Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Marcel Kolaja (Piráti)

9 minut
Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Marcel Kolaja (Piráti)
Zdroj: ČT24

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 27 kandiduje Česká pirátská strana, jeho volebním lídrem je Marcel Kolaja. Rozhovor s ním vedl Tomáš Drahoňovský.

Jaká je jedna nejdůležitější oblast, pokud je možné ji vygenerovat, které byste se chtěl případně v Evropském parlamentu věnovat?

Tyto volby rozhodnou o tom, jestli Evropa bude svobodný a liberální prostor ve světě, nebo jestli Evropu necháme oligarchům, nebo ji budou škrtit konzervativní síly, nebo nedej bože dojde k rozbití Evropy nacionalisty. Piráti představují čerstvou politickou sílu liberálního středu a budeme bojovat, co můžeme, za zachování svobody v Evropě. Představili jsme 20bodový program našich dvaceti priorit. Vytáhnout z toho jednu, která je úplně nejdůležitější, je poměrně těžké, poněvadž jsou vzájemně provázány, ale pokud tedy můžu něco zdůraznit, tak je to určitě boj proti daňovým rájům, proti únikům nadnárodních korporací do daňových rájů. Chceme zavést digitální daň na evropské úrovni, ale chceme také bojovat proti suchu, chceme jít příkladem v ochraně planety, méně zbytečného odpadu, méně fosilních paliv. Naše vize moderní Evropy je svobodná, informovaná, vzdělaná a digitálně propojená společnost, a proto Evropa potřebuje Piráty.

Je mimochodem zajímavé, že svoboda se jako termín proplétá a protkává řadou různých programů různých politických stran. Co to konkrétně znamená pro vás? V čem by lidé měli zůstat svobodní? To je vaše heslo: Rozhodl jsem se kandidovat do Evropského parlamentu, protože si vážím svobody, kterou máme, a nechci o ni přijít. To stojí na vašich webových stránkách.

Myslím si, že je důležité si uvědomit, že svobodu potřebujeme, aby nám panovala v prostoru fyzickém. To znamená volný pohyb zboží, služeb, kapitálu, ale i osob. To, že můžeme cestovat do zahraničí, že tam můžeme studovat a pracovat, to, co nám evropská spolupráce přináší, je velmi důležité. Ale současně i svoboda na internetu, chceme internet bez cenzury a chceme jít přímo proti tlakům, které v současnosti v Evropském parlamentu představují konzervativní síly, jako jsme viděli například ve směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu, kdy byla de facto schválena cenzura na internetu.

To je velké téma, které bylo slyšet z úst Pirátů poměrně často v minulých měsících. Mě v tom případě zaujalo, že vy sám jste v úvodním slově ve studiu řekl, že nechcete evropský prostor přenechat oligarchům. Možná by právě příznivci této směrnice řekli, že proti oligarchizaci bojuje, že nechce nechat ovládnout svobodný internet velkými hráči, kteří ho deformují. Není to tak?

Měl jsem tím na mysli trochu něco jiného. Když se podíváme například do postkomunistických zemí, tak se nám tu rozvíjí takový nešvar, že si tady oligarchové ve vládě víceméně začínají dělat, co chtějí. Nicméně, co se týče té směrnice, chápu snahu Evropské komise omezit internetové giganty, jako je Google a Facebook, což je to, o čem mluvíte. Ale směrnice tímto směrem ve výsledku vůbec nejde, my naopak věříme, že bohužel podpoří tyto největší internetové giganty, a to z toho důvodu, že ony na ta opatření, aby je implementovaly, budou mít nejvíce prostředků, peněz, mají nejlepší právníky pro vyjednání například různých licencí se zpravodajskými servery, takže naopak malí a střední podnikatelé budou ti, kteří budou biti, a tyto internetové giganty to podpoří. Mluvil jsem o zavedení digitální daně, a to je ten způsob, kterým chceme bojovat proti těmto internetovým gigantům. To, že Google a Facebook mají miliony uživatelů v České republice, ale pramálo tady platí na daních, je skutečný problém. Vnímám snahu Evropské komise tyto giganty omezit, ale Komise a následně Evropský parlament s Radou se vydaly špatným směrem, poněvadž naopak způsobuje podpoření těchto gigantů, a ještě navíc omezení uživatelů, občanů Evropské unie.

Digitální daň na národní, nebo na nadnárodní, evropské úrovni?

Chceme zavést digitální daň na evropské úrovni, poněvadž zavedení na úrovni národní s sebou nese určité komplikace. Když se podíváte na mapu, zjistíte, že Česká republika není v Evropě úplně největší země. Pro takto velké nadnárodní korporace budou existovat možnosti, jak se vyhnout regulacím digitální daně na národní úrovni. To znamená, chceme regulaci na evropské úrovni, aby trh čítal zhruba půlmiliardu uživatelů, a pro korporace už potom bude velmi složité se tomu danění vyhnout, jako například tím, že budou obchodovat přes nějaké prostředníky, prodávat přes ně reklamu, což by v Česku mohly dělat a tím nenaplnit limit pro to, aby se na ně regulace vztahovala.

To sice může být pravda, ale tím byste na druhou stranu otevřel poměrně velké téma daňové harmonizace napříč Evropskou unií, ke kterému by se pak možná, někdo by namítl, vázalo i téma jednotných odvodů, jednotných minimálních mezd. Téma, které má evropská reprezentace na úřednické úrovni málokdy odvahu otevřít. Takže harmonizovat i tímto směrem?

Nevidím důvod, proč by zavedení digitální daně mělo jít ruku v ruce například se zavedením stejné minimální mzdy…

Spíše jde o daňovou harmonizaci jako celek. Pokud by byla jednotná digitální daň, tak by to možná otevřelo dveře i pro harmonizaci jiných, třeba přímých daní.

Skutečně tam nevidím toto zásadní spojení. Řešíme tu nějaký skutečný problém, že nadnárodní korporace nám tady nedaní a daní v daňových rájích. Ať už daní v daňových rájích, které jsou mimo Evropskou unii, nebo v daňových rájích, které jsou uvnitř Evropské unie. Je to reálný problém, který Evropská unie musí řešit, poněvadž pokud ho řešit nebude, tak tady budou občané státní rozpočty financovat ze svého, nadnárodní korporace si tady budou vydělávat miliardy, ale přitom nebudou přispívat daněmi do státního rozpočtu. To přece není Evropa, ve které chceme žít. Takže tato otázka je důležitá, myslím si, že je potřeba ji otevřít. V dnešním světě, ve kterém žijeme, je k tomu skutečně potřeba přistoupit zodpovědně a bavit se na evropské úrovni, jak tento problém řešit.

Jak jste spokojen s řešením otázky dvojí kvality potravin, které teď proběhlo na evropské úrovni, a případně jak vysoko stojí v žebříčku pirátských priorit?

Spokojen nejsem, poněvadž směrnice ve výsledku výjimkami, které tam jsou, legalizuje dvojí kvalitu potravin, takže toto téma musí být znovu otevřeno. Nabízí se řešení na evropské úrovni, je potřeba k nim přistoupit a řešit je. Je to jedna z našich velkých priorit, na začátku jsem je nejmenoval, abych se vešel do co nejkratšího času. Všiml jsem si, že víceméně všechny politické strany si to vzaly za své populární téma, ale myslím si, že jsou i jiná témata, která jsou důležitá, proto jsem jmenoval ta. Ale dvojí kvalita potravin je pro nás extrémně důležité téma, nejsme žádné smetiště Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 18 mminutami

Ministr Šebestyán odvolal ředitele Lesů ČR Šafaříka

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) ve středu odvolal z funkce generálního ředitele Lesů ČR Dalibora Šafaříka. Dočasným řízením podniku je pověřený výrobně-technický ředitel Libor Strakoš. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zemědělství.
před 20 mminutami

ŽivěSněmovna pokračuje v jednání o důvěře Babišově vládě. Opozice vyjadřuje obavy

Sněmovna se ve středu druhým dnem zabývá žádostí o vyslovení důvěry kabinetu Andreje Babiše (ANO), který tvoří i SPD a Motoristé. Samotné hlasování o vyslovení důvěry se očekává nejdříve večer kvůli vysokému počtu poslanců přihlášených do diskuse. V úvodu středečního jednání hovoří zástupci opozice s přednostním právem, kteří před novým kabinetem varují.
06:00Aktualizovánopřed 21 mminutami

Policie musí znovu vyšetřit případ ženy zneužívané knězem, rozhodl ÚS

Policie chybovala v kauze ženy, která před více než deseti lety podala trestní oznámení na kněze kvůli údajnému sexuálnímu násilí. Policisté případ třikrát odložili. Stížnosti ženy nyní vyhověl Ústavní soud (ÚS). Řízení obnovil poté, co žena uspěla u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Napoprvé ústavní soudci stížnost odmítli. Policie, jejíž pochybení nenapravilo ani státní zastupitelství, se případem musí zabývat znovu. Ústavní soudci nebyli při rozhodování jednotní. Pět z patnácti jich uplatnilo odlišné stanovisko.
před 26 mminutami

Hosté Událostí, komentářů probrali žádost Babišovy vlády o důvěru

Hosté Událostí, komentářů probrali žádost o důvěru vlády Andreje Babiše (ANO). Projednává ji sněmovna. Lídři vládní koalice ujišťují, že pro vyslovení důvěry zvedne ruku všech 108 koaličních poslanců. Do rozpravy se přihlásili všichni ministři. Během úterního jednání se opozice snažila odvolat šéfa dolní komory Tomia Okamuru (SPD) kvůli jeho novoročnímu projevu. Okolnosti jednání komentovali místopředseda sněmovního výboru pro mediální záležitosti Ondřej Babka (ANO) a člen výboru pro zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL). Debatovali také senátoři Róbert Šlachta (Přísaha) a Stanislav Balík (nestr.). Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Samozvaným finančním poradcům lákajícím na nereálné výnosy se věnovali Reportéři ČT

Reportéři ČT se infiltrovali do blízkosti samozvaných finančních poradců a poznali jejich techniky. Svou činnost prezentují jako marketing, provozování finančního poradenství bez licence totiž porušuje zákon. „Zaměřili jsme se na prodejce a projekty, které se sice tváří seriózně, ale u kterých to vypadá, že slibují víc, než mohou zaručit,“ přiblížil reportér ČT Petr Vodseďálek. Tématu se věnoval poslední díl pořadu Reportéři +.
před 3 hhodinami

Malý Jakub trpí těžkou obrnou. S drahou léčbou mu pomohl nadační fond

Čtyřletý Jakub Hájek z Mladé Boleslavi se potýká s nejtěžší formou mozkové obrny. I proto, že se narodil dva měsíce před termínem. Nemoc ho vážně omezuje, ale díky každodennímu cvičení se jeho stav postupně zlepšuje. Rodina věří, že hoch bude jednou samostatnější – například by mohl sám chodit. Pomůcky, pravidelné rehabilitace a fyzioterapie však vyjdou na nemalé peníze. Například ortézy na chození stojí 160 až 180 tisíc korun a vydrží maximálně rok a půl. Rodině však pomohl Nadační fond Marka Koštíře z vedlejšího Řepova. Pětice kamarádů ho založila poté, co přišli o blízkého přítele. Rodina Hájkových může díky této pomoci pokračovat v synově léčbě.
před 3 hhodinami

Sněmovna celý den řešila důvěru Babišově vládě, ministři představili své priority

Na první letošní řádné schůzi se zákonodárci v úterý celý den zabývali vyslovením důvěry kabinetu Andreje Babiše (ANO), jehož součástí jsou také SPD a Motoristé. Na úvod promluvil premiér Babiš, podle něhož je cílem kabinetu sebevědomé, bezpečné, prosperující a úspěšné Česko. V dolní komoře pak hovořili jednotliví ministři, kteří poslancům představili své priority. Po nich vystupují zástupci opozice. Ta v úterý neprosadila doplnění programu schůze o projednání návrhu k odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela dolní komory. Schůze byla v úterý večer přerušena do středečního rána.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...