání došlo také ke schválení novely zákona o ochraně utajovaných informací, která by měla přinést například snížení administrativní zátěže v souvislosti s osvědčeními o bezpečnostní způsobilosti.
Podle Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), jenž předpis předložil, současné znění zákona ne zcela odpovídá aktuálním tendencím a potřebám praxe v oblasti utajovaných informací.
Změny to mají zohlednit či zapracovat také některé unijní požadavky.
Nově by měla být také delší platnost osvědčení fyzické osoby a podnikatele. Pro informace v režimu tajné a důvěrné by se prodloužila na deset let ze současných sedmi, respektive devíti let. U přísně tajných informací by zůstala pětiletá lhůta. „Uvedená úprava je v souladu s úpravou NATO a současně sníží administrativní zátěž držitelů osvědčení,“ píše NBÚ.
Ochranu utajovaných informací změna podle NBÚ neohrozí, protože i nadále po celou dobu platnosti osvědčení fungují kontrolní zákonné mechanismy. Na dvojnásobek z nynějších pěti let by se měla prodloužit i platnost dokladu o bezpečnostní způsobilosti.
