Kromě toho, že by se rodné číslo nemělo používat jako klíčový identifikátor v komunikaci občana se státem, nemělo by se také zapisovat do občanských průkazů. Podle měsíc starého zákona by se tak mělo stát od roku 2022.
Podle materiálu vnitra se rodná čísla budou lidem nadále přidělovat, pro účely určení totožnosti by se ale měla využívat maximálně dalších deset let.
Hamáček: Nikam bych to netlačil a nepospíchal
Hamáček akcentuje, že opatření zdědil. „Byl přijat argument, že rodné číslo prozrazuje příliš informací o jeho nositeli,“ uvedl. Debatu o tom, zda je nutné od rodných čísel ustoupit, ale nepovažuje za ukončenou.
„Lidé jsou na rodná čísla zvyklí a nechceme je znejišťovat tím, že budeme měnit identifikátory, pokud to nebude bezprostředně nutné,“ prohlásil. Podle něj by se mělo diskutovat o tom, zda celé původní rozhodnutí nezrušit a rodná čísla zachovat.
Podle materiálu už nyní existují identifikátory sloužící u jednotlivých agend, ze kterých nelze odvodit žádné údaje. Jsou ale neveřejné a slouží pouze k jednoznačnému určení osoby pro účely agendy, pro kterou byl identifikátor přidělen.
„Já bych chtěl slyšet, jakým číslem bude rodné číslo nahrazeno, jak bude generováno. Já bych to za sebe nikam netlačil a nepospíchal,“ dodal Hamáček.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) před jednáním kabinetu řekl, že nahrazení rodných čísel je správnou a logickou cestou. „Za náš resort doporučující stanovisko. Myslím, že je to cesta v 21. století ve smyslu i určité skrytější identity logická,“ uvedl Havlíček.
Kabinet poté materiál schválil se změnou. „Zadali jsme pouze úkol ministrům zmapovat všechny právní předpisy, které rodná čísla používají,“ sdělil Hamáček.
Kabinet naopak proti původnímu plánu neuložil členům vlády zpracovat analýzu zavedení nových identifikátorů a Hamáčkovi v návaznosti na to vypracovat do konce roku souhrnný materiál i s finančními dopady změn, s čímž materiál původně počítal.
