Kdo ovládne mediální rady? Do výběru veřejnoprávních hlídačů se chtějí zapojit senátoři

O mediálních radách by měly rozhodovat obě komory parlamentu, říká skupina senátorů. Chtějí proto změnit zákon tak, aby se Poslanecká sněmovna s horní komorou podělila o volbu členů rad České televize a Českého rozhlasu. Odborníci to vítají, změny jsou podle nich potřeba, znějí ale i hlasy, že podobné návrhy tady už byly a skončily bez úspěchu. Téma pro Newsroom ČT24.

Volby do mediálních rad v poslední době budí pozornost. Kritiku vyvolalo například zvolení někdejšího spolupracovníka prezidenta Václava Klause Ladislava Jakla do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), ale také třeba výroky sociálního demokrata Vítězslava Jandáka, člena rozhlasové rady.

V médiích se teď často objevuje také Michal Semín, kontroverzní novinář a kandidát do Rady ČTK. V prvním kole zvolen nebyl, ale podpořilo ho nejvíce poslanců – získal 83 hlasů. A proti Semínovi se tento týden vymezily například židovské obce, podle kterých kandidát vystupuje protižidovsky.

„ČTK má přinášet spolehlivá a ověřená fakta a dohled nad její činnosti by neměl být svěřován lidem s fundamentalistickým a konfrontačním viděním světa,“ napsala Federace židovských obcí.

„Jsem stoupencem náboženské snášenlivosti, proto nemám sebemenší problém přátelsky vycházet s vyznavačem jakéhokoli náboženství či příslušníkem jakéhokoli etnika, tedy s židy a Židy,“ reagoval na prohlášení kandidát. 

O radních rozhoduje jen sněmovna

Michal Semín je ale odmítán i kvůli rozložení politických sil v Radě ČTK. Navrhlo ho totiž hnutí SPD. „Pokud projdou nominanti tak, jak to vypadalo podle počtu hlasů, tedy pan Semín a pak (David) Soukup, tak v tom složení budou převažovat ANO a SPD. V tu chvíli vzniká vážné riziko, že mohou odvolat generálního ředitele ČTK a mít reálný vliv na to, jak bude agentura fungovat,“ říká mediální analytik Filip Rožánek.

„To už je letitý princip, kdy si strany parcelují mediální rady podle poměrného zastoupení ve sněmovně,“ dodává. Podle některých by proto členy mediálních rad neměla volit jen Poslanecká sněmovna, ale volby by se měly rozdělit mezi obě komory parlamentu.

Senátní mediální komisi to nedávno navrhl Jiří Vejvoda, místopředseda rozhlasové rady. Někteří senátoři se nápadu ujali a začali připravovat návrh na změnu příslušného zákona. 

„Zákon je zastaralý. Vznikl v době, kdy Senát ještě nebyl a nepočítalo se s ním. Takže celá ta odpovědnost je na sněmovně. Myslíme si, že by bylo vhodné to zmodernizovat,“ říká Václav Chaloupek (OPAT), předseda senátní mediální komise. Podle něj by návrh mohl být hotový ještě letos po prázdninách. 

Poslanci se nebudou chtít pravomocí vzdát, říkají odborníci

Novináři a mediální odborníci možné změny vítají, současně ale upozorňují, že Poslanecká sněmovna se kontroly nad mediálními radami pravděpodobně nebude chtít vzdát. „Poslancům se to asi nebude líbit, protože neradi pouštějí jakékoliv pravomoci, ale pro stabilitu a vyváženost toho rozhodování by to bylo určitě dobře,“ myslí si Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů ČR.

Například v roce 2004 senátoři navrhovali rozdělit volby mezi Senát, sněmovnu a prezidenta. To poslanci zamítli. Před jedenácti lety pak Senát poslal do dolní komory návrh na rozložení mezi senátory a poslance, i tehdy neúspěšně.

„Je to nápad, o kterém se mluví takových dvacet let a nikdy k tomu nedošlo, nejenom kvůli jistým animozitám, které panují ve sněmovně vůči Senátu. Je to i kvůli tomu, že sněmovna zkrátka nepustí ten dohled nad lidmi v mediálních radách,“ říká Filip Rožánek. 

Podle Klímy je klíčová zodpovědnost lidí

Poslanecká sněmovna přitom ale k volbám do mediálních rad nepřistupuje zodpovědně, říkají kritici. „Sám jsem se zúčastnil jako kandidát několika slyšení. Vzhledem k účasti, která bývá zhruba poloviční, a z toho, jak to probíhá, je zcela zřetelné, že to vlastně ty členy vůbec nezajímá. Až na vzácné výjimky,“ popisuje Adam Černý své zkušenosti ze sněmovního volebního výboru. „To znamená, že ta dohoda probíhá někdy předtím a jinde, než by měla,“ dodává.

K tomu, aby se poslanci o tuto oblast více zajímali a do rad navrhovali odborníky, nedávno vyzval Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI). I jeho předseda Michal Klíma je ale k chystanému návrhu senátorů skeptický.

„Myslím si, že to může pomoct, ale klíčová je zodpovědnost lidí,“ říká. „V každém případě je na místě, aby se zamysleli poslanci. Protože jejich rozhodování je skutečně klíčové i v tomto systému, kterým je možné zvolit slušné lidi – lidi, kteří v minulosti prokázali, že jim jde o svobodu slova, a ne ty, kteří prokázali přesný opak,“ uzavírá Klíma.

Kdo navrhuje kandidáty do mediálních rad? A jak pokračují kauzy některých jejich členů? Připomene Newsroom ČT24, v neděli od 22:02.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Středula byl znovu zvolen do čela odborové konfederace ČMKOS

Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) povede dál Josef Středula. Na odborářském sjezdu ho delegáti a delegátky znovu zvolili do čela centrály. Získal 90 ze 176 možných hlasů. Místopředsedy byli znovuzvoleni Radka Sokolová a vedoucí oddělení lidských zdrojů centrály Lukáš Němec.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoZačíná modernizace železniční tratě z pražské Ruzyně do Kladna

Správa železnic zahajuje svůj nejvýznamnější a nejnákladnější letošní projekt: modernizaci tratě mezi pražskou Ruzyní a Kladnem. První těžká technika už je nasazená v Jenči. Připravuje se zde parkoviště, které bude stát hned vedle nových nástupišť. Cena za práce na patnáctikilometrovém úseku je nyní odhadována zhruba na 8,3 miliardy korun. Hotovo má být v roce 2030. Po celém úseku přibude druhá kolej. Díky elektrizaci a narovnání stopy mají vlaky jezdit výrazně rychleji než dosud, až 145 kilometrů v hodině. V blízkosti Letiště Václava Havla začíná také – za necelou miliardu – přestavba mimoúrovňové křižovatky z centra metropole.
před 4 hhodinami

VideoNejsušší duben za téměř čtyři dekády, sucho v Česku zesiluje

Sucho v Česku zesiluje. Už teď na jaře je například v části jižních Čech a Vysočiny extrémní. Vyplývá to z dat projektu Intersucho. I podle vodohospodářů je letošní duben nejsušší za posledních třicet šest let. Některé řeky jsou na pětině svého běžného průtoku – například na Vysočině chybí miliarda metrů krychlových vody. A podle předpovědí se bude situace zhoršovat. Nedostatek vody komplikuje nejen zemědělskou produkci, ale i volnočasové aktivity. S vodou tak musí šetřit i vodáci na českobudějovickém kanále.
před 4 hhodinami

Novým šéfem lidovců je Grolich. Prvním místopředsedou byl zvolen Činčila

Novým předsedou opoziční KDU-ČSL byl zvolen jihomoravský hejtman Jan Grolich, který v čele strany nahrazuje Marka Výborného. Na sjezdu byl jediným kandidátem na nejvyšší stranickou funkci. Ve volbě ho podpořilo 233 z 266 delegátů, kteří se účastnili hlasování. „My už nechceme jen přežívat, my chceme vyhrávat,“ řekl Grolich ve svém kandidátském projevu. Strana zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal poslanec Benjamin Činčila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Celníci letos zadrželi už přes sto zásilek nelegálních léků, hlavně steroidy či přípravky na erekci

Celní správa v prvním čtvrtletí zachytila už 108 zásilek podezřelých léků. Jedná se o téměř 28 procent loňského celkového počtu, jak uvádí mluvčí Hana Štaffová. Nejčastěji se podle ní jednalo o anabolika nebo přípravky na podporu erekce, které nebyly v Česku registrované. Celníci je nachází hlavně v poštovních balících.
před 7 hhodinami

Odbory žádají od Turka omluvu. Macinka mluví o „hilsneriádě“

Odbory se ohradily proti výrokům vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal Filipa Turka (za Motoristy), jenž označil úředníky za parazity, které Motoristé chtějí deratizovat. Používal i výrazy jako škodná či chátra. Omluvu od něj očekávají Odborový svaz státních orgánů a organizací i Českomoravská konfederace odborových svazů. Po premiérovi Andreji Babišovi (ANO) chtějí, aby takové vyjadřování odmítnul. Předseda Motoristů Petr Macinka Turkova slova marginalizoval s tím, že je proti Turkovi vedena „hilsneriáda“.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Poslanci přehlasovali senátní veto zákona o regulaci cen paliv

Poslanci v pátek absolutní většinou 103 hlasů schválili možnost regulace cen pohonných hmot vládním nařízením, proti bylo 46 členů opozice. O cenách benzinu a nafty už tak nemá rozhodovat ministerstvo financí cenovými výměry. Kritici návrhu poukazovali mimo jiné na to, že vůči nařízení vlády by nebyla možná obrana u správních soudů, ale jen u Ústavního soudu. Návrh zákona Senát vetoval v týdnu, dolní komora nyní veto přehlasovala a předlohu dostane k podpisu prezident. Debatu nad opatřením na plénu provázela pře o to, kdo politikaří.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maximální ceny paliv o víkendu opět o vyšší desítky haléřů vzrostou

Maximální denní ceny paliv, které určuje stát, o víkendu opět vzrostou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pátku zvýší o 82 haléřů na 42,86 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat maximálně za 42,19 koruny za litr, tedy o 58 haléřů dráž než v pátek. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou. Ministerstvo financí stanovuje ceny od předminulého týdne, mělo by v tom pokračovat přinejmenším do konce dubna.
před 9 hhodinami
Načítání...