Požár katedrály Notre-Dame v Paříži vzbudil velkou pozornost i v Česku. Vyvolal například otázky, jak je to v tuzemsku s pojištěním historických objektů. Zároveň se ozvali odborníci, kteří jsou připraveni Francouzům pomoci při obnově katedrály.
Česko zatím žádné mimořádné kontroly historických objektů nechystá. Jsou totiž už několik let pravidelné a povinné. I přesto se objekty běžně pojišťují na vysoké částky.
Až do ledna příštího roku bude ještě budova Státní opery v Praze v rekonstrukci. A podléhat bude zvláštním bezpečnostním opatřením. „V obou objektech máme vytipovaná místa, kde jsou umístěné hasicí přístroje, které samozřejmě tu prvotní záchranu vyřeší. V prostoru kotelny máme i 15 dočasných čidel požární ochrany,“ uvedl vedoucí stavby ze společnosti Hochtief Jan Křístek. Dodal, že až rekonstrukce skončí, bude těchto čidel zhruba osm stovek.
Na bezpečnost budovy i lidí dohlížejí pravidelné kontroly. Jsou namátkové a bez předchozího ohlášení, dochází k nim jednou až dvakrát do měsíce, dodal Křístek.
V roce 2016 hořelo Národní muzeum. I tenkrát se budova zrovna opravovala. Mluvčí Národního muzea Kristina Kvapilová uvedla, že po požáru samotném se čekalo na vyjádření policie, kdo ho způsobil. Potom už šlo všechno, včetně pojištění, za zadavatelem stavby.
Nakonec škoda činila 508 tisíc korun, což pojistka s přehledem pokryla, protože byla nastavena na více než dvě miliardy. Při rekonstrukci ale firma pojišťuje pouze budovu, nikoliv muzejní sbírky.
Co kryje pojistka Národního divadla
Snaha většinou je, aby pojištění dokázalo pokrýt při případné pohromě stavbu celého nového objektu. Tak jako v případě Národního divadla. Historická budova je nyní pojištěna na 2,5 miliardy korun. „Pojistka říká, že všechny živelné katastrofy, včetně třeba pádu letadla, jsou předmětem pojištění,“ řekl ředitel Národního divadla Jan Burian.
A navíc, například proti ohni má Národní divadlo jedna z nejlepších opatření v Česku. I ta by měla pomáhat hasičům při případném hašení. „Máme veškerou potřebnou techniku k tomu, abychom byli schopni zdolávat požáry – jak z výšky, tak ze země – všech kulturních památek. Jediné, kde je potom problém, je například nepřístupný terén u některých hradů,“ uvedla mluvčí Hasičského záchranného sboru Nicole Zaoralová.
Restaurátoři z Pardubic jsou připraveni pomoci
Pomoct při obnově pařížské katedrály jsou připraveni i restaurátoři z pardubické univerzity. V minulosti pomáhali například s obnovou chrámu ve skalním městě Petra v Jordánsku, opravovali i památky v Iráku nebo Turecku.
Nyní testují speciální technologii na zpevnění jinak měkkého vápence. Tedy kamene využitého pro stavbu pařížské katedrály Notre-Dame. Zkušenosti by rádi předali svým francouzským kolegům.
Vápenec, na který se ve svém ateliéru specializují, má velmi podobné složení a také vlastnosti jako ten, který byl použit na výstavbu pařížské katedrály. „Je náchylný na vysoké teploty. A vlastně může dojít téměř k jeho rozpadu,“ říká asistentka ateliéru restaurování kamene Univerzity Pardubice Petra Zítková.
Na základě záběrů z Paříže soudí proděkan pro vědu a výzkum pardubické univerzity Karol Bayer, že zasažena byla kamenná výzdoba konstrukce z venkovní části fasády. „Určitě ochotně a rádi poskytneme své zkušenosti s vápencem,“ dodal.
Při rekonstrukci katedrály mohou pomoci i její 3D modely. Jeden vytvořili také čeští vědci. Jako podklady jim posloužily záběry katedrály pořízené dronem před dvěma lety. „Je to vynikající věc, protože vám zakonzervuje stav památky k nějakému konkrétnímu datu,“ uvedl Jiří Šindelář z Archeologického ústavu AV ČR Brno, Geo-cz.
