Náklady na české předsednictví EU chce Babiš snížit na polovinu

Výdaje na české předsednictví Evropské unie v roce 2022 jsou podle současného návrhu vyčísleny na 2,7 miliardy korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) je považuje dál za neúměrně vysoké a chce je snížit zhruba na polovinu, prohlásil v rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN). Premiér teď o financování českého předsednictví jedná se státní tajemnicí pro EU Milenou Hrdinkovou.

„Úředníci nám předložili návrh rozpočtu za 3,8 miliardy. Když jsem je s tím vyhnal, kleslo to na ty necelé tři,“ uvedl předseda vlády. Dodal, že jeho představa je 50 milionů eur, tedy necelých 1,3 miliardy korun. Rozpočet na příští rok už počítá s částkou 178 milionů korun.

Kromě rozpočtu se rozhovor týkal české nominace do příští Evropské komise. Babiš se v rozhovoru vyhnul odpovědi, zda je spokojen s dosavadní činností Jourové a zda ji jeho vláda navrhne i na další období.

Babiš by chtěl v příští komisi pro Česko jiné portfolio, než má teď Jourová

„To není na mně, abych ji hodnotil. Paní Jourová je komisařka Evropské komise. Ona tam není za ANO. My jsme za Česko obsadili to místo a ona pracuje pro Evropskou komisi, nepracuje pro Česko,“ řekl Babiš s tím, že nominace do komise bude jeho strana řešit v rámci koalice s ČSSD.

Klíčová podle něj není osoba komisaře, ale oblast, kterou bude mít český zástupce na starosti. „To není o paní Jourové. To je o tom portfoliu v komisi. Určitě budeme chtít, abychom v příští komisi měli jiné, důležitější portfolio. Například by to mohl být vnitřní trh,“ řekl Babiš.

Jourová, někdejší ministryně pro místní rozvoj a poslankyně ANO, v současném týmu Jeana-Claudea Junckera odpovídá za oblast spravedlnosti, ochranu spotřebitele a rovné příležitosti mužů a žen. Funkční období stávající komise končí letos na konci října, Jourová by ráda pokračovala i v té následující, upozornila ale, že nominovat ji případně bude muset celá česká vláda.

Letos v únoru Babiš novinářům řekl, že Jourová by podle něj mohla pokračovat i v nové Evropské komisi. „Naše komisařka paní Jourová dělá dobrou práci, myslím si, že pokud se shodneme ve vládě, tak by neměl být důvod, aby nepokračovala, aby usilovala o lepší pozici,“ uvedl tehdy Babiš

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poprvé po volbách zasedla tripartita, bude jednat o rozpočtu či emisních povolenkách

Tripartita se v pondělí sešla poprvé v tomto volebním období. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se mají zabývat vládním programovým prohlášením, návrhem státního rozpočtu na letošní rok a emisními povolenkami. Po konci zasedání má večer následovat vyjednávání představitelů kabinetu s odborovými předáky o růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory požadují pro hůř odměňované a státní službu růst tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent, a to od ledna, řekl před zasedáním předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
02:22Aktualizovánopřed 9 mminutami

Turek bude vládním zmocněncem pro Green Deal a klimatickou změnu

Vládním zmocněncem pro klimatickou politiku se stane poslanec Motoristů Filip Turek, oznámil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Čestný prezident Motoristů už ráno řekl, že by mohl být vládním zmocněncem a zprostředkovaně také úřad vést. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Resort dočasně řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Babiš se podle svých slov věcí nechce dál zabývat, vláda podle něj funguje a koaliční střet nelze očekávat.
01:02Aktualizovánopřed 48 mminutami

Babišův kabinet schválil zřízení vládní rady pro duševní zdraví

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil vznik vládní rady pro duševní zdraví a příslušný odbor na Úřadu vlády. Kabinet rovněž rozhodl o zřízení funkce vládního zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost, kterým se stane místopředseda ANO a poslanec Robert Králíček. Vláda jmenovala i zmocněnce pro AI, jímž bude Lukáš Kačena. Filip Turek (za Motoristy) se stane zmocněncem pro Green Deal.
01:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pomník připomínající Jana Palacha se vrátil k Národnímu muzeu

Pomník v podobě kříže na místě upálení Jana Palacha je zpět u budovy Národního muzea v Praze. České televizi to potvrdila mluvčí městské části Praha 1 Karolína Šnejdarová. Pomník bude součástí pietních akcí 16. ledna – v den, kdy se v roce 1969 student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach upálil. Muzeum paměti XX. století vystaví také pamětní desky, které taktéž ustoupily výstavbě tramvajové trati na Václavském náměstí. Informaci potvrdil ČT ředitel muzea Petr Blažek.
před 1 hhodinou

D1 je po nehodách na Žďársku znovu průjezdná

Provoz na dálnici D1 na Žďársku stál v obou směrech déle než hodinu kvůli nehodám několika aut okolo 153. kilometru. Při nehodách se zranilo šest lidí, byla to lehčí zranění, uvedli záchranáři. Ve směru na Brno začala auta znovu jezdit po 9:30 a na Prahu v 10:30. Předtím se tvořily několik kilometrů dlouhé kolony aut.
10:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali nejmenování Turka ministrem

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o odmítnutí prezidenta Petra Pavla jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Tématem debaty byla také návštěva Ukrajiny ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) nebo výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy o útoku ve Vrběticích. Hosté komentovali rovněž spor USA a Dánska v otázce Grónska. Pozvání přijali komentátor webu lidovky.cz Petr Kamberský, redaktorka Deníku N Petra Procházková, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, herečka Barbora Bočková a publicista Michael Durčák. Pořad moderovala Klára Radilová.
před 5 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 8 hhodinami
Načítání...