Senátoři upraví ústavní žalobu na Zemana. Doplnit chtějí otálení kolem Staňka

3 minuty
Ústavní žalobu na prezidenta chtějí senátoři rozšířit o bod týkající se odvolání ministra kultury
Zdroj: ČT24

Senátorské kluby se dohodly, že ústavní žaloba na Miloše Zemana bude rozšířena o nečinnost prezidenta při odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Její finální podoba má vzniknout až po schůzkách hlavy státu s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a s vicepremiérem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem a Staňkem. Ty se uskuteční tento týden. Novinářům to řekl předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil.

Zatím není jasné, zda senátoři přistoupí ke komplexní verzi žaloby, tedy k celé původní žalobě rozšířené o nečinnost ohledně Staňka, nebo k užší podobě, jež se bude týkat Staňka a jen několika bodů z původní předlohy.

Pod původní verzi žaloby na prezidenta, kterou v dubnu představil předseda senátorského Klubu pro liberální demokracii – Senátor 21 (SEN 21) Václav Láska, se podepsalo 34 senátorů. Novou verzi ale budou muset senátoři podepsat znovu. Horní komora by měla žalobu pro hrubé porušení ústavy projednávat pravděpodobně na zasedání pléna 24. července, řekl Vystrčil.

„Je poměrně pravděpodobné, že pokud by pan prezident vyřešil situaci na blízkých jednáních, že by se spíše nabízela komplexnější a širší žaloba, která samozřejmě bude obsahovat i ten případ, který se týká neodvolání, případně pozdního odvolání ministra kultury,“ řekl Vystrčil.

„Kdyby došlo k tomu, že pan prezident bude nadále tvrdošíjně trvat na tom, že lhůta je teoreticky nekonečná, tak je pořád ve hře i varianta, že by případně jako žaloba byl podán ten skutek, který souvisí s neodvoláním ministra kultury. Z hlediska toho, jak jsme debatu vedli, by to bylo spíše ve formě úpravy žaloby, jejímž základem by byla žaloba, kterou dneska už někteří podepsali a pochází z dílny, která je vedená panem senátorem Láskou,“ doplnil.

Podporu má žaloba téměř ve všech klubech

Předseda nejpočetnějšího klubu Starostů a nezávislých (STAN) Petr Holeček sdělil, že se drtivá většina klubu k žalobě zcela jistě připojí. Stejně se vyjádřil šéf klubu KDU-ČSL a nezávislých Petr Šilar. Podle Vystrčila podpoří žalobu i většina členů ODS, větší podporu podle něj v klubu dosud měla užší podoba.

„Naprostá většina našeho klubu je znepokojena nekonáním prezidenta republiky, a proto pozměněný návrh žaloby u členů a členek našeho klubu získává podporu,“ řekl místopředseda klubu ČSSD Miroslav Nenutil. Pro podpis se ale senátoři ČSSD rozhodnou až podle výsledku schůzek. Babiš se sejde se Zemanem ve čtvrtek na Pražském hradě, o den později přijme prezident Hamáčka se Staňkem na zámku v Lánech.

„V tuto chvíli, kdy za dva dny pan premiér bude v záležitosti odvolání pana ministra Staňka vést další jednání, náš senátorský klub se nepřipojuje k podání žaloby,“ řekla předsedkyně klubu ANO Zdeňka Hamousová. Podle ní je část žaloby ohledně nečinnosti Zemana při odvolání Staňka argumentačně nedostatečně doložená a důležitý je právě výsledek jednání Babiše s hlavou státu.

Zeman více než měsíc nevyhověl návrhu ČSSD na odvolání Staňka a jeho nahrazení místopředsedou strany Michalem Šmardou. Nepřijal Staňkovu demisi a ministra dosud neodvolal ani na žádost premiéra, které však podle ústavy hlava státu vyhovět musí. Sociální demokracie kvůli sporu zvažuje odchod z vlády.

„Já v tom hrubé porušování ústavy spatřuji. Dodal bych i další okolnost: že v případě neodvolání ministra Staňka ústava nezná něco takového, jako je institut účinné lítosti. Čili v případě, že by ministr byl odvolán, tak ten skutek se již v podstatě po právní stránce naplnil a je možné jej ponechat v té ústavní žalobě, i kdyby dodatečně došlo k odvolání,“ domnívá se bývalý soudce Ústavního soudu Stanislav Balík. 

Jedna věc je podle něj kompetenční žaloba a druhá věc žaloba proti prezidentovi: „Tady já si myslím, že řada těch skutků, které mu jsou vyčítány, tak v podstatě prezident nejedná tak, jak by měl jednat, a ústavu porušuje. Pro případ řízení před ústavním soudem neexistuje cosi jako spolupachatelství, čili Ústavní soud se bude zabývat těmi skutky, které budou v žalobě popsány proti prezidentovi, nikoliv proti těm ostatním,“ doplnil Balík.

Žaloba, kterou Láska představil na konci dubna, byla původně postavená na tom, že Zeman opakovaně více či méně závažnými skutky porušuje ústavu. „Cílem žaloby není sesadit současného prezidenta. Cílem je stanovit mantinely pro výkon prezidentského mandátu,“ vysvětlil Láska v polovině června.

Žaloba popisuje sedm prezidentových skutků, které jsou podle tvůrců žaloby hrubým porušením ústavy. Připomíná například jmenování prezidentského kabinetu Jiřího Rusnoka v roce 2013, přestože se tehdy strany dohodly na sestavení vlády, kterou by podpořilo 101 poslanců. Zmiňuje také Zemanovo odmítnutí jmenovat Miroslava Pocheho (ČSSD) ministrem zahraničí či zpochybňování nezávislosti justice.

Pod žalobou se podepsali vedle členů klubu Senátor 21 také zástupci KDU-ČSL, STAN, ODS, TOP 09, bývalí prezidentští kandidáti Pavel Fischer nebo Marek Hilšer. Z třináctičlenného klubu ČSSD ji podpořil Jiří Dienstbier. Ústavní soud může žalobu dostat k posouzení až poté, co ji podpoří tři pětiny přítomných senátorů a odsouhlasí tři pětiny všech poslanců.

Zeman: Ústavní negramotnost

Hlava státu již dříve označila návrh ústavní žaloby za kalení vody. „Obsah žaloby není podstatný, protože je to naprostná ústavní negramotnost. Kdyby se to náhodou dostalo k Ústavnímu soudu, tak pokud tam bude kvalifikovaný ústavní právník, tak jim to samozřejmě hodí na hlavu,“ uvedl prezident.

Jeho mluvčí Jiří Ovčáček ve vyjádření označil žalobu za pseudožalobu, která je projevem bolševického myšlení autorů. „Nestojí za zlámanou grešli. Je to divadlo nenávisti pro média,“ napsal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

EK podle dopisu žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
09:23Aktualizovánopřed 16 mminutami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 34 mminutami

Pavel považuje za nezbytné posilování evropského obranného průmyslu

Na Pražském hradě začala dvoudenní konference Evropa jako úkol. Akci zahájil prezident Petr Pavel, který ve svém projevu uvedl, že podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to jako alternativu k NATO, nýbrž jako alianční evropský pilíř. Za nezbytné považuje posilování evropského obranného průmyslu, jeho hlubší integraci, navyšováni investic do infrastruktury a mobility nebo zjednodušení procesu veřejných zakázek. V úterý pak bude program pokračovat v Černínském paláci.
14:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud nepravomocně potrestal insolvenčního správce šesti lety vězení

Soud vyměřil insolvenčnímu správci Václavu Svobodovi z Českých Budějovic šest let vězení. Verdikt je zatím nepravomocný. Jednasedmdesátiletý muž měl v průběhu třinácti let zpronevěřit necelých 67 milionů korun, vyplývá z rozsudku, který získala Česká televize. Způsobenou škodu musí podle soudu Svoboda uhradit. Šance na vrácení peněz je podle nástupce Svobody u jedné z poškozených firem nereálná.
před 4 hhodinami

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí už v roce 2033

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud znovu odmítl dovolání družstva Svatopluk v kauze H-Systemu

Nejvyšší soud (NS) znovu odmítl dovolání Stavebního bytového družstva Svatopluk proti verdiktu, na jehož základě zaplatilo osmnáct milionů korun konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi. Rozhodoval podruhé, první odmítavé usnesení zrušil z procesních důvodů Ústavní soud (ÚS). Nové rozhodnutí podle databáze InfoSoud padlo 6. května, výsledek bez dalších podrobností oznámila mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Odůvodnění zatím není k dispozici.
před 8 hhodinami

Klimatická změna ohrožuje českou potravinovou bezpečnost, varují experti

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.
před 10 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o novém papeži

Tématem Událostí, komentářů týdne byla volba nového papeže, kterým se stal Lev XIV. Hosté pořadu také diskutovali o vojenské přehlídce v Moskvě k 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem nebo o odvolání generálního ředitele ČT Jana Součka. Pořad se věnoval i jednomu z dalších kroků prezidenta USA Donalda Trumpa, který přikázal znovu vrátit trestance do slavné věznice Alcatraz, která je teď vyhledávanou turistickou atrakcí. Debaty se účastnili komentátor Jindřich Šídlo, biochemik Jan Konvalinka, komentátorka Lenka Zlámalová, ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl a influencerka Tereza Koubková. Debatu moderovala Jana Fabianová.
před 12 hhodinami
Načítání...