Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Marcel Kolaja (Piráti)

9 minut
Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Marcel Kolaja (Piráti)
Zdroj: ČT24

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 27 kandiduje Česká pirátská strana, jeho volebním lídrem je Marcel Kolaja. Rozhovor s ním vedl Tomáš Drahoňovský.

Jaká je jedna nejdůležitější oblast, pokud je možné ji vygenerovat, které byste se chtěl případně v Evropském parlamentu věnovat?

Tyto volby rozhodnou o tom, jestli Evropa bude svobodný a liberální prostor ve světě, nebo jestli Evropu necháme oligarchům, nebo ji budou škrtit konzervativní síly, nebo nedej bože dojde k rozbití Evropy nacionalisty. Piráti představují čerstvou politickou sílu liberálního středu a budeme bojovat, co můžeme, za zachování svobody v Evropě. Představili jsme 20bodový program našich dvaceti priorit. Vytáhnout z toho jednu, která je úplně nejdůležitější, je poměrně těžké, poněvadž jsou vzájemně provázány, ale pokud tedy můžu něco zdůraznit, tak je to určitě boj proti daňovým rájům, proti únikům nadnárodních korporací do daňových rájů. Chceme zavést digitální daň na evropské úrovni, ale chceme také bojovat proti suchu, chceme jít příkladem v ochraně planety, méně zbytečného odpadu, méně fosilních paliv. Naše vize moderní Evropy je svobodná, informovaná, vzdělaná a digitálně propojená společnost, a proto Evropa potřebuje Piráty.

Je mimochodem zajímavé, že svoboda se jako termín proplétá a protkává řadou různých programů různých politických stran. Co to konkrétně znamená pro vás? V čem by lidé měli zůstat svobodní? To je vaše heslo: Rozhodl jsem se kandidovat do Evropského parlamentu, protože si vážím svobody, kterou máme, a nechci o ni přijít. To stojí na vašich webových stránkách.

Myslím si, že je důležité si uvědomit, že svobodu potřebujeme, aby nám panovala v prostoru fyzickém. To znamená volný pohyb zboží, služeb, kapitálu, ale i osob. To, že můžeme cestovat do zahraničí, že tam můžeme studovat a pracovat, to, co nám evropská spolupráce přináší, je velmi důležité. Ale současně i svoboda na internetu, chceme internet bez cenzury a chceme jít přímo proti tlakům, které v současnosti v Evropském parlamentu představují konzervativní síly, jako jsme viděli například ve směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu, kdy byla de facto schválena cenzura na internetu.

To je velké téma, které bylo slyšet z úst Pirátů poměrně často v minulých měsících. Mě v tom případě zaujalo, že vy sám jste v úvodním slově ve studiu řekl, že nechcete evropský prostor přenechat oligarchům. Možná by právě příznivci této směrnice řekli, že proti oligarchizaci bojuje, že nechce nechat ovládnout svobodný internet velkými hráči, kteří ho deformují. Není to tak?

Měl jsem tím na mysli trochu něco jiného. Když se podíváme například do postkomunistických zemí, tak se nám tu rozvíjí takový nešvar, že si tady oligarchové ve vládě víceméně začínají dělat, co chtějí. Nicméně, co se týče té směrnice, chápu snahu Evropské komise omezit internetové giganty, jako je Google a Facebook, což je to, o čem mluvíte. Ale směrnice tímto směrem ve výsledku vůbec nejde, my naopak věříme, že bohužel podpoří tyto největší internetové giganty, a to z toho důvodu, že ony na ta opatření, aby je implementovaly, budou mít nejvíce prostředků, peněz, mají nejlepší právníky pro vyjednání například různých licencí se zpravodajskými servery, takže naopak malí a střední podnikatelé budou ti, kteří budou biti, a tyto internetové giganty to podpoří. Mluvil jsem o zavedení digitální daně, a to je ten způsob, kterým chceme bojovat proti těmto internetovým gigantům. To, že Google a Facebook mají miliony uživatelů v České republice, ale pramálo tady platí na daních, je skutečný problém. Vnímám snahu Evropské komise tyto giganty omezit, ale Komise a následně Evropský parlament s Radou se vydaly špatným směrem, poněvadž naopak způsobuje podpoření těchto gigantů, a ještě navíc omezení uživatelů, občanů Evropské unie.

Digitální daň na národní, nebo na nadnárodní, evropské úrovni?

Chceme zavést digitální daň na evropské úrovni, poněvadž zavedení na úrovni národní s sebou nese určité komplikace. Když se podíváte na mapu, zjistíte, že Česká republika není v Evropě úplně největší země. Pro takto velké nadnárodní korporace budou existovat možnosti, jak se vyhnout regulacím digitální daně na národní úrovni. To znamená, chceme regulaci na evropské úrovni, aby trh čítal zhruba půlmiliardu uživatelů, a pro korporace už potom bude velmi složité se tomu danění vyhnout, jako například tím, že budou obchodovat přes nějaké prostředníky, prodávat přes ně reklamu, což by v Česku mohly dělat a tím nenaplnit limit pro to, aby se na ně regulace vztahovala.

To sice může být pravda, ale tím byste na druhou stranu otevřel poměrně velké téma daňové harmonizace napříč Evropskou unií, ke kterému by se pak možná, někdo by namítl, vázalo i téma jednotných odvodů, jednotných minimálních mezd. Téma, které má evropská reprezentace na úřednické úrovni málokdy odvahu otevřít. Takže harmonizovat i tímto směrem?

Nevidím důvod, proč by zavedení digitální daně mělo jít ruku v ruce například se zavedením stejné minimální mzdy…

Spíše jde o daňovou harmonizaci jako celek. Pokud by byla jednotná digitální daň, tak by to možná otevřelo dveře i pro harmonizaci jiných, třeba přímých daní.

Skutečně tam nevidím toto zásadní spojení. Řešíme tu nějaký skutečný problém, že nadnárodní korporace nám tady nedaní a daní v daňových rájích. Ať už daní v daňových rájích, které jsou mimo Evropskou unii, nebo v daňových rájích, které jsou uvnitř Evropské unie. Je to reálný problém, který Evropská unie musí řešit, poněvadž pokud ho řešit nebude, tak tady budou občané státní rozpočty financovat ze svého, nadnárodní korporace si tady budou vydělávat miliardy, ale přitom nebudou přispívat daněmi do státního rozpočtu. To přece není Evropa, ve které chceme žít. Takže tato otázka je důležitá, myslím si, že je potřeba ji otevřít. V dnešním světě, ve kterém žijeme, je k tomu skutečně potřeba přistoupit zodpovědně a bavit se na evropské úrovni, jak tento problém řešit.

Jak jste spokojen s řešením otázky dvojí kvality potravin, které teď proběhlo na evropské úrovni, a případně jak vysoko stojí v žebříčku pirátských priorit?

Spokojen nejsem, poněvadž směrnice ve výsledku výjimkami, které tam jsou, legalizuje dvojí kvalitu potravin, takže toto téma musí být znovu otevřeno. Nabízí se řešení na evropské úrovni, je potřeba k nim přistoupit a řešit je. Je to jedna z našich velkých priorit, na začátku jsem je nejmenoval, abych se vešel do co nejkratšího času. Všiml jsem si, že víceméně všechny politické strany si to vzaly za své populární téma, ale myslím si, že jsou i jiná témata, která jsou důležitá, proto jsem jmenoval ta. Ale dvojí kvalita potravin je pro nás extrémně důležité téma, nejsme žádné smetiště Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
06:00Aktualizovánopřed 54 mminutami

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
před 58 mminutami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
před 1 hhodinou

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
10:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, Rusko je agresor, řekl Zůna

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ doplnil. O osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek, doplnil ministr. Resort obrany bude dle Zůny zároveň dále pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Prioritou bude protivzdušná obrana.
09:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
před 2 hhodinami

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
před 2 hhodinami
Načítání...