Do Štědrého večera zbývá jen pár dní. Právě v tomto čase vrcholí nejen advent, ale i různé vánoční sbírky. Charity a nadace tak pomáhají zajistit bohatého Ježíška i rodinám, které si obdarování nejbližších nemohou dovolit. Právě Vánoce jsou, podobně jako začátek školního roku, pro mnohé rodiče mimořádně náročným obdobím.
Když Štědrý večer nemůže být štědrý. Dětem plní přání nejen Ježíšek, ale i charita
6 minut
Události: Chudým rodinám pomáhá s vánočními dárky charita
Největší charitativní sbírkou zaměřenou na děti je akce Krabice od bot, organizovaná Diakonií Českobratrské církve evangelické. Do krabic od obuvi mohou zájemci zabalit věci k užitku i pro zábavu, které pak pod stromečkem potěší děti z vyloučených lokalit a dětských domovů.
Ideální dárek? Něco k užitku i pro potěchu
Letos jim přání splnilo přes třicet tisíc dárců. Smyslem je, aby se do sbírky zapojili jak rodiče, tak jejich potomci, kteří se tímto způsobem učí solidaritě s potřebnými. K letošním dárcům patřily například herečka Michaela Maurerová a její děti. „Jsem ráda, že jim něco, co trápí ostatní, není cizí. Je to přirozený způsob, jak děti vést k laskavosti,“ domnívá se.
Nadílku z Krabice od bot si už rozbalili například v dětském domově v Mladé Boleslavi. Při besídce se mohla radovat dvacítka dětí, jen ze zmíněného charitativního projektu obdrželi na sedmdesát dárků. Vedení si pochvalovalo, že dárci více promýšleli obsah balíčků. „Věci pro zábavu, kosmetické přípravky i něco dobrého na zub,“ upřesňuje zástupkyně ředitele Veronika Háková, jak by ideální nadílka měla vypadat.
Vánoční sbírka Diakonie sice letos už skončila, chudé děti lze ale podporovat celoročně. V roce 2018 lidé přispěli osmi sty tisíci korunami. „Používáme je například na nákup školních pomůcek, pro ty, kteří si nemůžou dovolit dovolenou, kroužky ve škole,“ vyjmenovává mluvčí Diakonie Pavel Hanych. Seznamy potřebných jsou sestavovány dlouhodobě, mimo jiné i mezi rodinami, které žádný sociální systém neeviduje.
Podle Diakonie je v Česku chudobou ohroženo sto tisíc dětí, reálná čísla ale mohou být ještě vyšší. Přinejmenším dvacet tisíc dětí žije s rodiči v závažné bytové nouzi, častěji se proto dostávají do azylových domů.
Samoživitelky Alena a Simona: Všechna přání splnit nemůžeme
V tomto nouzovém ubytování trávila ještě před dvěma lety Vánoce například samoživitelka Alena. Aby mohla svým třem dětem dopřát Vánoce, peníze si půjčovala. „Pamatuju si na ty časy dobře, možná jsme proto spíše skromnější. Bylo to hodně těžké. Nedopřáli jsme si, co jsme chtěli, hostina nebyla skoro žádná,“ popisuje neradostné svátky.
Letos si její děti Ježíškovi napsaly o hračky spojené s pohádkou Ledové království, autíčko nebo nějakou parádu, ale touží i po telefonu či tabletu. Alena už ví, že všechna přání splnit nemůže, starší dcera se bude muset spokojit s tím, že mobil už má, i když ne zrovna nejnovější model, a tablet používá rodina společný. „Hračky a obrovská přání se jim ale budu snažit poskytnout. Je to zátěž, a zároveň radost, řešíme to s pomocí všech,“ přiznává Alena. Největší dárek navíc už dostala – těsně před Vánoci získala městský byt.
Také Simona, matka dvouletého Jakuba, počítá se skromnější nadílkou. „Dostane jen drobnosti, většinou oblečení. Chodím do určitého krámu, sehnat tričko za pětatřicet korun mi pomáhá. Do půjček nesahám, protože to nikam nevede,“ je rozhodnuta nepřekračovat kvůli svátkům své finanční možnosti.
Letošní rok je pro ni kritický – se synem zůstala sama a přišla o brigádu, kde si mohla přivydělat. „Jsem s malým doma a odkázaná jen na rodičovskou. Mám maximální částku, kterou jsem tenkrát mohla dostat, tedy sedm a půl tisíce, a příspěvek na bydlení,“ prozradila výši svých aktuálních příjmů. Navzdory problémům nicméně věří, že si Vánoce se synem užijí, největším dárkem je pro ni totiž podpora rodiny.
