„Komise došla k závěru, že na řadě míst mají zkoumané texty charakter nápodoby cizího díla bez dostatečné identifikace zdroje, ze kterého bylo přejímáno. To naplňuje znaky plagiátorství v širším smyslu slova,“ uvedla celouniverzitní komise ve svém stanovisku.
Podle ní tak Kovář porušil obecně platné principy etiky vědecké práce, které určuje etický kodex UK. „Není podstatné, zda se tak stalo z nedbalosti nebo z úmyslu,“ dodala komise. Rozsah opisovaných textů byl podle ní významný.
Kovář nechtěl rozhodnutí komentovat
Na možné Kovářovo opisování upozornili začátkem loňského prosince tři doktorandi s tím, že jeho texty vykazují shody s prací anglicky píšícího historika Barryho Cowarda. Kovář, který patnáct let vedl na fakultě Ústav světových dějin, podobnosti v textech zdůvodnil tím, že se danému tématu věnuje jen několik relevantních historiků. Na rozhodnutí komise nechtěl v pátek reagovat. „Pan profesor Kovář nebude (rozhodnutí) komentovat,“ řekl mluvčí školy Václav Hájek.
Rektor UK Tomáš Zima uvedl, že stanovisko komise respektuje. „Jsem rád, že bylo vše nezávisle a nestranně prošetřeno odpovědnými orgány Univerzity Karlovy. Platí, že jakékoliv formy plagiování a podvádění považuji za nepřijatelné a nepřípustné,“ sdělil ve své reakci. Připomněl zároveň, že Kovář z kauzy hned na začátku vyvodil osobní odpovědnost, když se loni v prosinci vzdal funkce prorektora a ukončil svou práci na fakultě.
Podle ní tak získal neoprávněně tituly docenta a profesora, a jejich udělení by se dalo napadnout. Podle prorektora UK a právníka Aleše Gerlocha je nicméně odejmutí titulů Kovářovi nepravděpodobné, protože to zákon neumožňuje.
Kauza vyvolala při mezi historiky
Titul docenta může odejmout rektor do pěti let po jeho udělení. Kovář je docentem od roku 2002. Postup pro případ odebrání titulu profesora, kterým je Kovář od roku 2013, zákon nestanovil. Podle Gerlocha by odejmutí nemohl iniciovat ani prezident, který profesora jmenuje, protože mu legislativa tuto pravomoc nesvěřila.
Připustili nicméně, že mohl výrazněji formulovat vazbu svého textu na anglickou literaturu. Proti jejich vyjádření se ohradilo několik desítek jiných historiků. V prohlášení uvedli, že bez ohledu na výsledné posouzení případu může takový postoj ohrozit principy české historické vědy, protože vyvrací nutnost dodržování základních pravidel vědecké práce.
