Ministerstvo zdravotnictví má důvody pro tvrdá opatření, tvrdí předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula. Stát chce podle něj zpomalit křivku a postupně přísná omezení rozvolnit pomocí chytré karantény. Aby se mohlo přejít do takového režimu, je potřeba testovat 10 tisíc vzorků denně, s čímž má pomoci Akademie věd. V Událostech, komentářích Prymula připustil, že povolení hromadných akcí je ještě velmi daleko.
Pro tvrdá opatření je důvod, tvrdí Prymula. Testovat chce 10 tisíc vzorků denně
12 minut
Události, komentáře: Roman Prymula, předseda Ústředního krizového štábu
V současnosti je důvod omezení ještě zpřísnit, komentuje Prymula nová opatření ministerstva zdravotnictví. „Chceme zpomalit křivku na maximum, protože až začneme rozvolňovat, bude riziko, že to zase stoupne, poměrně vysoké. My to musíme kontrolovat,“ je přesvědčen.
Odkazuje na studie, které ukazují, že stačí zabránit většímu procentu kontaktů. Pokud se například podaří omezit množství kontaktů z osmdesáti na dva až tři, epidemie se zastaví, vysvětluje Prymula. „Proto my se snažíme kontakty minimalizovat. Samozřejmě v rodině jsou lidé spolu, tam nemá smysl je limitovat, ale kontakt s cizími lidmi vede k riziku,“ dodává.
Data odhadující počet nakažených ke konci března a dubna jsou velmi kvalifikovaným odhadem, i přesto je třeba je brát s rezervou, upozorňuje Prymula. „Samozřejmě se snažíme testovat co možná nejvíce to jde. Pokud se během čtvrtka potvrdí, že kapacita Akademie věd bude schopna validovat metody, které má, tak by dramaticky narostla naše kapacita testů a blížili bychom se tomu, co chceme v inteligentní karanténě, to znamená 10 tisíc testů denně,“ uvádí.
Řešením je chytrá karanténa. Hromadné akce jsou daleko, míní Prymula
To, že s rostoucím počtem testů dramaticky nenarůstají nové případy, je důvod k mírnému optimismu, míní Prymula. Znamená to podle něj, že se testování daří cílit na správné osoby. „Čím víc budeme testovat, tím více zachytíme osob, ale účinnost bude podstatně menší, protože už budeme zachytávat okrajové osoby,“ dodává.
„Výskytu nemoci nezabráníme, ale chceme, aby případů bylo tolik, že budeme mít dvojnásobnou rezervní kapacitu klinických zařízení jednotek intenzivní péče, ventilací a podobně,“ vysvětluje Prymula.
Aby se takového scénáře dosáhlo, je potřeba tvrdých opatření, která likvidují ekonomiku země, nebo takzvané chytré karantény, dodává. „Musí tu být mechanismus, jak velmi efektivně vychytávat pozitivní případy v populaci. To je ten model chytré karantény,“ popisuje předseda krizového štábu.
„Hromadné akce nás ještě hodně dlouho nečekají,“ připouští náměstek ministra zdravotnictví. Vláda podle něj cílí na mírné uvolnění přísných opatření po Velikonocích. Cílem je nastartovat průmysl či pomoci živnostníkům, doplňuje Prymula.
