Celkem pětkrát museli čeští piloti stíhaček JAS-39 Gripen zasahovat za první měsíc střežení vzdušného prostoru pobaltských států. Oznámil to generální štáb české armády. Češi, působící v Pobaltí v rámci ostré hotovosti aliančního systému protivzdušné obrany, vždy museli identifikovat nekomunikující stroje. Pokaždé to byly vojenské letouny vzdušných sil Ruské federace.
„Každý ostrý vzlet potvrzuje náš zájem o bezpečnost Estonska a celého Pobaltí. Naši letci v praxi naplňují základní princip NATO, tedy kolektivní obranu,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar.
První ostrý zásah, takzvaný Alfa Scramble, byl nadřízeným velitelstvím v německém městě Uedem vyhlášen jen několik dní po českém převzetí operačního úkolu. V ostrý hotovostní let se tak okamžitě změnil let cvičný a piloti po navedení do oblasti kontaktu rozpoznali ruský letoun An-30.
Další ostré vzlety byly vyhlášeny pilotům vyčkávajícím na estonské letecké základně Ämari v následujících týdnech. Ve dvou případech dvojice českých gripenů identifikovala letouny, které neměly zapnuté odpovídače, a tím nedodržely bezpečnostní pravidla letů po civilních trasách.
V dalším případě šlo o dopravní letoun bez platného letového plánu doprovázený dvojicí stíhaček. Pátý z ostrých vzletů se odehrál koncem minulého týdne, kdy čeští stíhači opět identifikovali dopravní letoun, který nekomunikoval s řízením letového provozu.
„Statistiky prvního měsíce působení 3. úkolového uskupení Baltic Air Policing v Estonsku svědčí o nezbytnosti naší přítomnosti v regionu. Naším úsilím zároveň potvrzujeme našim spojencům, že jsme plně vycvičeni a připraveni podílet se na společném plnění aliančních úkolů,“ míní náčelník generálního štábu Aleš Opata.
Pět letounů Gripen a sedm desítek českých vojáků
Letouny české armády v Pobaltí jsou vybaveny standardní výzbrojí, kterou používají v rámci vzdušné hotovosti i v České republice. Jde o řízené střely, vestavěný kanón a klamné cíle, takzvané fléry, které mají zmást střely s infračerveným navedením.
Novinkou v současném zahraničním nasazení je použití zaměřovacích a průzkumných kontejnerů Litening 4i. Ačkoliv se primárně jedná o nástroj umožňující přesné údery na pozemní cíle, v rámci ostré hotovosti je lze použít pro zlepšení schopnosti vzdáleného vizuálního pozorování letounů ve dne i v noci.
Českým letcům v Estonsku velí podplukovník Pavel Pavlík, který má na letounu JAS-39 Gripen nalétáno okolo tisíce letových hodin a má už z podobné mise zkušenosti.
Kontingent v Estonsku působí v rámci mise NATO pro zabezpečení vzdušného prostoru pobaltských států, které nedisponují vlastním nadzvukovým letectvem. Na ochraně vzdušného prostoru Lotyšska, Litvy a Estonska se kromě českých stíhačů podílí také belgické a dánské letectvo s letouny F-16 z litevské základny Šiauliai.
Na základě mandátu českého parlamentu bylo do Estonska vysláno pět letounů Gripen a sedm desítek vojáků převážně z 21. základny taktického letectva Čáslav. V neděli 1. září 2019 čeští stíhači převzali úkoly v Pobaltí od Britů. Na estonské základně Ämari budou Češi do 31. prosince 2019, kdy budou vystřídáni dalším členem Aliance. Návrat je plánován v první polovině ledna 2020. V průběhu mise se vystřídají na estonské letecké základně dvě rotace vojáků.
Stíhací letouny JAS-39 Gripen už střežily vzdušný prostor Lotyšska, Litvy a Estonska dvakrát a to v letech 2009 a 2012, kdy operovaly z letecké základny Šiauliai. V letech 2014, 2015 a 2016 pak čeští stíhači střežili vzdušný prostor Islandu.
