Lužická nemocnice v Rumburku na Děčínsku skončí v insolvenci, ve čtvrtek o tom rozhodlo její představenstvo. Zadlužené zdravotnické zařízení nemá na výplaty pro zaměstnance. Péče o pacienty zatím funguje, potvrdil ředitel nemocnice Petr Dubravec. Nemocnice se stará o 55 tisíc obyvatel Šluknovského výběžku.
Lužická nemocnice v Rumburku míří do insolvence. Nemá peníze na výplaty
UvR: Lužická nemocncie v Rumburku míří do insolvence (zdroj: ČT24)
Insolvenční návrh podá vedení nemocnice podle Dubravce zřejmě v pondělí. Poté správu nad zařízením převezme insolvenční správce. Lužická nemocnice se dlouhodobě potýká s dluhy. Městští zastupitelé v úterý rozhodli neuhradit ztrátu za loňský rok ve výši 52 milionů korun a letos se počítá s podobným výsledkem.
Největšími věřiteli nemocnice jsou zdravotní pojišťovny. Jako první by měl insolvenční správce uhradit požadavky zaměstnanců.
„Je třeba upozornit na to, že insolvence neznamená automaticky ukončení poskytování zdravotní péče. My předpokládáme, že pokud rumburská nemocnice bude i nadále provozovat zdravotní služby a pro naše klienty poskytovat zdravotní péči, tak i my nadále budeme plnit svoji povinnost ze smlouvy,“ uvedl ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Zatím nemocnice funguje
Nemocnice zatím zdravotní péči poskytuje. „Provoz dosud běží, na prázdniny jsme ho omezili, sestěhovali jsme všechny provozy do jedné budovy, abychom byli schopni poskytovat péči v rozsahu činností, které máme,“ řekl Dubravec. Situace se může změnit, pokud opustí společnost další zaměstnanci. V nemocnici pracuje 240 stálých zaměstnanců a 80 externistů.
Dubravec odeslal pracovníkům podle svých slov výplatu za červen ve středu. Na tu červencovou má ale jen asi 60 procent potřebných prostředků. Hrozí proto odchody zaměstnanců. „Z okolních nemocnic dostávají nabídky. Zůstali s námi ti největší srdcaři,“ prozradil Dubravec s tím, že dosud ví o sedmi podaných výpovědích. V nemocnici ale pracují například matky samoživitelky, které nemají finanční rezervu.
Ve spádové oblasti Lužické nemocnice žije zhruba pětapadesát tisíc obyvatel. Podle Jana Koláře ze Sdružení starostů Šluknovska a starosty Krásné Lípy by z některých pohraničních obcí pacienti museli dojíždět do nemocnice v Děčíně i hodinu a půl. Do vnitrozemí musí navíc přes kopce, v zimě tam bývají silnice často neprůjezdné.
Kraj odmítl převzít nemocnici kvůli dluhům
Kvůli starým dluhům odmítl převzít Lužickou nemocnici Ústecký kraj, který ale zároveň vyjádřil ochotu poskytnout pomoc při zajištění zdravotní péče na Šluknovsku. Vedoucí odboru zdravotnictví krajského úřadu Petr Severa ve čtvrtek uvedl, že pokud pojišťovny přistoupí na nové smlouvy, převzal by kraj péči do několika týdnů.
Krajská zdravotní (KZ), která spravuje na Ústecku pět nemocnic, čeká nyní na výsledky auditu nemocnice, které budou známy 20. července. Kraj ale předpokládá, že dluhy nemocnice se pohybují mezi 80 až 100 miliony korun.
Krajská zdravotní by byla ochotna převzít zaměstnance, pronajmout si nemocnici a během pár týdnů rozjet její provoz, nechce ale převzít dluhy.
V dalších dnech bude KZ jednat s ministerstvem zdravotnictví. „Situaci v Rumburku řeším každý den, ale ministerstvo může pouze vyvíjet tlak. Z mého pohledu je škoda, že kraj byl dosud velmi neaktivní, přestože VZP dala na stůl jasnou nabídku na zvýšení úhrad tak, aby nemocnice nebyla v budoucnu dál ztrátová,“ prohlásil ministr Adam Vojtěch (za ANO).
Události: Odbory varují před rušením malých nemocnic (zdroj: ČT24)
Odbory varovaly před rušením malých nemocnic
Před rušením malých nemocnic varoval ve čtvrtek Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče. Znamenalo by to omezení dostupnosti péče, hrozí i odchod zdravotnického personálu mimo systém, řekla předsedkyně svazu Dagmar Žitníková. Vyzvala k přidání peněz do zdravotnictví na úroveň alespoň devíti procent hrubého domácího produktu z nynějších sedmi procent.
„Malé nemocnice jsou úplně základním atributem pro poskytování kvalitní zdravotní péče. Je důležité, aby člověk v regionu dostal péči v odpovídající kvalitě co nejblíže svému bydlišti,“ řekla Žitníková. Odmítla argument, že je v Česku příliš hustá nemocniční síť. Zatímco v zemích Evropské unie v průměru připadá jedna nemocnice na 30 až 40 tisíc obyvatel, v Česku je spádovost nemocnic kolem 50 až 100 tisíc lidí, uvedla Žitníková.
Podle ní se s problémy potýká každé malé zařízení. To ale ministr zdravotnictví Vojtěch popírá: „Neřekl bych, že je situace taková, že by byla malá zařízení diskriminována. Dochází ke sbližování úhrad.“
Brífink Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče k zachování péče v malých nemocnicích (zdroj: ČT24)
Žitníková ovšem upozornila, že privatizace malých nemocnic může vést k rušení oddělení, která nejsou zisková. Vede to k omezování rozsahu péče i k odchodu části personálu.
To naznačil i ministr Vojtěch. Dodal ale, že je potřeba případ každé nemocnice v ohrožení posuzovat individuálně. „Jiná je situace na Šluknovsku a třeba tam, kde je v okrese pět dalších nemocnic. Tam potom nemá nemocnice dostatečný počet výkonů, snižují se jí úhrady a musí dojít k transformaci. Musíme zajistit dostupnou a kvalitní péči, ale kvalitní je pouze tam, kde je dostatečný počet výkonů. A to někde není,“ reagoval na varování odborů Vojtěch.