Největšími „slídily“ v minulém roce byly Bezpečnostní informační služba (BIS) a společnosti Avast a Pražská energetika (PRE). Anticenu Velkého bratra jim udělila nezisková organizace Iuridicum Remedium. U BIS porotcům vadilo nekontrolovatelné využití technologie na rozpoznávání obličejů, Avast cenu dostal za prodej dat svých klientů a PRE za nahrávání zákazníků při jednání na pobočkách. BIS a PRE kritiku odmítly, Avast dle svých slov už prodej údajů ukončil.
Anticenu Velký bratr obdržely BIS, Avast a PRE. Za sledování, nahrávání i prodej osobních dat
BIS předložila prostřednictvím vlády novelu zákona o zpravodajských službách, která následně byla schválena. „Problém je zejména v ustanovení, které umožňuje zpravodajským službám, tedy nejen BIS, ale i Vojenskému zpravodajství a Úřadu pro zahraniční styky a informace, vytvářet jakousi alternativní databázi digitálních fotografií všech občanů z celé řady státních registrů, jako je evidence obyvatel či registr řidičů,“ zdůvodňuje anticenu ředitel organizace Iuridicum Remedium (IuRe) Jan Vobořil.
S kopií databází obličejů mohou pak podle něj rozvědky a kontrarozvědky dále nakládat. „U zpravodajských služeb nikdy nevíte, jakým způsobem,“ dodává. Fotografie mají sloužit zejména k určování identit lidí, kteří se pohybují ve veřejném prostoru. Obličeje jsou podle nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) považovány za citlivý údaj.
Smějete se lidem, kteří nasazují životy, kritizuje cenu mluvčí BIS
Podle mluvčího BIS Ladislava Štichy jde o „cenu lidské hlouposti“ a její pořadatele v dopise zveřejněném na Twitteru označil za nenapravitelně naivní. „Dnes touto cenou vyzýváte, ať je zpravodajská služba hluchá a slepá,“ namítá.
Hrozba terorismu se přitom podle něj za poslední roky v Česku výrazně nezměnila a žádný velký útok se neodehrál „jen díky práci bezpečnostních složek“. Cenou se pořadatelé vysmáli lidem, kteří pro bezpečnost Česka denně nasazují své životy, dodal.
Podle ředitele organizace IuRe Vobořila je problémem údajná „chronická nedostatečná kontrola zpravodajských služeb“ a snaha vyloučit z připomínkových řízení o posilování pravomocí rozvědky a kontrarozvědky Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Vobořil dodal, že organizace dostala od BIS na svoji cenu takovou reakci, že je zřejmé, že zpravodajská služba nestojí o diskusi.
Využívání metod rozpoznávání obličeje je velkým tématem posledních let, uvedla porota anticen. Týkala se jí i jediná pozitivní cena Edwarda Snowdena za ochranu soukromí, kterou si odnesla koalice vládnoucí na pražském magistrátu za odmítnutí zavádět technologii v městském kamerovém systému. Náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN) nicméně uvedl, že hlavní město ještě žádost policie definitivně neodmítlo.
Prodej osobních dat i nahrávání na pobočkách
Avast podle IuRe prodával data o chování svých klientů na internetu a tvrdil, že jsou anonymizovaná. Velké společnosti, které je kupovaly, však podle organizace mohou údaje propojit s identitou konkrétních lidí. Společnost na ocenění reagovala s připomínkou, že již ukončila činnost své dceřiné společnosti, prostřednictvím které data prodávala. Údaje tak již nesdílí, zdůrazňuje mluvčí Dominika Kalašová.
PRE zase nahrává rozhovory svých zaměstnanců a klientů při uzavírání smluv a jednáních na pobočkách. Zaměstnanci zákazníkům o nahrávání neřeknou, v místnosti je podle organizace pouze přehlédnutelná cedulka, která navíc nepravdivě informuje o účelu pořizování hovorů.
PRE však podle mluvčího Petra Holubce nepovažuje kritizované jednání za nezákonné. Klienty výrazně a několikrát na nahrávání upozorňuje, nahrávky pak používá ke zkvalitnění práce obsluhy na přepážkách. „Zákazník má právo nahrávání odmítnout hned na počátku jednání,“ dodal Holubec.
Výrok Velkého bratra pronesl poslanec KDU-ČSL Vít Kaňkovský. Uvedl, že je připraven sněmovně předložit pozměňovací návrh, na základě kterého nebude moci ÚOOÚ sankcionovat orgány veřejné správy a samosprávy kvůli GDPR. Poslanec však řekl, že se snažil pouze zastat menších obcí a snížit dopady GDPR na ně.
Soutěž se hlásí k odkazu knihy George Orwella 1984 a poprvé se uskutečnila v roce 1998 ve Velké Británii. V Česku se koná od roku 2005. Ceny mají upozorňovat na údajné nepřijatelné zásahy do soukromí občanů ze strany soukromých firem i veřejné správy.
