Státy, které se rozhodly nepřipojit k paktu o migraci, budou dřív nebo později konfrontovány s tím, že se jich problém i tak týká a že systém mezinárodní spolupráce, který se pakt snaží rozšířit, bude v jejich zájmu. V Interview ČT24 to řekl vedoucí informační kanceláře OSN v Praze Michal Broža. Podle něj smlouva nevyzývá ani nepodněcuje k migraci, jak jí někteří vytýkají.
Každá země včetně České republiky má podle Brože svrchované právo globální dohodu nepodepsat. „Umím si představit, že se nemusí připojit všechny státy, a ta možnost byla od samého začátku. Na druhou stranu globální dohody tohoto typu jsou založeny na globální akceptaci. Čím více států je přijme, tím více mohou být účinné,“ přiblížil.
Z hlediska mezinárodního společenství potom státy, které zůstávají stranou, dělají podle Brožy chybu v tom smyslu, že oslabují mezinárodní systém spolupráce.
Aktuálnímu paktu ale někteří vyčítají, že k migraci podněcuje. Broža takové výtky odmítá. „Ani v nejmenším není cílem lidi nějakým způsobem vyzývat, aby migrovali,“ řekl. „Základem dokumentu je, že migrace, která probíhá ve světě, by měla být primárně regulérní, tedy legální. Tedy měli bychom ji usměrňovat tak, abychom problematickou část migrace, která neprobíhá v souladu s právními předpisy států, eliminovali, utlumili,“ sdělil.
Není sporu, že se lidé po světě pohybovat budou, upozorňuje Broža. „Ale pokud budete mít situaci, že je člověk v nějaké zemi a chtěl by se dostat do jiné a existuje legální způsob, tak se o něj může ucházet. Že mu legální způsob nemusí vyjít, je druhá věc. Není tam podnět: Lidé, migrujte. Je tam podnět: Lidé, máte možnost, pokud splníte určité podmínky a můžete mít to štěstí,“ popsal.
„Nezabýváme se tím, jestli chceme lidem v migraci zabránit. Zabýváme se tím, že migrace existuje a chceme využít veškerý potenciál migrace, abychom udrželi svět bezpečný, abychom případně uměli migraci využít v náš prospěch, tedy nejenom států, ze kterých ti lidé odcházejí, ale také ve prospěch států, kam míří, a ve prospěch samotných migrantů,“ uvedl Broža.
Pořád je tu Všeobecná deklarace lidských práv
Pokud jde například o výhradu, kterou vyjádřil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, že dokument definuje migraci jako základní lidské právo, Broža předně upřesňuje, že v dokumentu nic takového není. „Tento dokument nemůže definovat žádné základní právo, protože není právně závazným dokumentem,“ doplnil.
„I lidé, kteří se pohybují neregulérním pohybem, zůstávají lidmi, takže mají práva, která jim přisuzuje například Všeobecná deklarace lidských práv. Tato práva, i když překročili hranice třeba nelegálně, je neopouští, nestávají se lidmi, které by nechránila základní práva a svobody,“ upozornil.
Téma migrace nicméně v posledních letech v Evropě posiluje nacionalistické tendence. Broža míní, že takový trend není vůbec přínosný. „Má samozřejmě nějaké svoje důvody. Myslím, že bychom měli především dbát na to, abychom měli dostatek informací, abychom se dokázali rozhodovat podle racionálních faktů, nikoli podle pocitů. Chápu, že někteří mohou mít obavu z něčeho cizího, to je celkem normální, ale není nejmenší důvod obavu posilovat na základě toho, že můžu získat něčí hlas,“ prohlásil.
