V Česku přibývá soukromých základních škol. Zájem o ně každoročně roste, někde zavádějí pořadníky

V současné době je v Česku 250 soukromých základních škol, což je přibližně o tři čtvrtiny více než před deseti lety. Vyplývá to ze statistik ministerstva školství. Každoročně jich přitom přibývá kolem třiceti. Podle mluvčí ministerstva Aleny Lednové stojí za nárůstem především poptávka rodičů po alternativním vzdělávání.

Přihlašování dětí do soukromých základních škol je trendem především posledních šesti let, během kterých se počet těchto škol více než zdvojnásobil. „Soukromé školy nyní představují 5,2 procenta všech základních škol,“ přibližuje mluvčí ministerstva školství Alena Lednová.   

S nárustem přihlášek má zkušenost třeba soukromá základní škola Cesta k úspěchu v Praze. „Řada rodin se přestěhovala do blízkosti naší školy, aby jejich děti mohly naši školu navštěvovat,“ říká ředitel školy Stanislav Svoboda. „V letošním roce reagujeme na zájem rodičů i dětí pokračovat ve studiu na naší škole i na druhém stupni, a proto od září 2020 otevíráme druhý stupeň,“ dodává.

Některé školy zavádějí pořadníky

Zájem o soukromé školy je vyšší než jejich dostupné kapacity. „Hlásí se dvojnásobek zájemců, než můžeme přijmout. Evidujeme také velký zájem o přestupy během školního roku,“ uvedla ředitelka ZŠ Parentes Veronika Rybníčková.

Podobně je na tom i škola Open Gate. „Každoročně se na gymnázium a základní školu hlásí zhruba dvakrát až čtyřikrát více zájemců, než můžeme přijmout,“ potvrzuje její mluvčí Jitka Tkadlecová.

Vzrůstající zájem vnímá i základní škola Heřmánek, kapacitu tříd ale navyšovat nemůže. „Nemáme prostory, spíš zavádíme pořadníky na volná místa,“ uvedl ředitel školy Petr Adamec.

Počty soukromých ZŠ
Zdroj: Statistická ročenka MŠMT

Rodiče poptávají pro své děti alternativní přístupy ve výuce

Podle ministerstva školství není hlavním důvodem vzniku soukromých základních škol nespokojenost rodičů s kvalitou výuky na veřejných školách, ale poptávka po alternativních přístupech ke vzdělávání.

„Tuto poptávku nelze vždy uspokojit v rámci veřejných škol, jelikož tyto školy musí nabízet vzdělání pro všechny žáky, tedy i pro ty, jejichž rodiče alternativní pedagogické přístupy nevyhledávají,“ vysvětluje Lednová.

„Rodiče se více starají o to, jak se děti vzdělávají, v jakém prostředí. A chtějí, aby škola byla pro ně bezpečné prostředí, ve smyslu, že se tam něco naučí a zároveň jim tam bude dobře. Veřejné školy, tak jak je znají, jim tento obrázek nedávají,“ říká konzultant a analytik EDUinu Karel Gargulák.

„Motivace zřizovat tyto školy se v řadě případů překrývá s motivací rodičů, proč své děti do soukromých základních škol přihlašují, ostatně často jsou to také rodiče, kdo školu pro své děti zakládá,“ doplňuje Gargulák.