Pražský orloj je s více než šestisetletou historií nejstarším funkčním orlojem na světě a národní kulturní památkou nejvyšší kategorie. Po velké rekonstrukci ho před osmi měsíci pražský magistrát slavnostně představil veřejnosti. Následovalo ovšem zděšení odborníků, kteří zjistili, že astronomická deska ciferníku je namalována špatně. Orloj kvůli tomu ztratil některé ze svých unikátních funkcí. Před několika dny nechal magistrát památku znovu přemalovávat. Podrobnosti zjišťovala v Reportérech ČT Stáňa Raupachová.
Pražský orloj má po rekonstrukci špatně namalovaný ciferník, musí se přemalovat
Reportéři ČT: Pražský orloj má po rekonstrukci špatně namalovaný ciferník (zdroj: ČT24)
To, jak vypadal orloj před rekonstrukcí a jak nyní, není pro laika žádný velký rozdíl, ale pro astronomy skandál. Omalba hodinové desky totiž není estetická záležitost. Jde o astronomický přístroj, který podle odborníků špatným namalováním ztratil některé ze svých funkcí.
Loni na podzim byl opravený orloj slavnostně odhalen. Za kompletní rekonstrukci zaplatil pražský magistrát jako jeho vlastník téměř 10 milionů korun. Spuštění bylo po devíti měsících oprav naplánováno na svátek svatého Václava.
- Středověké astronomické hodiny, umístěné na jižní straně věže Staroměstské radnice v Praze, jsou poprvé doloženy v listině z 9. října 1410.
- V celou hodinu se uvnitř otáčejí všechna kolečka, každou minutu ručička poskočí o pět a půl milimetru. To vše řídí chronometr, který je kopií londýnského Big Benu.
Když ale plachty klesly k zemi a odhalily astronomickou desku, zůstali odborníci v šoku. „Orloj je dnes namalovaný tak, že to je nepřijatelné a musí se to změnit,“ řekl Zdislav Šíma z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, který jako astronom o orloj pečuje skoro 40 let. Seřizuje astroláb tak, aby odpovídal přesnému postavení hvězd.
A čáry být přemalované nesmějí, protože horní deska orloje je astroláb, tedy složitý astronomický přístroj. Určuje nejen čas, ale podle polohy slunce a měsíce zobrazuje velké množství dalších údajů.
„To je nepřijatelné, naprosto. Ty čáry na orloji, to jsou ty přesné okamžiky, to jsou meze určitých dějů. To je asi něco, jako kdyby na slunečních hodinách někdo rozmazal některé čáry,“ přiblížil Šíma.
Na tom, že orloj nemůže zůstat v té podobě, v jaké byl slavnostně odhalen, se shodla široká akademická obec. Upozornila na to ministerstvo kultury a odsoudila experimentování s astrolábem, který byl i během samotné rekonstrukce několikrát přemalován.
S dalším přemalováváním orloje začal magistrát před několika dny. Práce mají trvat zhruba měsíc. „Došlo ke špatnému nanešení barevných odstínů, následně jsme došli k tomu, že bude potřeba celková lehká přemalba,“ řekl mluvčí magistrátu Tadeáš Provazník.
„To je během roku 2018 v krátkém čase už třetí přemalba národní kulturní památky. I když se pražský orloj odhalil, tak jsme viděli, že ani ten předchozí stav nebyl zachován, a je to už čtvrtá podoba národní kulturní památky během roku 2018,“ řekl Milan Patka z Českého spolku horologického. „Podle mne je to jistá neúcta k národní kulturní památce,“ dodal.
„Na žádnou práci není dost času, aby se udělala pořádně, ale je vždycky dost času jí dělat znova,“ dodal postřeh Vojtěch Sedláček z České astronomické společnosti.
„Bylo by správné, aby už napoprvé tuto, řekl bych cennou, důležitou věc udělali tak, jak má být,“ povzdechl si Aleš Bystrianský z Památkové inspekce ministerstva kultury. „Měli si to ohlídat už v průběhu té obnovy. Otázka, jestli spěchali vzhledem k termínu otevření, nebo z jakého důvodu,“ dodal Bystrianský.
Podle Zdislava Šímy z Astronomického ústavu Akademie věd je smutné, jak byla rekonstrukce nepřipravena z hlediska magistrátu. „Nikdo si nenechal vypracovat odborný posudek od žádného z astronomů, všechno se dělá ad hoc na poslední chvíli, a proto se to stále předělává, stále tady není žádná pořádná studie,“ dodal Šíma.
Jak by měl orloj vypadat, se odborníci neshodnou
Astronomové, matematici a další akademici zatím řeší, jak by měla deska astrolábu vypadat. Její vzhled se totiž během historie měnil, a ne vždy byla namalovaná správně. Orlojník Petr Skála navrhl astroláb se zelenou barvou.
„Ta tam je skutečně proto, že je na těch nápodobách, ale i v popisu. Třeba u Teichra se objevuje popis, že tam byla zelená barva pod obzorem,“ řekl orlojník Skála. „Já jsem pro to, aby orloj v podstatě zůstal ve stavu před současnou rekonstrukcí,“ je názoru Patka.
Rozebraný Staroměstský orloj ošetřují restaurátoři (zdroj: ČT24)
„A teď je otázka, abychom si někdy zvolili nějaký rozumný kompromis. Jsem názoru, že ten orloj má v sobě zobrazovat historii, tu středověkou historii, že nemá být secesní z roku 1911,“ uvedl Zdislav Šíma.
Potíž je v tom, že o historickém omalování astrolábu na orloji není mnoho informací. Staré kresby a rytiny jsou černobílé a nepřesné. Archiv na staroměstské radnici vyhořel a mnohá místa v dlouhé historii orloje vůbec zmapována nejsou.
Současné problémy s rekonstrukcí astrolábu připomínají situaci před 150 lety, kdy orloj procházel velkou přestavbou. Ani tehdy se odborníci nemohli shodnout na jeho podobě. Byl pak spuštěn s chybami a teprve po mnoha letech předěláván. „Opravoval se zvěrokruh, měnily se některé záběry uvnitř orloje, a říkalo se tomu válka o orloj, a paralela je, že dneska po opravě z minulého roku ta válka opět nastala,“ dodal Patka.
- Téměř fatální se pro orloj stal požár na konci druhé světové války. 8. května roku 1945 vyhořel nejen orloj, ale i Staroměstská radnice. V jejím archivu byly uloženy historické dokumenty, i ty o orloji, které tak byly nenávratně ztraceny.
- „Němci postavili samohybné dělo, které střílelo do radnice, protože v podzemí byl štáb Pražského povstání, revolucionářů českých. Němci střelili do orloje, který chytnul. Apoštolové úplně zanikli, naštěstí stroj ne, protože ten je železný,“ připomněl Zdislav Šíma z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
- Stroj byl vážně poškozen, protože podlaha prohořela a zřítil se na zem. Zachránil ho tehdejší orlojník, který součástky opatrně nahříval a vyrovnával. Poslední pozůstatky tohoto ničivého požáru napravoval současný orlojník Petr Skála ještě při loňské rekonstrukci orloje.
- Uprostřed ciferníku na zeměkouli je zobrazena Praha. Černá kružnice na orloji znázorňuje noc, kolem které před rekonstrukcí bylo červené svítání a soumrak. To poskytovalo šest dalších údajů, které orloj po nejnovější rekonstrukci ztratil. Třeba délku soumraku, kdy se stmívá obloha, délku noci, či délku svítání. Také už není možné, tak jako dřív, na pražském orloji demonstrovat na lidovou průpovídku: Na svatého Víta celou noc svítá, že přechází soumrak rovnou do svítání.
- Toho, že je orloj cenným zdrojem informací, si byl vědom i filmový historik Karel Čáslavský. Oslovil Zdislava Šímu, zda by podle orloje nemohl datovat staré filmy do seriálu Hledání ztraceného času.