Kabinet odmítl návrh na ústavní ochranu vody. Toman chce možné změny konzultovat s právníky

Vláda odmítla návrh opozičních lidovců na ústavní ochranu vody a půdy, už dříve nepodpořila ani podobný návrh KSČM. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) ještě před jednáním kabinetu uvedl, že chce možnou ústavní ochranu vody konzultovat s právníky a odborníky. V druhé polovině srpna by měl obdržet analýzu právnické fakulty. Možné změny chce řešit systémově, ne jen poslaneckými návrhy.

Video Události
video

Události: Vláda odmítla návrh na ústavní ochranu vody

„Máme domluvenou analýzu s právnickou fakultou, tu bychom měli obdržet v druhé polovině srpna. Chtěli bychom první nebo druhý týden v září svolat kulatý stůl za účasti všech politických stran. Chceme, aby se to řešilo komplexně, aby to mělo dopad na všechny resorty,“ řekl Toman.

„Ne že bychom si nevážili poslaneckých návrhů, nicméně chceme to prokonzultovat s ústavními právníky, s odborníky na ústavní právo a podle toho se rozhodnout, abychom vodu mohli ochránit co nejúčinněji,“ doplnil. 

Návrh lidovců kabinet označil za pouhé prohlášení bez praktických důsledků. Poslanci KDU-ČSL chtějí doplnit článek ústavy tak, aby zněl: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vodních zdrojů a půdy, a ochranu přírodního bohatství.“ Podle vládních legislativců ale k přírodním zdrojům voda i půda patří a jejich zdůraznění je nadbytečné.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) pokládá poslanecké návrhy za vklad do debaty. „Je to taková vhodná příležitost, abychom se pobavili o tom, zda měnit ústavu, což je vždy závažný krok a musíme to mít dobře rozmyšlené, protože když někdo řekne A, musí říct zároveň i B, to je změna mnoha zákonů, anebo zda vyšší ochranu vody by bylo možná zajistit  jiným zákonem, třeba vodním zákonem,“ uvedl Brabec.

„Nechceme přijímat jednotlivé názory samostatně, chceme to spojit dohromady, a myslím, že je dobře, že se o to zajímají další politické strany a že nás v tom podpoří,“ říká ministr Toman. 

„Ministerstvo zemědělství přizvalo všechny parlamentní strany do pracovní skupiny, kde se tímto budeme zabývat. To považuji za velmi důležité,“ komentuje to místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Radek Holomčík (Piráti).

Vláda odmítla i návrh od komunistů

Vláda již dříve odmítla i podobný návrh KSČM. Komunisté posléze s vládním hnutím ANO jednali o spolupráci při toleranci vlády, neboť ústavní ochrana vody je podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa jednou z podmínek tolerance.

Komunisté a představitelé hnutí ANO se následně při hodnocení toleranční dohody shodli, že spolupráce má smysl a že v ní budou pokračovat. Podle předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka by poslanci ANO mohli návrh KSČM v prvním čtení podpořit. Klub ale bude o věci ještě jednat, k čemuž chce přizvat i komunisty. Negativní stanovisko vlády podle Faltýnka pro schválení zákona v prvním čtení není rozhodující.

Komunisté navrhují rozšířit nynější článek ústavy, podle kterého „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“. Nově by zněl, že voda, jakož i ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství, je ve vlastnictví České republiky.

„ČR chrání a zvelebuje toto bohatství a je povinna zajistit ochranu a šetrné využívání vody jako základní životní potřeby i ostatních přírodních zdrojů a přírodního bohatství ve prospěch svých občanů a následujících generací,“ stálo by v ústavě.

Vládní legislativci v podkladech pro ministry poukázali na to, že voda nyní majitele nemá, ve vlastnictví je až po odběru. Pokud by se stal majitelem vody stát, nesl by odpovědnost například za povodně nebo za vodní erozi. 

„Myslím si, že bude důležité, aby k tomu byl na platformě Stálé komise pro ústavu seminář, který by ujasnil, jakou cestou se Poslanecká sněmovna vydá,“ uvedl k tomu Vojtěch Filip.

Neutrální postoj k vyšší ochraně půdy

Vláda se v pondělí dále neutrálně postavila ke komunistickému návrhu, který má omezit využití zemědělské půdy k jiným účelům. Předloha počítá mimo jiné se zvýšením odvodů za vynětí půdy ze zemědělského fondu.

Poslanci KSČM chtějí, aby pro nezemědělské účely bylo možné použít pouze nezemědělskou půdu a jiné pozemky. Odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu by podle návrhu bylo možné jen v nezbytném případě a pouze ve veřejném zájmu, který převyšuje veřejný zájem ochrany zemědělského půdního fondu.

Úřady by musely v případě souhlasu s odnětím zemědělské půdy jejímu účelu uložit povinnost nahradit tuto půdu minimálně ve stejné výměře jinou půdou, která se nevyužívá k zemědělské činnost, leží ladem nebo jsou na ní nevyužívané budovy, a to formou rekultivace.

Podle komunistů není současná právní úprava ochrany půdy dostatečná. „Posledních několik let dochází k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, a to většinou půdy nejvyšší bonitní třídy, pro nezemědělské účely. Tento stav je nežádoucí, přímo ohrožující významným způsobem zabezpečení potravinové soběstačnosti státu a jeho obyvatel,“ napsali poslanci KSČM v důvodové zprávě.

„KSČM přichází s celou řadou poměrně tvrdých principů, kde na jedné straně je tady určitě větší garance ochrany zemědělského půdního fondu, ale na druhé straně je třeba říct, že odvrácenou stranou by mohlo být i zablokování výstavby řadových domů v České republice, protože se takzvaně poměřují veřejné zájmy,“ uvedl k tomu po jednání vlády ministr životního prostředí Richard Brabec.