Do eurovoleb zbývá týden. Pro voličské průkazy je možné si osobně dojít až do středy

3 minuty
Události: Do eurovoleb zbývá týden
Zdroj: ČT24

Končí možnost písemně požádat o voličský průkaz pro volby do Evropského parlamentu. Až do středy je ale ještě možné dojít si pro něj osobně. Eurovolby jsou ve srovnání s jiným hlasováním specifické. Liší se například pravidla pro voliče v zahraničí i to, že statistici zveřejní výsledky až v neděli večer.

  • 17. května, 16:00: končí možnost písemně žádat o voličské průkazy
  • 22. května, 16:00: končí možnost požádat o vydání voličského průkazu na úřadu
  • 24. května, 14:00: v Česku začínají volby
  • 25. května, 14:00: v Česku končí volby
  • 26. května, 23:00: zveřejnění výsledků

Volby do Evropského parlamentu se od jiných voleb, které v Česku probíhají, neliší termínem konání. Volit je možné v pátek a sobotu – tentokrát 24. a 25. května. První den budou místnosti otevřené od 14 do 22 hodin, druhý den od 8 do 14 hodin, celkem tedy čtrnáct hodin.

Čeští europoslanci se volí jen v Česku

Volit mohou všichni občané, kterým bude nejpozději 25. května 18 let a kteří mají v Česku trvalé bydliště nebo se prokážou volebním průkazem. Liší se však pravidla pro voliče, kteří žijí v zahraničí. Na rozdíl od sněmovních nebo prezidentských voleb není možné vybírat české europoslance jinde než ve volebních místnostech přímo v Česku.

V úvahu tedy připadá vyzvednutí voličského průkazu na ambasádě a návštěva vlasti, případně mohou čeští občané volit v jiné evropské zemi, pokud splňují tamní podmínky. To není automatické, například v Lucembursku mohou unijní občané volit až po pěti letech pobytu a liší se také věková hranice, od kdy lze hlasovat. Například v Rumunsku musí být voliči staří alespoň 23 let, v Itálii dokonce 25 let. 

V Česku je potom „nabídka“ kandidátů ve všech volebních místnostech stejná, celá republika je v tomto případě jediným volebním obvodem. S voličskými průkazy je možné hlasovat kdekoli na území ČR, pro jejich vydání platí podobná pravidla jako před jinými volbami.

„Průkazy jsou vydávány buď na základě osobní návštěvy na obecním úřadě, kde má volič trvalý pobyt, pak mu bude vydán na místě, do 22. května 16:00. Případně o něj může požádat písemně s ověřeným podpisem nebo skrze datovou schránku,“ shrnul náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. Písemnou žádost je ovšem třeba odeslat do 17. května 16:00. Na žádost ale bylo dost času již v uplynulých týdnech, podat ji bylo možné až 90 dnů před volbami a od 9. května se průkazy i vydávají.

V Česku mohou hlasovat i unijní občané, pokud na úřadě včas – tj. do 18. dubna – požádali o zapsání na seznam voličů, bude jim nejpozději druhý den voleb více než osmnáct let a jsou zaregistrováni k přechodnému nebo trvalému pobytu nejpozději 45 dní před volbami.

Nicméně občané řady unijních států mají možnost vybírat i na dálku europoslance své vlasti, kterou čeští voliči nedostali. Většina zemí umožňuje při eurovolbách hlasování na ambasádách, korespondenční hlasování, případně elektronické hlasování. Pouze na vlastním území volí kromě Čechů také Irové, Malťané a Slováci.

Volební lístky by měly být ve schránkách. Obálky jsou ale zvlášť objemné

Volební lístky pak každé domácnosti dorazí přímo do schránky. Radnice by je měly rozeslat nejpozději tři dny před začátkem voleb, tedy do 21. května.

Některé radnice ale již upozornily, že do některých menších schránek je vložit nedokážou, protože jsou obálky příliš objemné – je v nich 44 listů, z toho 39 hlasovacích lístků a pět listů s poučením. „Je to největší počet hlasovacích lístků asi za historii voleb České republiky,“ podotkla Terézia Vitáková z magistrátu v Hradci Králové. Kdo ale lístky nedostane, nemusí zoufat – ve volebních místnostech budou k dispozici náhradní.

Volební místnost: nutný je občanský průkaz nebo pas

Samotná návštěva volební místnosti se nebude lišit od jiných voleb: Volič přijde, prokáže se volební komisi občanským průkazem či cestovním pasem, eventuálně též voličským průkazem, dostane volební obálku a případně i obálku s volebními lístky, pokud si ji nepřinese z domova. Za plentou potom vybere jeden volební lístek, který vloží do prázdné obálky. V eurovolbách je možné udělit až dva preferenční hlasy, takže na lístku lze zakroužkovat jednoho nebo dva kandidáty. Vybraný volební lístek v obálce je potom nutné vhodit do volební urny, druhou obálku s nepoužitými listy lze vyhodit do koše.

Volby do Evropského parlamentu se od jiných voleb, které se v Česku konají, liší ještě tím, že nebude po uzavření volebních místností možné veřejně sledovat průběh sčítání hlasů. Komise sice hlasy sečtou, ale Český statistický úřad smí výsledky zveřejnit až poté, co se zavřou volební místnosti v celé Evropské unii. To se stane až v neděli večer – v Itálii se volí do 23 hodin.

Po brexitu zbude 705 europoslanců, z toho 21 českých

Ve volbách do Evropského parlamentu se bude vybírat 751 poslanců. Po vystoupení Spojeného království z Evropské unie se ale počet sníží na 705, část britských křesel zanikne bez náhrady, další si rozdělí některé členské země. Česka se to ale netýká, před brexitem i po něm bude mít 21 europoslanců. O tato křesla usiluje na 39 listinách celkem 844 kandidátů.

Eurovolby v Česku provází nízká volební účast. V roce 2004 přišlo 28 procent voličů, o pět let později podobný podíl a v roce 2014 byla účast dokonce jen osmnáctiprocentní. Tentokrát ale prezidenti členských států EU vyzvali všechny evropské občany, kteří jsou oprávněni hlasovat, aby se květnových voleb zúčastnili.

„Jste to vy, evropští občané, kdo rozhodne, jakým směrem by se měla Evropská unie vydat,“ uvedli. Upozornili, že poslanci budou společně s Radou Evropské unie rozhodovat například o tom, které předpisy by měly v Evropě platit. Společné prohlášení prezidentů podpořila i česká hlava státu Miloš Zeman. 

  • Evropa je nejlepší nápad, jaký jsme kdy měli
  • Evropská integrace pomohla realizovat staletou naději na mír v Evropě poté, co nespoutaný nacionalismus a další extrémní ideologie dovedly Evropu k barbarství dvou světových válek. Dodnes nemůžeme a neměli bychom brát mír a svobodu, prosperitu a blahobyt jako samozřejmost. Je nezbytné, abychom se do velké myšlenky mírové a integrované Evropy aktivně zapojili všichni.
  • Volby do Evropského parlamentu mají zvláštní význam: Jste to vy, evropští občané, kdo rozhodne, jakým směrem by se měla Evropská unie vydat. My, prezidenti Bulharska, České republiky, Německa, Estonska, Irska, Řecka, Francie, Chorvatska, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Rakouska, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovinska, Slovenska a Finska proto vyzýváme evropské občany, kteří jsou oprávněni hlasovat, aby se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu na konci května roku 2019.
  • Evropské národy se z vlastní svobodné vůle spojily v Evropskou unii, která je založena na principech svobody, rovnosti, solidarity, demokracie, spravedlnosti a loajality mezi jejími členy. Unii, která nemá v dějinách Evropy obdoby. V naší Evropské unii jsou to právě volení poslanci Evropského parlamentu, kdo společně s Radou Evropské unie, tedy s vládami všech členských států, rozhoduje o tom, které předpisy by měly v Evropě platit či jak bude nakládáno s evropským rozpočtem.
  • Všichni jsme Evropané
  • Pro mnoho lidí v Evropě, zejména pak pro příslušníky mladé generace, se evropské občanství stalo jejich druhou přirozeností. V jejich pojetí se láska k vesnici, městu, regionu či národu nevylučuje s oddaností Evropě.
  • Naše Evropa je schopna čelit výzvám společně
  • V posledních měsících, více než kdy jindy, čelí Evropská unie skutečným výzvám. Poprvé od začátku evropské integrace lidé zpochybňují některé integrační kroky, jako například zavedení svobody pohybu nebo vytvoření společných institucí. Poprvé členský stát usiluje o odchod z Unie. Současně však jiní vyzývají k větší integraci v EU nebo v eurozóně či podporují vícerychlostní Evropu.
  • Názory na tyto záležitosti se liší mezi občany a vládami členských států, jakož i mezi námi, hlavami států. Nicméně všichni souhlasíme, že evropská integrace a jednota jsou nezbytností a že chceme udržet Evropu v podobě Unie. Pouze silné společenství bude schopno čelit globálním výzvám současnosti. Dopady změn klimatu, terorismu, ekonomické globalizace a migrace se nezastaví na státních hranicích. Čelit těmto výzvám a pokračovat na cestě k hospodářské a sociální soudržnosti a růstu můžeme úspěšně pouze tehdy, budeme-li spolupracovat jako rovnocenní partneři na institucionální úrovni.
  • Chceme silnou a integrovanou Evropu
  • Potřebujeme silnou Evropskou unii, Unii, která má společné instituce, Unii, která neustále kritickým okem přezkoumává svou práci a je schopna se reformovat, Unii, která je postavena na svých občanech a na svých členských státech jako na hlavních základech.
  • Tato Evropa potřebuje živou politickou diskusi o své budoucnosti, která bude vycházet z Římské deklarace ze dne 25. března 2017. Evropa je schopna ustát velmi široké spektrum názorů a myšlenek. Rozhodně však nesmíme dopustit návrat Evropy, v níž země již nejsou rovnocennými partnery, nýbrž protivníky.
  • Naše sjednocená Evropa potřebuje silný hlas národů. Proto vás vyzýváme, abyste uplatnili své hlasovací právo. Hlasovat se totiž bude o naší společné evropské budoucnosti.
  • Rumen Radev
    Prezident Bulharské republiky
  • Miloš Zeman
    Prezident České republiky
  • Frank-Walter Steinmeier
    Prezident Spolkové republiky Německo
  • Kersti Kaljulaid
    Prezident Estonské republiky
  • Michael D. Higgins
    Prezident Irska
  • Prokopios Pavlopoulos
    Prezident Řecka
  • Emmanuel Macron
    Prezident Francouzské republiky
  • Kolinda Grabar-Kitarović
    Prezident Chorvatské republiky
  • Sergio Mattarella
    Prezident Italské republiky
  • Nicos Anastasiades
    Prezident Kyperské republiky
  • Raimonds Vējonis
    Prezident Lotyšské republiky
  • Dalia Grybauskaitė
    Prezident Litevské republiky
  • János Áder
    Prezident Maďarské republiky
  • George Vella
    Prezident Maltské republiky
  • Alexander Van der Bellen
    Prezident Rakouské republiky
  • Andrzej Duda
    Prezident Polské republiky
  • Marcelo Rebelo de Sousa
    Prezident Portugalské republiky
  • Klaus Johannis
    Prezident Rumunska
  • Borut Pahor
    Prezident Slovinské republiky
  • Andrej Kiska
    Prezident Slovenské republiky
  • Sauli Niinistö
    Prezident Finské republiky

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 11 mminutami

Při střelbě v Chřibské na Děčínsku zemřel muž, šest lidí je zraněných

Po střelbě na úřadě v obci Chřibská na Děčínsku zemřel muž, zranění utrpělo šest lidí, včetně tří policistů. Dva lidé jsou zraněni středně vážně. Útočník je také mrtvý, usmrtil se sám nelegálně drženou zbraní. Policie incident prověřuje jako zvlášť závažný zločin vraždy, úřad bude ohledávat do nočních hodin. Na místo přes den dorazili policejní prezident Martin Vondrášek a ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
10:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Koalice oznámila shodu na zrušení poplatků za veřejnoprávní média

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se shodla na zrušení televizních a rozhlasových poplatků, se změnami ve financování veřejnoprávních médií podle premiéra Andreje Babiše (ANO) počítá od ledna 2027. Zatím není jasné, jak přesně je chce nahradit. Loni v květnu se poplatky rozšířily na víc lidí a téměř po dvou dekádách vzrostly – pro Českou televizi (ČT) na 150 korun měsíčně, pro Český rozhlas (ČRo) pak na 55 korun.
před 1 hhodinou

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 1 hhodinou

Odvolání Okamury budeme navrhovat tak dlouho, dokud se o tom nepovede debata, říká Hřib

Opozice hodlá navrhovat odvolání Tomia Okamury (SPD) z postu předsedy sněmovny tak dlouho, dokud se téma nedostane na program jednání dolní parlamentní komory, řekl v Interview ČT24 znovuzvolený předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Opozice podle něj chystá i usnesení na podporu Grónska, které čelí americkému nátlaku.
20:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Odpoledne zredukovali síly, na místě ale ještě budou další hodiny, řekl po 18:00 mluvčí Jaroslav Mikoška. Ředitel dotčené společnosti Rhea Holding se prý snaží eliminovat škody. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, havárie však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá také znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl i několik aut a dům ve Vranově nad Dyjí.
10:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Odměnami Hřiba za členství v představenstvu PREH se zabývá úřad v Říčanech

Městský úřad v Říčanech řeší odměny, které Zdeněk Hřib (Piráti) pobíral za členství v představenstvu společnosti Pražská energetika Holding (PREH). S předsedou Pirátů a bývalým náměstkem pražského primátora zahájil přestupkové řízení, ve kterém mu hrozí pokuta až 250 tisíc korun. České televizi to řekla mluvčí úřadu Helena Vlnařová. Hřib měl pozici v představenstvu jako člen vedení Prahy vykonávat zdarma. Firma mu ale za jeho působení vyplatila 178 tisíc korun. Hřib spáchání přestupku odmítá.
před 3 hhodinami

Státní zástupkyně propustila Vémolu z vazby na kauci. Zápasník má zákaz vycestovat

Státní zástupkyně v pondělí propustila na kauci z vazby zápasníka Karla „Karlose“ Vémolu, který je obviněný z organizované drogové trestné činnosti, sdělil jeho advokát Vlastimil Rampula. Soud poslal Vémolu do vazby po jeho zatčení koncem loňského roku. V kauze čelí obvinění tři lidé, hrozí jim až osmnáct let vězení. Informaci o propuštění jednoho z obviněných potvrdil mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala, podle něhož má dotyčný zákaz vycestovat.
17:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...