Čtyři roky po historicky první návštěvě amerického prezidenta v českých zemích přijel první muž Spojených států znovu. Tentokrát to byl již Bill Clinton, který strávil v Praze zhruba 24 hodin – nejen politickými jednáními, ale i prohlídkou památek a jazzem v Redutě.
Clinton v Praze. Prezidenti před 25 lety zašli na pivo, Redutu pak zaplnily teskné tóny
Clinton zahrál na saxofon a povečeřel s Hrabalem (zdroj: ČT24)
Návštěva George Bushe v Československu v listopadu 1990 měla zvlášť slavnostní charakter. Americký prezident byl v republice poprvé, navíc jen rok po pádu komunismu. Cesta Billa Clintona o tři roky později byla takřka ve všech ohledech jiná. Zatímco Bushova návštěva vešla do historie hlavně díky slavnému projevu na Václavském náměstí, v němž ujišťoval Čechoslováky, že je Spojené státy v přelomovém okamžiku dějin nenechají na holičkách, Clintonův pobyt v Praze je známý hlavně díky návštěvě pivnice U Zlatého tygra a prezidentovu vystoupení v Redutě. Ale i přes uvolněné okamžiky měla Clintonova cesta do Prahy i důležité politické dopady.
Když Bill Clinton vystupoval 11. ledna 1994 před pátou odpoledne z modro-bílého prezidentského boeingu na plochu ruzyňského letiště, bylo to podruhé v jeho životě. Poprvé byl v Praze v roce 1970 jako student. Tentokrát byl jeho hlavním politickým cílem summit visegrádské skupiny, v Česku se tedy setkal nejenom s politiky tuzemskými, ale i slovenskými, polskými a maďarskými.
Havel, pivo a jazz
Z letiště odjel americký prezident na Pražský hrad, kde se setkal se svým českým protějškem Václavem Havlem, soukromě spolu hovořili asi čtvrt hodiny, pak se k jednání připojili další politici včetně tehdejšího českého premiéra Václava Klause a ministrů Zieleniece a Baudyše.
Večer se pak Clinton doprovázený jednak svojí delegací v čele s tehdejší velvyslankyní Spojených států při OSN Madeleine Albrightovou a také prezidentem Havlem vydal na prohlídku Prahy. Před půl devátou dorazili ke Zlatému tygrovi, prezidentská návštěva staroměstské pivnice se ovšem neobešla bez komplikací. U dveří se shromáždil dav novinářů, jejich snaha dostat se dovnitř narazila na opačné úsilí policistů a amerických organizátorů, výsledkem byly i drobné potyčky.
Po večeři a pivu šli Clinton s Havlem na Národní třídu do Reduty. Po cestě se ještě zastavili u pamětní desky upomínající na 17. listopad 1989. V klubu pak americký prezident podle dobových informací ČTK zahrál na saxofon, který předtím dostal od Václava Havla, jazzové skladby Summer Time a My Funny Valentine.
Berete nás jako nerovnoprávné partnery, zlobil se Walesa
Druhý Clintonův den v Praze měl již spíše charakter obvyklé státnické návštěvy. Jednal s prezidenty visegrádských zemí, nejprve bilaterálně – s maďarským prezidentem Árpádem Gönczem, pak polským Lechem Walesou, a nakonec tehdejší hlavou Slovenska Michalem Kováčem. Poté všech pět prezidentů společně poobědvalo.
Jednání prezidentů ovšem nebyla zcela hladká. Šéf Bílého domu totiž přicestoval do Prahy z Bruselu, kde se zrodila myšlenka Partnerství pro mír, jehož členem by se bývalé státy Varšavské smlouvy staly. To však nebylo něco, co by naplňovalo ambice středoevropských politiků. Ostatně tehdejší komentář německé televize ZDF nazval Clintonovu návštěvu jako spornou. „Mnozí Češi se ptají, proč vlastně americký prezident přijel, když právě v Bruselu zahradil jejich zemi cestu na Západ,“ konstatoval komentátor.
Lech Walesa pak ve svém projevu při obědě kritizoval partnerství jako projev přístupu Západu ke středoevropským zemím jako nerovnoprávným partnerům. „Je to krok učiněný správným směrem, avšak krok příliš krátký,“ konstatoval. Clinton nicméně visegrádské politiky ujišťoval, že je NATO přijme. Říkal, že je jen otázkou času, kdy se Aliance rozšíří.
Debata v Máji, zastavená tramvaj a dvacet demonstrantů
Po pracovním obědě ještě Bill Clinton jednal s podnikateli, ekonomickými ministry a premiérem Václavem Klausem, sešli se v obchodním domě Máj. Z dnešního pohledu může taková volba místa působit kuriózně, tehdy však šlo o jednu z amerických investic v Praze – obchodní dům patřil mezi lety 1991 a 1995 společnosti Kmart. Její českou pobočku však potom koupilo Tesco, americké vlastnictví pražského obchodního domu tak již je pozapomenutou kapitolou.
Historicky druhá návštěva amerického prezidenta v Praze měla i dopad na běžný život. Clinton bydlel v hotelu Hilton v Karlíně, a když přijížděl a odjížděl, zastavil se v okolí provoz – auta nemohla jezdit po magistrále, tramvaj číslo 3 zastavila na Vltavské a čekala, až bude průjezdný Hlávkův most. Podobné to bylo i na dalších místech, kudy prezidentská kolona projížděla.
Návštěvu amerického prezidenta doprovodila i demonstrace. Na Staroměstském náměstí se k ní v době, kdy Clintonovo letadlo přistávalo, sešli anarchisté a členové radikálně levicového hnutí Revoluční solidarita. Podle ČTK jich bylo asi dvacet.
Prezidenti USA navštívili Česko ještě čtyřikrát
Bill Clinton jako úřadující prezident Česko již nenavštívil, přijel až později, kdy byl „ve výslužbě“. Po jeho odletu trvalo téměř devět let, než na pražském letišti opět dostalo povolení k přistání letadlo s volacím znakem Air Force One. Tehdy, v listopadu 2002, byl na jeho palubě George Bush mladší, nepřilétal však na státní návštěvu, nýbrž na summit NATO, jehož členy se Česko i ostatní tři visegrádské země staly o tři roky dříve.
Bush přiletěl ještě jednou v roce 2007, tehdy šlo skutečně přímo o prezidentskou návštěvu České republiky a jedním z jejích hlavních témat byl radar v Brdech. Bushův nástupce Barack Obama byl v Česku také dvakrát. Poprvé přiletěl již krátce po svém nástupu do funkce v roce 2009, pak ještě jednou o rok později, kdy v Praze podepsal s tehdejším ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem novou smlouvu START snižující počty jaderných hlavic v obou zemích.