Po stopách dezinformátora. Reportéři ČT odhalili utajeného provozovatele Aeronetu

Nahrávám video

Reportérům ČT se po několika letech pátrání podařilo odhalit utajeného dezinformátora z Aeronetu. Provozovatele navštěvovaného dezinformačního serveru Marka Pešla, který se ke své práci nehlásí, zastihli na sídlišti ve slovenském Trenčíně. Muž, který pravidelně mění adresy trvalého bydliště a ze svého skutečného bytu téměř nevychází, svými nezdrojovanými a nepodepsanými manipulacemi už několikrát ovlivnil politické dění v Česku. Ve spolupráci s týdeníkem Respekt natáčela Aneta Snopová.

„Kdybyste informovali poctivě, tak by nebyl problém. Ale to, co vy předvádíte…,“ vysvětlil Pešl své skrývání při prvním kontaktu s Reportéry.

Na dotaz, co tedy předvádějí, odvětil: „Ať už jde třeba, já nevím, o to, jak přinášíte informace o Ukrajině. Způsob, jakým tam ukrajinská vláda terorizuje vlastní obyvatelstvo na východě své země, jakým způsobem česká vláda dodává zbraně ukrajinské vládě na likvidaci vlastního obyvatelstva.“

Bývalý náměstek ředitele české rozvědky Jan Paďourek záběry okomentoval: „Můj první dojem je, že mluvíte s člověkem, který má nějaký problém a který má velice vyhraněný ideologický pohled na tento svět.“

Pak už se Reportéři Pešla ptali, jak se ke své práci dostal. „V roce 2014 jsem byl kontaktovaný skupinou lidí,“ začal a pokračoval: „Je to skupina lidí, která v podstatě je z vlastenecké, nebo můžeme říkat národovecké fronty.“

Na dotaz po jejich původu reagoval: „Jsou to Češi. Prosím vás, žádní Rusové nejsou v těchto věcech zaangažováni. To jsou zase dezinformace, které šíří novináři, že nějací Rusové se snaží vměšovat, snaží se v podstatě jakoby něco ovlivňovat v České republice. Jenom chci říct, že netvrdím, že se to nemůže dít.“

Dlouhé pátrání

O server Aeronet se Reportéři začali poprvé zajímat začátkem roku 2016. Tehdy se v Praze střetli zastánci s odpůrci migrace a Evropské unie. Na dezinformačních webech se ještě ten večer objevilo video s výbušným tvrzením, že střet mezi příslušníky krajní pravice a levicovými aktivisty v Thunovské ulici vyvolal a řídil muž v hnědé bundě, což byl prý policista v přestrojení.

Záhy se ukázalo, že muž v hnědé bundě byl opravdu policista, ale na místě působil jako člen antikonfliktního týmu, který měl zabránit potyčkám mezi demonstranty. Šlo o typickou ukázku způsobu manipulace dezinformačních webů: zařadit pravdivou informaci do lživého kontextu.

Nezvěstný rodák z jižních Čech

Tým Reportérů chtěl tehdy zjistit, kdo je skutečným autorem falešných zpráv na Aeronetu a kdo jej platí. Po pár měsících vypátrali, že tím, kdo vybírá peníze od čtenářů na provoz serveru, je Marek Pešl z Branišova v jižních Čechách. V jeho rodišti, kde měl před čtyřmi lety ještě stále trvalou adresu, se po něm ale slehla zem.  

Stejně jako lidé v Branišově i nejbližší příbuzní Marka Pešla byli tehdy přesvědčeni, že už je po smrti. Od roku 2003 o něm neměli žádnou zprávu. Jedním z možných důvodů mohly být dluhy. Dům, který zdědil po své zemřelé matce, byl prodán v exekuci jen pár měsíců poté, co zmizel. 

Při pátrání na internetu Reportéři dříve zjistili, že na Pešla existovaly i další statisícové exekuce za nezaplacenou elektřinu, pojištění a mobilní operátory. 

„Bílí koně“

V roce 2016 byl Marek Pešl jediným příjemcem peněz, které posílali čtenáři Aeronetu na jeho provoz. Měsíčně se jednalo o částku zhruba 1300 eur (asi 33 tisíc korun).

Reportéři zjistili, že k výběru peněz od čtenářů používal Pešl takzvaného bílého koně. Přestože byl jediný, kdo měl k účtům v Česku i na Slovensku dispoziční práva, oficiálně byly vedené na jméno Mariána Rohályho. Slévárenského dělníka redakce našla v Havířově. Muž tehdy přiznal, že serveru Aeronet pomáhal. 

Kdo všechno za Aeronetem stojí, zda je to sám Pešl nebo další lidé, zjišťovali Reportéři znovu o rok a půl později – po sněmovních volbách, které mimo jiné ovlivnila kauza Lithium. 

Pátrání po autorovi smyšlené kauzy zavedlo v roce 2018 Anetu Snopovou a její kolegy do Jihočeského kraje, kde si Pešl našel nové bílé koně. Účty Aeronetu už nebyly vedené na Rohályho, ale nově na jméno Jiřího Beneše z Vlachova Březí. Dispoziční práva k účtu měl ale Josef Beneš z nedaleké Čkyně. 

Slovenská stopa

Jediným příjemcem peněz chodících na účty obou Benešů byl i v tomto případě Marek Pešl a tehdy Reportéry poprvé jeho stopa zavedla na Slovensko. Hotovost si totiž opakovaně vybíral v Trenčíně, kam mu chodila do místní pobočky Fio Banky.

Mužova poslední adresa byla na trenčínském sídlišti. Před dvěma lety se ho tam ale Reportérům zastihnout nepodařilo. Poté Reportéři zjistili, že na Slovensku Pešl před zhruba deseti lety oslovoval různé investory a nabízel jim převratné patenty na softwarovou ochranu. 

V polovině letošního února se Snopová s kolegy do Trenčína vrátila. Pešla našla na sídlišti na okraji města, a přestože byl doma, na žádosti o rozhovor nereagoval. Odmítl otevřít dveře, zatáhnul rolety na oknech a zhasnul. Dva dny neopustil byt.

Podle svědectví, která se Reportérům podařilo získat, svůj byt opouští pouze dvakrát týdně, kdy si jede nakoupit do nedalekého nákupního střediska. Tak tomu bylo i minulé pondělí, kdy ho redakce po čtyřech letech pátrání zastihla na parkovišti u jeho domu. Měl na sobě lyžařskou bundu a v rukou plné nákupní tašky.

Pešl se zpočátku rozhovoru k obsahu Aeronetu hlásil, po pár minutách ale otočil, a že by byl „vedoucím kolotoče“ popřel. Uvedl, že se živí těžbou kryptoměn a lidem z Aeronetu pomáhá v provozu. „Peníze, které přijdou v hotovosti, zaměňuji za kryptoměny a posílám redakci Aeronetu,“ řekl s tím, že funguje jako „směnárník“.

Technická chyba Facebooku přinesla odhalení

Že je Marek Pešl tím, kdo nejen inkasuje peníze od přispěvatelů, což ročně dělá minimálně tři čtvrtě milionu korun, ale i tím, kdo ovládá sociální sítě Aeronetu, odhalila nedávná technická chyba Facebooku.

Díky ní bylo možné několik hodin vidět, kdo konkrétně spravuje jednotlivé stránky. Ukázalo se, že k účtu Aeronetu má přístup jediný člověk, kterého sociální síť lokalizovala na Slovensku.

Než Facebook chybu odstranil, Deník N zjistil, že stránku spravuje zcela anonymní účet označený smyšleným anglickým jménem Dylan Taylor. Toto jméno přitom podle zjištění Reportérů používal Marek Pešl v době, kdy Aeronet byla uzavřená platforma pro počítačové nadšence a s politikou ještě neměl nic společného. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů týdne debatovali o střetu zájmů politiků

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali střet zájmů politiků a konkrétně novelu zákona, která řeší mimo jiné i otázku střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Dále diskutovali o financování veřejnoprávních médií a politice na fotbalovém mistrovství světa v Severní Americe. Pozvání přijali bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, chirurg, účastník misí Lékařů bez hranic Tomáš Šebek, vodní slalomář a kajakář Vavřinec Hradilek, šéfredaktor Echo24 Dalibor Balšínek a redaktorka Respektu Kristýna Jelínková. Pořadem provázela Jana Fabianová.
před 1 hhodinou

Stát redukuje akcelerační zóny pro větrné elektrárny

Stavby větrných elektráren, které mohou pomoci snížit emise skleníkových plynů a omezit změnu klimatu, měly rozhýbat akcelerační zóny. Stát označil 94 míst, kde by je nebo fotovoltaiky mělo jít vybudovat snáz a rychleji. Zhruba tři desítky teď chce kabinet, jehož někteří členové reagovat na změnu klimatu odmítají, vyřadit nebo zmenšit. A to i kvůli nesouhlasu samospráv i výhradám armády.
před 3 hhodinami

VideoProdejem Rakony začala před 35 lety velká privatizace

Před třiceti pěti lety se v Česku uskutečnil první přímý prodej státního podniku v rámci velké privatizace. Vlastníkem rakovnického podniku Rakona se stal americký nadnárodní koncern vyrábějící drogistické zboží. Vláda tak tímto způsoben zprivatizovala desítky velkých státních firem s cílem získat finančně silného partnera.
před 3 hhodinami

Do čtyř let jako Švédsko? Ministerstvo chce snížit výskyt rakoviny způsobené HPV

Masivní kampaň na sociálních sítích, očkovací program ve školách nebo lístky do kina zdarma pro ženy, které se tam nechají naočkovat. Zkušenosti ze Švédska ukazují, jak lze výrazně omezit až vymýtit nádorová onemocnění způsobená lidským papilomavirem (HPV). V tuzemsku každoročně postihnou tisíce lidí a stovky pacientů na jejich následky umírají. Česko na tom chce být do čtyř let podobně jako Švédsko. Podle expertů to možné je, ale záleží na politické vůli, komunikaci a prevenci. Vládní koalice každopádně v otázce vakcinace jako takové a podpory očkování není jednotná.
před 4 hhodinami

Obce závodí s časem. Za nedokončené dětské skupiny jim hrozí pokuty i ztráta dotace

Do konce června má v tuzemsku vzniknout přes pět set dětských skupin podpořených státem. Hotová je zatím podle dostupných údajů zhruba čtvrtina z nich. Obcím, které nestihnou splnit podmínky včas, hrozí pokuty, později i vracení celé dotace. Problémy ale mohou mít i ty, které stavbu dokončí – kvůli konkurenci v okolí nemusí naplnit požadovanou obsazenost.
před 4 hhodinami

Vláda bude jednat o návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků

Návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků projedná vláda. Ministři by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) měli také v pondělí rozhodnout o tom, kolik Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) budou po zamýšlené změně financování dostávat ze státního rozpočtu. Na programu je i poslanecká předloha, která má doprovodit senátní ústavní novelu a prakticky umožnit prověrky hospodaření ČT a ČRo Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ).
před 5 hhodinami

Terénní sestry mají pomáhat praktikům. Agentury domácí péče se bojí, že jim zůstanou složitější případy

Základní zdravotní péči o pacienty přímo v jejich domovech by od příštího roku mohla posílit nová pozice terénní sestry praktického lékaře. Podle praktiků by pomohla dříve zachytit zhoršení zdravotního stavu pacientů a lépe je nasměrovat k další péči. Zástupci agentur domácí péče ale varují, že změna může oslabit zavedenou síť služeb. Na dohodu o úpravách návrhu mají praktici a agentury domácí péče čas do čtvrtka.
před 5 hhodinami

Experti varují před veřejným Wi-Fi připojením nebo nabíjením v době dovolených

Počty Čechů, kteří si ze zahraniční dovolené přivezou v mobilu nejen fotografie, ale i počítačový virus, jehož prostřednictvím pak posílají útočníkům peníze a data, roste. IT experti i bankéři tak varují především před používáním veřejných Wi-Fi sítí a sdílených nabíječek. Podle odhadu bank je takových klientů jen během léta víc než 20 tisíc.
před 14 hhodinami
Načítání...