Koncentrační tábor na vlastní kůži umožní zažít projekce virtuální reality studentům základních a středních škol. Organizace Romea ve spolupraci s ČVUT připravuje simulaci romského tábora v Letech u Písku. Podobně již dříve vznikl simulátor koncentračního tábora v Osvětimi.
„Je to možnost, jak informovat zajímavým způsobem a oslovit mladší generaci, která je zasypávána informacemi i od politiků, kteří často říkají nesmysly,“ přiblížil ředitel organizace Romea Zdeněk Ryšavý, proč vzniká přesná virtuální kopie koncentračního tábora v Letech u Písku.
Díky technologii, jako je virtuální realita, si tak podle něj studenti odnesou intenzivnější zážitek než z válečných filmů nebo učebnic. „Chtěli jsme ukázat, že to nebyl žádný ,pseudokoncentrák‘, jak někteří tvrdí, ale spousta lidí tam skutečně zemřela,“ doplnil vedoucí centra CEDET v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky na ČVUT Martin Kotek.
Příprava virtuální reality je ale zatím na začátku. „Dávali jsme dohromady historiky a IT odborníky. V současnosti se dělají podklady na prostředí a píše se scénář, na základě kterého budeme vědět, kde budou interaktivní prvky,“ přiblížil Ryšavý.
Práci komplikuje i nedostatek historických záznamů. „Těch materiálů je vážně málo. Jsou to fotografie, pracuje se s vykopávkami i popisy míst,“ nastínil Martin Kotek z ČVUT. Hotovo by mohlo být do čtyř měsíců. „K začátku školního roku to určitě bude,“ slibuje ředitel organizace Romea.
Školy dostanou software zdarma
Právě pro studenty je projekt určený především. Reakcí rodičů se Romea neobává. „Hodně jsme diskutovali o tom, jak to pojmout, aby to nebyl traumatizující zážitek, ale aby to bylo v pohodě,“ uvedl Ryšavý. Vyzkoušet si, jak to vypadalo v letech 1942–1943 v jednom z romských koncentračních táborů v Československu, ale organizace nedoporučuje dětem do 12 let.
Školám organizace nabídne software zdarma. Zároveň zvažuje, že ho poskytne i samotnému táboru v Letech u Písku nebo některým muzeím.
Romský tábor přitom není prvním takovým projektem. Věrnou podobu koncentračního tábora v Osvětimi vytvořili studenti Smíchovské střední průmyslové školy s podporou ČVUT už dříve. Tentokrát bude ale práce těžší. „Zatímco u Osvětimi jsme měli dostatek historických dokladů, u Letů jich je opravdu málo,“ poznamenal Martin Kotek.
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
