Pirátská strana zamýšlí v Poslanecké sněmovně navrhnout, aby se ženy mohly v budoucnu rozhodnout, zda budou používat u svého příjmení příponu -ová. Vláda v pondělí v novele o matrikách takovou možnost odmítla, pirátský poslanec Ondřej Profant ji však chce zkusit do zákona dostat pozměňovacím návrhem. Podle něj by stát měl umožnit svobodnou volbu formy příjmení, aktuální úpravu považuje za diskriminační.
„Jana Novák“ je pro Piráty otázka volby. Chtějí zrušit povinné přechylování
Kabinet v pondělí v materiálu ministerstva vnitra nepodpořil připomínku, podle které by měla být zrušena povinnost přechylovat ženská příjmení. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) poté v tiskové zprávě uvedl, že přechylování je pro češtinu charakteristické, ale je otevřený diskusi.
„Podle ministerstva vnitra nejsou pro takovou změnu věcné důvody. Přechylování příjmení je charakteristickým rysem českého mluvnického systému,“ prohlásil. Současně si osobně myslí, že záleží na každém, jak se chce jmenovat. „Do budoucna jsem tedy otevřený debatě o změně zákona, která by pravidla pro přechylování rozvolnila.“
Pravidla jsou dnes rozporná
Zákon o matrikách v současné době připouští nepřechylování v odůvodněných případech. Především pokud žena žije v zahraničí, je provdána za cizince, případně pokud se hlásí k jiné než české národnosti. A právě na rozporuplnost kritéria národnosti poukazují i úřady.
„Nedokážeme potvrdit, jestli ženy lžou, nebo ne. Je to jejich prohlášení. Národnost znamená příslušnost k národnostní či jiné etnické skupině a v průběhu života se může měnit. Je to naprosto subjektivní,“ říká třeba Anna Palasová, vedoucí odboru vnitřních věcí Prahy 6.
Piráti chtějí změnu uzákonit už ve stávající novele, která by podle představ vnitra měla platit od července příštího roku. „S postojem vlády nesouhlasíme a chceme umožnit svobodnou volbu formy příjmení. V minulosti byla ženská příjmení v češtině běžně uváděna v obou formách, neexistuje tedy mluvnický důvod pro povinné přechylování,“ uvedl Profant.
Zmatek ve jménech
Poslanec chce také prosazovat zjednodušení procesu při volbě méně častých křestních jmen. „Dnešní praxe není napříč matrikami jednotná a často je matrikami zbytečně požadován posudek soudního znalce,“ konstatoval. Navíc jednoduše považuje za zbytečné, aby ženy, které s přechýlením svého příjmení mají potíž, musely úřadům lhát.
Podle jazykovědců nejsou zatím lidé v Česku na nepřechýlenou formu připraveni. „Nastanou potíže typu – jestli jdeme na oběd s paní Koza, nebo s paní Kozou, nebo s paní Kozovou,“ soudí ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd Martin Prošek. Zápolit s mužskou formou příjmení by podle lingvistů mohli třeba i komentátoři ženských sportovních klání.