Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Marcel Kolaja (Piráti)

9 minut
Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Marcel Kolaja (Piráti)
Zdroj: ČT24

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 27 kandiduje Česká pirátská strana, jeho volebním lídrem je Marcel Kolaja. Rozhovor s ním vedl Tomáš Drahoňovský.

Jaká je jedna nejdůležitější oblast, pokud je možné ji vygenerovat, které byste se chtěl případně v Evropském parlamentu věnovat?

Tyto volby rozhodnou o tom, jestli Evropa bude svobodný a liberální prostor ve světě, nebo jestli Evropu necháme oligarchům, nebo ji budou škrtit konzervativní síly, nebo nedej bože dojde k rozbití Evropy nacionalisty. Piráti představují čerstvou politickou sílu liberálního středu a budeme bojovat, co můžeme, za zachování svobody v Evropě. Představili jsme 20bodový program našich dvaceti priorit. Vytáhnout z toho jednu, která je úplně nejdůležitější, je poměrně těžké, poněvadž jsou vzájemně provázány, ale pokud tedy můžu něco zdůraznit, tak je to určitě boj proti daňovým rájům, proti únikům nadnárodních korporací do daňových rájů. Chceme zavést digitální daň na evropské úrovni, ale chceme také bojovat proti suchu, chceme jít příkladem v ochraně planety, méně zbytečného odpadu, méně fosilních paliv. Naše vize moderní Evropy je svobodná, informovaná, vzdělaná a digitálně propojená společnost, a proto Evropa potřebuje Piráty.

Je mimochodem zajímavé, že svoboda se jako termín proplétá a protkává řadou různých programů různých politických stran. Co to konkrétně znamená pro vás? V čem by lidé měli zůstat svobodní? To je vaše heslo: Rozhodl jsem se kandidovat do Evropského parlamentu, protože si vážím svobody, kterou máme, a nechci o ni přijít. To stojí na vašich webových stránkách.

Myslím si, že je důležité si uvědomit, že svobodu potřebujeme, aby nám panovala v prostoru fyzickém. To znamená volný pohyb zboží, služeb, kapitálu, ale i osob. To, že můžeme cestovat do zahraničí, že tam můžeme studovat a pracovat, to, co nám evropská spolupráce přináší, je velmi důležité. Ale současně i svoboda na internetu, chceme internet bez cenzury a chceme jít přímo proti tlakům, které v současnosti v Evropském parlamentu představují konzervativní síly, jako jsme viděli například ve směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu, kdy byla de facto schválena cenzura na internetu.

To je velké téma, které bylo slyšet z úst Pirátů poměrně často v minulých měsících. Mě v tom případě zaujalo, že vy sám jste v úvodním slově ve studiu řekl, že nechcete evropský prostor přenechat oligarchům. Možná by právě příznivci této směrnice řekli, že proti oligarchizaci bojuje, že nechce nechat ovládnout svobodný internet velkými hráči, kteří ho deformují. Není to tak?

Měl jsem tím na mysli trochu něco jiného. Když se podíváme například do postkomunistických zemí, tak se nám tu rozvíjí takový nešvar, že si tady oligarchové ve vládě víceméně začínají dělat, co chtějí. Nicméně, co se týče té směrnice, chápu snahu Evropské komise omezit internetové giganty, jako je Google a Facebook, což je to, o čem mluvíte. Ale směrnice tímto směrem ve výsledku vůbec nejde, my naopak věříme, že bohužel podpoří tyto největší internetové giganty, a to z toho důvodu, že ony na ta opatření, aby je implementovaly, budou mít nejvíce prostředků, peněz, mají nejlepší právníky pro vyjednání například různých licencí se zpravodajskými servery, takže naopak malí a střední podnikatelé budou ti, kteří budou biti, a tyto internetové giganty to podpoří. Mluvil jsem o zavedení digitální daně, a to je ten způsob, kterým chceme bojovat proti těmto internetovým gigantům. To, že Google a Facebook mají miliony uživatelů v České republice, ale pramálo tady platí na daních, je skutečný problém. Vnímám snahu Evropské komise tyto giganty omezit, ale Komise a následně Evropský parlament s Radou se vydaly špatným směrem, poněvadž naopak způsobuje podpoření těchto gigantů, a ještě navíc omezení uživatelů, občanů Evropské unie.

Digitální daň na národní, nebo na nadnárodní, evropské úrovni?

Chceme zavést digitální daň na evropské úrovni, poněvadž zavedení na úrovni národní s sebou nese určité komplikace. Když se podíváte na mapu, zjistíte, že Česká republika není v Evropě úplně největší země. Pro takto velké nadnárodní korporace budou existovat možnosti, jak se vyhnout regulacím digitální daně na národní úrovni. To znamená, chceme regulaci na evropské úrovni, aby trh čítal zhruba půlmiliardu uživatelů, a pro korporace už potom bude velmi složité se tomu danění vyhnout, jako například tím, že budou obchodovat přes nějaké prostředníky, prodávat přes ně reklamu, což by v Česku mohly dělat a tím nenaplnit limit pro to, aby se na ně regulace vztahovala.

To sice může být pravda, ale tím byste na druhou stranu otevřel poměrně velké téma daňové harmonizace napříč Evropskou unií, ke kterému by se pak možná, někdo by namítl, vázalo i téma jednotných odvodů, jednotných minimálních mezd. Téma, které má evropská reprezentace na úřednické úrovni málokdy odvahu otevřít. Takže harmonizovat i tímto směrem?

Nevidím důvod, proč by zavedení digitální daně mělo jít ruku v ruce například se zavedením stejné minimální mzdy…

Spíše jde o daňovou harmonizaci jako celek. Pokud by byla jednotná digitální daň, tak by to možná otevřelo dveře i pro harmonizaci jiných, třeba přímých daní.

Skutečně tam nevidím toto zásadní spojení. Řešíme tu nějaký skutečný problém, že nadnárodní korporace nám tady nedaní a daní v daňových rájích. Ať už daní v daňových rájích, které jsou mimo Evropskou unii, nebo v daňových rájích, které jsou uvnitř Evropské unie. Je to reálný problém, který Evropská unie musí řešit, poněvadž pokud ho řešit nebude, tak tady budou občané státní rozpočty financovat ze svého, nadnárodní korporace si tady budou vydělávat miliardy, ale přitom nebudou přispívat daněmi do státního rozpočtu. To přece není Evropa, ve které chceme žít. Takže tato otázka je důležitá, myslím si, že je potřeba ji otevřít. V dnešním světě, ve kterém žijeme, je k tomu skutečně potřeba přistoupit zodpovědně a bavit se na evropské úrovni, jak tento problém řešit.

Jak jste spokojen s řešením otázky dvojí kvality potravin, které teď proběhlo na evropské úrovni, a případně jak vysoko stojí v žebříčku pirátských priorit?

Spokojen nejsem, poněvadž směrnice ve výsledku výjimkami, které tam jsou, legalizuje dvojí kvalitu potravin, takže toto téma musí být znovu otevřeno. Nabízí se řešení na evropské úrovni, je potřeba k nim přistoupit a řešit je. Je to jedna z našich velkých priorit, na začátku jsem je nejmenoval, abych se vešel do co nejkratšího času. Všiml jsem si, že víceméně všechny politické strany si to vzaly za své populární téma, ale myslím si, že jsou i jiná témata, která jsou důležitá, proto jsem jmenoval ta. Ale dvojí kvalita potravin je pro nás extrémně důležité téma, nejsme žádné smetiště Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci podpořili růst výdajů na obranu. Neveřejné jednání ANO a SPD bojkotovaly

Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta HDP nejpozději v roce 2030. Rozhodla o tom hlasy koalice a Pirátů po neveřejné debatě. Té se nezúčastnili poslanci opozičních ANO a SPD. Dorazil naopak prezident Petr Pavel. Opoziční hnutí kritizovala, že veřejně nedostali příležitost vystoupit všichni řečníci s přednostním právem. Koaliční politici mají neúčast opozice za důkaz snahy o show, podle hlavy státu mohla dostat odpovědi na mnoho svých otázek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

ÚS: Podmínkou otčímovi za znásilňování porušil soud práva oběti

Krajský soud v Brně podle Ústavního soudu (ÚS) porušil práva oběti, když otčímovi za znásilňování uložil podmínku. ÚS ale verdikt nezrušil, poukázal například na svou limitovanou roli v systému dělby moci a koncepci trestního řízení. Dívce se otevírá možnost žádat od státu odškodnění. ÚS při rozhodování nebyl jednotný, pět členů navrhovalo verdikt krajského soudu zrušit. V takové rozhodnutí doufal i advokát oběti Marcel Jurčaga.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Patří jí odpad načerno uložený v Česku, teď je německá firma v insolvenci

V insolvenci skončila německá společnost Roth International, které patří odpad načerno uložený na několika místech v tuzemsku. Ministerstvo životního prostředí aktuálně jedná s úřady sousední země, aby se postaraly o jeho likvidaci. Firma Roth International se specializuje na demontáž letadel a větrných elektráren. Část navezeného materiálu může být nebezpečná.
před 3 hhodinami

Česko omezí kvůli slintavce dopravu na hranicích se Slovenskem

O půlnoci bude kvůli riziku šíření slintavky a kulhavky omezena doprava na česko-slovenských hranicích na čtyři přechody s povinnými dezinfekčními rohožemi pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny, uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Situace se podle něj začíná výrazně zhoršovat. K reakci přistoupilo i Rakousko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Poslanci schválili reformu sociálních dávek

Zákonodárci ve středu na mimořádné schůzi schválili vládní reformu sociálních podpor, nynější čtyři dávky nahradí jedna. Sněmovna schválila také uzákonění dávky pro studující rodiče malých dětí a širší sociální podporu vysokoškoláků z chudších rodin. Rovněž upravila životní minimum. Poslanci začali projednávat také zákon o podpoře bydlení. Debatu k tomuto bodu ale nedokončili, protože schůze dolní komory byla ve 13 hodin přerušena. Pokračovat bude ve středu 2. dubna.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Praha zkoumá, jak rozhodnutí antimonopolního úřadu zdrží projekt metra D

Praha zkoumá, jak moc pozdrží výstavbu metra D rozhodnutí antimonopolního úřadu, který zrušil výběr vítěze tendru na další etapu. Na ní se mělo pracovat už rok a půl. Zatím se ale buduje jen první úsek, ve kterém stavbaři prorazili devadesát procent tunelů. Celá trasa měla být hotová v roce 2031.
před 4 hhodinami

Hladík hejtmana Oklešťka k vyhlášení stavu nebezpečí nepřesvědčil

Krizový štáb ministerstva životního prostředí doporučil Olomouckému kraji vyhlásit pro lokalitu postiženou havárií vlaku převážejícího přes tisíc tun toxického benzenu stav nebezpečí, který má sanaci urychlit. Olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk (ANO) se ale stav nebezpečí vyhlásit nechystá. Z pohledu legislativy jde podle něho havárie za státem. Likvidace škod na místě vyjde podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na stovky milionů korun. Ten se odpoledne s Oklešťkem sešel, ke změně názoru ho ale nepřesvědčil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

ÚS: Poplašnou zprávou může být jen nepravdivé sdělení, Vrabel se vyjádřil „hybridně“

Soudy v případě Ladislava Vrabela porušily podle Ústavního soudu (ÚS) svobodu projevu. Případy souvisejícími s její ochranou se v minulosti ÚS zabýval několikrát. Na některé odkázal i v usnesení o Vrabelově případu, například na soudní spor týkající se výroků šéfa ANO Andreje Babiše po explozi skladu ve Vrběticích. V případě Babiše šlo podle ÚS, stejně jako u Vrabela, o takzvaný hybridní výrok. Ten mísí fakta, případně nepravdy, a názory.
před 8 hhodinami
Načítání...