Po delší době, kdy se síly dlouhodobě nejpopulárnějších stran ANO a ČSSD postupně vyrovnávaly, se hnutí ANO podařilo opět odskočit od druhé ČSSD. Na třetí příčce podle volebního modelu TNS AISA pro Českou televizi zůstává KSČM, a to i přesto, že její volební preference proti minulému měření značně poklesly, konkrétně o 3,5 procenta. O čtvrté a páté místo tradičně soupeří dvě největší pravicové strany, tedy TOP 09 a ODS, jejíž voličská základna se oproti předchozím měsícům stabilizovala. KDU-ČSL, jako třetí vládní strana, dosahuje aktuálně 7 % preferencí.
ANO zůstává lídrem politické scény a zvyšuje svůj náskok před ČSSD
Hranici 5 % nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny překročilo 6 politických stran nebo hnutí. Hnutí Úsvit se v současné době se ziskem 3,5 % preferencí pohybuje pod hranicí volitelnosti, stejně tak Zelení a Piráti.
Struktura voličů jednotlivých stran se v čase příliš nemění. Pokud ale srovnáme aktuální volební preference s chováním ve volbách do poslanecké sněmovny, zjistíme, že zhruba polovina podporovatelů hnutí ANO volila toto hnutí v minulých volbách. V prvních měsících po volbách pak získala strana preference další části voličů, jejichž struktura se zásadním způsobem neproměňuje: asi čtvrtinu jejího aktuálního elektorátu tvoří minulí voliči jiných stran a čtvrtina se předchozích voleb nezúčastnila.
U voličů ANO tak platí, že se jedná o velmi různorodou skupinu. Voliči hnutí ANO jsou tedy ve svých názorech oproti voličům tradičnějších, dlouhodobě vyprofilovaných stran (jako ČSSD, KDU-ČSL, ODS nebo TOP 09), poměrně nejednotní.
Celkově je o své současné preferenci strany nebo hnutí pevně rozhodnuto 39 % voličů, dalších 31 % by pak své rozhodnutí spíše neměnilo. Zbylá necelá třetina připouští možnost změny a často si není jistá rozhodnutím mezi tradiční stranou, ke které inklinovali dříve, a alternativami v podobě nově vzniklých stran a uskupení.
Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost TNS AISA. Sběr dat probíhal ve dnech 20. 4. až 26. 4. 2015 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Do volebního modelu vstoupilo 816 respondentů. Ten totiž zahrnuje jen respondenty, kteří zvažují účast ve volbách a uvedli nějakou stranu. Statistická chyba se pohybuje +/- 1,3 až 3,2 procenta.
Čím jsou voliči starší, tím je pravděpodobnější, že budou věrní jedné straně. Naopak je to u vzdělání, čím je volič vzdělanější, tím je také pravděpodobnější, že svou preferenci ještě změní. Mezi nejpevněji rozhodnuté tak patří lidé se základním vzděláním a vyučení. Nejpevnější pouto ke straně dlouhodobě vykazují voliči KSČM. Mezi další politické subjekty, jejichž voliči jsou si svou volbou výrazně jisti, patří vládní strany ANO, ČSSD a KDU-ČSL.
- výsledky první vlny průzkumu najdete zde
- výsledky druhé vlny průzkumu najdete zde
- výsledky třetí vlny průzkumu najdete zde
- výsledky čtvrté vlny průzkum najdete zde
- výsledky páté vlny průzkumu najdete zde
- výsledky šesté vlny průzkumu najdete zde
- výsledky sedmé vlny průzkumu najdete zde
- výsledky osmé vlny průzkumu najdete zde
- výsledky deváté vlny průzkumu najdete zde
- výsledky desáté vlny průzkumu najdete zde
- výsledky jedenácté vlny průzkumu najdete zde
- výsledky dvanácté vlny průzkumu najdete zde