Strojvůdci jsou přetěžováni kvůli přesčasům. Na mobily nekoukají, tvrdí šéf jejich federace

Na strojvůdce jsou kladeny velké nároky, kvůli nedostatku jsou přetěžováni, což vede k jejich únavě. Často jsou navíc vystavováni krizovým situacím, řekl prezident Federace strojvůdců ČR Jaroslav Vondrovic. Odmítl tvrzení, že se strojvedoucí nedostatečně věnují řízení. Podle něj jsou problémem zejména časté přesčasy a také nedodržování odpočinku. O situaci na železnici, kde se v poslední době stalo několik nehod, ve středu jednalo vedení Českých drah. Tématu bezpečnosti na železnici se věnuje pořad 90' ČT24 od 20:00.

Strojvůdců je v Česku dlouhodobě nedostatek. Podle Drážního úřadu má licenci 9565 strojvůdců, dopravcům jich schází minimálně 300

Právě to vede podle federace k jejich přílišnému využívání. Vondrovic odmítl, že by dopravci, především ti větší, nedodržovali zákonné lhůty, podle kterých mohou strojvedoucí být ve službě maximálně 13 hodin. Problémem jsou ovšem časté přesčasy, které dopravci využívají.

Například České dráhy v minulosti připustily, že nedostatek strojvůdců nahrazují přesčasovými směnami do limitů, které povoluje zákon. Časté služby tak mohou i při dodržování minimálně 11hodinového odpočinku, jak nařizuje zákon, způsobovat problémy.

Nezkušení strojvůdci se dostávají do obtížných situací 

Problémy s personálním nedostatkem prohlubují i časté výluky a s tím rostoucí výkony na železnici. Strojvedoucí tak musí často jezdit v mimořádných režimech, na tratích které dostatečně neznají, případně se stroji, se kterými nemají tolik zkušeností.

S tím souvisí i nasazování mladších zaměstnanců na složité trasy. Nezkušení strojvůdci se pak podle Vondrovice mohou dostávat do situací, které neznají, což v kombinaci s možnou únavou může vést ke špatným rozhodnutím.

Někteří strojvůdci jezdí pro víc dopravců

Prezident federace připustil, že někteří strojvůdci jezdí pro více dopravců najednou. To pak vede k nedostatečnému odpočinku. Strojvůdce si takto najímají zejména menší dopravci, případně zahraniční. Podle Vondrovice je to složité ohlídat, protože licence pro řízení vlaků je osobním vlastnictvím každého strojvedoucího. Je tak na něm, kde všude ji využije. „V současnosti to nikdo zakázat nemůže,“ podotkl. Kontrolu volného času podle Drážního úřadu zatím zákon neumožňuje.

„Ten problém se pak kumuluje, přetěžování, přesčasy, časté výluky, složité předpisy, případně působení u více dopravců, vede strojvůdce do krizových situací, ve kterých při únavě mohou způsobovat chyby,“ řekl.

Jedním z problémů, o kterém se v souvislosti s incidenty z poslední doby hovoří, je chování strojvůdců. Ti se podle některých zpráv nedostatečně věnují řízení a během jízdy používají například mobilní telefony ke sledování filmů nebo hraní her. „To si nedovedu představit, takové fámy šíří někdo, kdo za tím kniplem v kabině nikdy neseděl,“ ohradil se Vondrovic.

Podle něj strojvedoucí během jízdy opravdu mobilní telefony používají, zdůraznil však, že ke služebním účelům. Strojvedoucí například komunikují s výpravčími nebo dispečinkem o situaci na trati. „Pokud je někdo používá k něčemu jinému, jde o zcela ojedinělý případ,“
dodal.

Drážní úřad chce kontrolovat, jestli strojvůdci nepracují i ve volnu

Podle federace jsou nutné změny, které by řešily problémy s nedostatkem strojvůdců a jejich přetěžováním. Vondrovic podpořil kontrolní systém, který chce zavést Drážní úřad. Dopravci by při každé jízdě museli do systému zadávat licenci strojvedoucího, úřad by tak měl pod kontrolou, zda jsou dodržovány zákonné lhůty, případně zda strojvůdci neporušují časy pro odpočinek.

Systém je zatím ve zkušebním režimu a pro dopravce je dobrovolný. Změnit by to mohla připravovaná novela zákona o drahách.

Počet mimořádných událostí na železnici letos prudce vzrostl, za první dva měsíce jich inspektoři museli řešit už 220, meziročně o čtvrtinu více.