Nové vrtulníky, radary či BVP. Finišují velké nákupy pro armádu. Ta podle Metnara ví, co chce

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)

Armádní rozpočet se zvyšuje a bude se nadále zvyšovat, naopak šetřit se bude na provozu rezortu obrany, uvedl v pořadu Interview ČT24 ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Proto například počítá s propuštěním desítek civilních zaměstnanců svého úřadu či s úsporami při služebních cestách. Hovořil také o chystaných nákupech vrtulníků, radarů či bojových vozidel pěchoty.

Vojáci mají v současné době rozjednáno několik velkých nákupů zbrojní techniky, protože ta byla podle ministra dlouhodobě zanedbávána a je potřeba armádu rozvíjet a modernizovat. 

Záměrem tak kupříkladu je, že „český voják poletí v novém vrtulníku … někdy v roce 2022.“ Česká armáda bude nyní posuzovat exkluzivní nabídku vlády USA, kterou už schválil americký Kongres. Nabídka existuje ve dvou variantách. Buď 12 víceúčelových vrtulníků Black Hawk, které česká armáda původně chtěla, nebo nová varianta: osm vrtulníků Venom a čtyři útočné vrtulníky Viper, řekl Metnar. 

V červnu by měly Spojené státy dát Česku celkovou cenovou nabídku. Armádní odborníci pak mají určit, která varianta bude lepší.  Nákup bude financován prostřednictvím splátkového kalendáře. Před pěti lety se počítalo na nákup těchto vrtulníků s maximální vynaloženou částkou 12,5 miliardy korun. Metnar na otázku moderátora Daniela Takáče nepotvrdil, že i dnes je tato částka cenovým stropem. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Metnar v pořadu také uvedl, že v létě by měla být podepsána s izraelskou vládou smlouva na nákup osmi mobilních radarů (mobilní radiolokátory MADR, podle zpráv v médiích asi za 3,5 miliardy korun).

Odborná stanoviska k nákupu podle něho uvádějí, že tyto radary budou zapojitelné do systému NATO. Pokud by tomu tak nebylo, má být ve smluvních podmínkách možnost od dohody odstoupit. 

Do finále se blíží i pořízení 62 obrněných vozidel Titus pro českou armádu za asi 6,7 miliardy korun. Dodá je firma Eldis Pardubice, s.r.o. z koncernu Czechoslovak Group (CSG). Podle květnového vyjádření Metnara na veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET projedná návrh smlouvy kolegium ministra obrany, její podpis očekává v nejbližší době. Uvedla to agentura ČTK. 

Velká hra o BVP

Armáda by měla v příštích letech podle květnového vyjádření pověřeného náměstka ministra obrany Filipa Říhy obdržet techniku až za 80 miliard korun. Nejvýznamnější zakázkou bude nákup nových pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) za více než 50 miliard.

„Je to jeden ze stěžejních závazků vůči NATO, ke kterému jsme se zavázali. Vybudování těžké mechanizované brigády. Pokud se nám v tomto roce podaří uzavřít smlouvu, tak tomu závazku dostojíme,“ řekl Metnar.  

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) právě ve středu oznámil, že se nebude dál zabývat tímto armádním nákupem BVP. Zastavil řízení o námitkách jednoho z účastníků tendru, konsorcia zbrojařských firem PSM s obrněncem Puma, který žádal, aby úřad přezkoumal postup ministerstva obrany při zadávání zakázky. Samotného tendru se rozhodnutí ÚOHS nijak nedotkne. Verdikt není pravomocný a může proti němu být podán rozklad, informoval antimonopolní úřad.

Možné typy BVP pro Armádu ČR
Zdroj: ČT24

Ke sporům o pojetí BVP (bezosádková věž versus osádková věž) ministr uvedl, že v tom věří armádním odborníkům. Několikrát také zdůraznil – v reakci na odlišné názory – že armáda ví, co chce. „Stojím za armádou a věřím jí. Nemám důvody její požadavky zpochybňovat“. 

Dodal také, že si nemyslí, že armáda požaduje to nejmodernější, ale to, co jí a jejím závazkům bude nejlépe vyhovovat. Česko by podle Metnara mělo dál postupně zvyšovat výdaje na obranu a v roce 2024 splnit svůj závazek vůči NATO. Tedy vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu a z nich pětinu směřovat do investic.

V letošním roce je pro rozpočtovou kapitolu ministerstva obrany určeno 66,7 miliardy korun, v návrhu pro příští rok se předpokládá podle ministerstva financí 74, 4 miliardy.

Ministr také uvedl, že v současné době není zastáncem evropské armády. Pro její vznik se vyjádřili mj. francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová.