Schillerová obejde ministry za ANO, zda splnili „domácí úkol“ a našli úspory v rozpočtu

UDÁLOSTI: Ekonomika zpomaluje, stát musí šetřit, vzkazuje Schillerová vládním kolegům (zdroj: ČT24)

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) začíná kolečko s jednotlivými ministry za ANO. Na těchto schůzkách mají probírat úspory v jednotlivých resortech i případné propouštění úředníků. Ekonomika totiž zpomaluje a stát musí šetřit. Schůzky mají probíhat tento týden a přítomen má být také premiér Andrej Babiš. Zatím jsou naplánované jen s ministry za hnutí ANO, ne všichni se ale na plánované úspory tváří nadšeně. Koaliční ČSSD pak ministryni financí vzkazuje, že by měla posílit hlavně příjmovou část rozpočtu.

Státní rozpočet na rok 2020 by měl mít podle ministryně financí Aleny Schillerové čtyřicetimiliardový schodek. Je to stejný rozdíl mezi příjmy a výdaji jako letos, ministerstvo se však obává zpomalení ekonomiky, a tak chce výdaje osekat. Jednotlivým ministerstvům dala domácí úkol najít, kde se dá ušetřit. Úředníci tak už několik týdnů analyzují a počítají. 

„Je to o debatě. Spolupráce je nezbytná, protože oni nejlépe vědí, zda jsou na jednotlivých resortech schopni redukovat nějaké agendy,“ řekl Alena Schillerová před prvním kolem schůzek – zatím s ministry za hnutí ANO. U schůzek má být také premiér Andrej Babiš (ANO). 

Ministři jsou skeptičtí

  • O úsporách budou kromě jednotlivých ministrů jednat také špičky obou vládních stran na koaliční radě. Stejně jako schůzky ministrů s Alenou Schillerovou se uskuteční v průběhu tohoto týdne.

Z nich je „nejbohatším“ ministrem Dan Ťok (za ANO) s resortem dopravy. Ten je jedním ze smířlivějších ministrů. „Víme, že bychom si poradili s deseti procenty zaměstnanců,“ připustil. Ani on si ale nemyslí, že by dokázal splnit „velká očekávání“, která má ministryně financí.

Plošné škrty zaměstnanců si naopak neumí představit ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „U nás to není jen ministerstvo, ale i resortní organizace typu České inspekce životního prostředí, České geologické služby, Českého hydrometeorologického ústavu a dalších. Na mě vychází úspora zhruba na 350 lidí, to není málo,“ upozornil.

Navíc prý jeho resort v poslední době nenabíral nové pracovníky, ale má naopak o tisíc lidí méně než před několika lety.

Ministerstvo zdravotnictví podle svého šéfa Adama Vojtěcha (za ANO) zatím škrtlo 54 volných míst a omezilo výdaje na IT. „Jsme připraveni k nějakým podobným úsporám, ale je otázka, jestli mohou být na mém resortu tak velké,“ podotkl.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) sice úspory v řádu stovek milionů slíbila, ale zároveň jasně stanovila hranici: „Investice jsou pro mě svatý grál.“

Státní výdaje na obranu by se měly v příštích letech výrazně zvyšovat, přesto se požadavky Aleny Schillerové týkají i ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) a jeho podřízených. Kde by mohli škrtat, má ukázat pracovní skupina. Náčelník generálního štábu Aleš Opata ale dopředu varoval, že nesmí být přerušen proces modernizace armády. 

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) má jasněji. „Budeme se snažit ušetřit zejména na provozu, na tom, že budeme identifikovat činnosti, které nejsou efektivní,“ plánuje.

Podle Hamáčka i ministryně financí ví, že není možná „desetiprocentní decimace“

Ministři za ČSSD pak rovnou tvrdí, že pokud chce Alena Schillerová snížit plánovaný schodek, musí to učinit jinak než prostřednictvím škrtů na jednotlivých ministerstvech. Desetiprocentní úspora je podle nich nereálná. „Úspora je možná v řádu tří procent. Ale musíme jít cestou slučování oddělení, redukce počtu představených. To není o rychlém řešení,“ míní ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček.

Ten zároveň odmítl, že by vláda zkrátka v posledních letech nabrala úředníky a nyní je zase chtěla povyhazovat. „Pokud nám je někde vyčítáno, že za posledních pět let narostli zaměstnanci státu o 40 tisíc, tak 31 tisíc z nich jsou učitelé a nepedagogičtí pracovníci. Těžko budeme trend otáčet a propouštět učitele nebo školníky,“ upozornil. Domnívá se, že i Schillerová už ví, že není možná „desetiprocentní decimace“.

Jana Maláčová (ČSSD), která řídí ministerstvo s vůbec největším rozpočtem, tedy půlbilionový resort práce a sociálních věcí, uvedla, že zatím zrušila Fond dalšího vzdělávání s 650 zaměstnanci, ze kterých přejde přímo na ministerstvo jen asi 50. Dále ještě připouští úsporu „na úrovni stovek milionů“ po revizi dávek na bydlení.

Petříček: ČSSD bude chtít zvedat daň pro banky, aby vylepšila příjmovou část rozpočtu

Ministr zahraničí a místopředseda ČSSD Tomáš Petříček v nedělních Otázkách Václava Moravce uvedl, že budou chtít sociální demokraté vyjednávat o zvýšení daně pro banky na 25 procent z nynějších 19. Hnutí ANO ovšem zavedení sektorové daně odmítá. 

„Já si dovedu představit, že banky, které samy přiznávají, že mají rekordní zisky, by se mohly podílet na financování veřejných služeb více,“ uvedl v debatě Tomáš Petříček. Podle něj by se zavedení sektorové daně pro banky nepromítlo do koncové ceny pro zákazníka – na rozdíl třeba od trhu mobilních operátorů. Podle něj je totiž v bankovním sektoru v Česku silně konkurenční prostředí.

Zdrženlivě se k zavedení sektorové daně pro banky postavil předseda KSČM Vojtěch Filip, jehož strana menšinovou vládu ANO s ČSSD podporuje. Podle něj by bylo vhodnější zavést místo toho daň z finančních transakcí. Zdanění svých příjmů se podle něj banky mohou vyhnout, protože většina z nich má zahraniční vlastníky a mohou daně optimalizovat převedením výnosů do zahraničí. 

ODS viní vládu z rozhazování, úspory žádá i KSČM

Úspory po vládě nepožaduje jen ministryně financí, ale také opozice. Pokud by nebyl do dubna jasný plán, jak reagovat na zpomalující ekonomiku, chce ODS svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny. „Problém není na příjmové straně rozpočtu, problém vidíme na výdajové straně. Říkáme, že vláda schválila rozhazovačný rozpočet, který neodpovídal zpomalující ekonomice,“ řekl ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Tlak ale nejde jen z pravé části politického spektra. Úspory žádají i komunisté, na jejichž podpoře je vláda závislá a díky nim také prosadila letošní rozpočet. Schodek podle nich napřesrok nemá být čtyřicetimiliardový, ale jen třicetimiliardový. „Až dojde na lámání chleba a řekne se, jak má vypadat státní rozpočet a kdo ho má podpořit, tak k němu jistě dojdou,“ očekává předseda KSČM Vojtěch Filip.

Důvodů letošního propadu v hospodaření je podle ministerstva financí několik. Jednak nižší čerpání peněz z evropských fondů, jednak pomalejší ekonomika – tedy horší výběr DPH a dalších daní. Vliv mají rovněž rostoucí výdaje na důchody, investice a platy.

  • DPH vynesla do poloviny února 32 miliard korun, tedy o miliardu méně než před rokem.
  • Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků je meziročně nižší o miliardu a čtvrt.
  • Méně peněz také Česko dostává z fondů Evropské unie. Před rokem to bylo 39 miliard, letos je zatím částka nižší o 13 miliard. 
  • Stát rovněž stále více utrácí. Největší položku pravidelně tvoří důchody. Letos už na ně „padlo“ 68 miliard, o devět víc než před rokem. 
  • A ještě jedna rychle rostoucí položka – převody rozpočtům obcí a krajů. U nich je zvýšení zatím pětimiliardové, a to hlavně kvůli penězům na platy učitelů.
Vydáno pod