Ministerstvo zahraničních věcí se loni stalo terčem dvou kybernetických útoků. Uvedla to Bezpečnostní informační služba (BIS) ve své výroční zprávě. Podle ní je z dostupných informací zřejmé, že jeden z nich byl součástí hackerských kampaní s původem v Rusku. BIS zároveň uvedla, že Rusko těží ze své velké diplomatické mise v Česku. V zemi loni výrazně vzrostla také aktivita čínských zpravodajců působících pod diplomatickým krytím. Vláda se informacemi BIS bude zabývat v lednu na speciálním zasedání.
BIS ve své výroční zprávě psala o dvou kybernetických útocích na ministerstvo zahraničí. Jedním z nich byl dlouhodobý útok na poštu úřadu, který považuje kontrarozvědka za nejvýraznější případ kyberšpionáže v minulém roce.
Tento útok začal podle BIS nejpozději začátkem roku 2016. Odhalit ho se podařilo až po roce, kdy měli útočníci přístup ke 150 schránkám zaměstnanců, odkud kopírovali e-maily včetně příloh. Získali tak údaje vhodné pro další útoky a seznam možných cílů napříč státními institucemi, stojí ve výroční zprávě kontrarozvědky za minulý rok.
Druhý útok BIS spojuje s Ruskem. V něm se hackeři snažili proniknout do schránek „hrubou silou“. „Z veškerých učiněných zjištění je zřejmé, že se jednalo o kyberšpionážní kampaně Turla pocházející od ruské zpravodajské služby FSB a APT28/Sofacy, která se připisuje ruské vojenské zpravodajské službě GRU,“ konstatovala BIS.
Diplomatická mise „promořená“ zpravodajci
O Rusku píše BIS i v souvislosti s jeho diplomatickou misí v Praze. Z její velikosti podle zprávy Rusko těží při své zpravodajské činnosti. BIS navíc připomíná i vysokou „promořenost“ diplomatického sboru lidmi spojenými se zpravodajskými službami: „Pokračoval ruský extenzivní přístup k využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků využívajících diplomatického krytí.“
Češi při styku s ruskými diplomaty čelí hrozbě nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem, což představuje riziko při spojení s „lehkovážným přístupem českých občanů, zejména politiků a státních zaměstnanců, k neutajovaným, ale interním, neveřejným informacím“. Důsledkem podle BIS je, že protistrana už akutně nepotřebuje krást utajované informace, pokud od většího počtu zdrojů získá dost neutajovaných.
Rusko podle BIS v Česku uplatňuje svou obvyklou hybridní strategii, jejímž cílem je oslabit NATO a EU mimo jiné cestou oslabení členských států. K hybridní strategii využívá všech dostupných vojenských i nevojenských nástrojů, jako jsou špionáž, organizovaný zločin či korupce, ale i možnosti nabízené protistranou, jako je svoboda slova.
Dezinformační weby pro šíření propagandy
„Jednotlivé segmenty či součásti hybridní strategie mohou představovat jen kouřovou clonu, která má připoutat pozornost či vyvolat chaos,“ uvádí kontrarozvědka. Součástí takové kouřové clony jsou podle poznatků BIS i dezinformační servery, které mají krýt zásadnější aktivity.
Drtivá většina dezinformačních webů je přitom dílem českých občanů, kteří nepodporují ruské entity, ale jsou přesvědčeni o škodlivosti NATO, EU či USA. Aktivisté využívají svá občanská práva a svobody a šíří to, čemu věří, uvádí BIS. „Čímž ovšem nijak nezpochybňujeme, že tyto lidi a jejich webové projekty zneužívá ruská strana pro šíření propagandy a dezinformací,“ uvádějí zpravodajci.
Ministr uvažuje o snížení počtu diplomatů
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v listopadu uvedl, že Česko jedná s ruským velvyslanectvím o počtu diplomatů v Praze a o omezení počtu diplomatických aut, která má ambasáda registrovaná. „Do budoucna je možná debata o tom, že by počet diplomatů, ale hlavně nediplomatických pracovníků na ruské ambasádě, měl odpovídat velikosti země, jako je Česká republika,“ uvedl ministr v Otázkách Václava Moravce.
Čínští zpravodajci zvýšili v Česku aktivitu
V Česku loni výrazně vzrostla také intenzita činnosti čínských zpravodajců působících pod diplomatickým krytím. Čína se podle BIS snaží prostřednictvím „českých entit“ narušit jednotnou politiku Evropské unie. Zpravodajsky Číňané cílí na české silové resorty a klíčové sektory, jako jsou energetika, telekomunikace, finance, logistika, zdravotnictví a špičkové technologie. Věnují se také ekonomické a vědeckotechnické špionáži.
„V roce 2017 BIS nezaznamenala posilování čínských zpravodajských kapacit v rámci diplomatické mise v ČR. Výrazně však vzrostla intenzita zpravodajské činnosti čínských zpravodajců působících v ČR pod diplomatickým krytím a zpravodajská činnost proti českým cílům vedená z Číny,“ uvádí zpráva.
Zpravodajskou činnost podle BIS vykonávají i někteří důstojníci působící v různých delegacích, které přijíždějí do Česka. V zemi ale nepůsobí nepřátelsky jen čínské zpravodajské služby, k nátlakovému prosazování čínských zájmů se podle BIS uchylovali i kariérní diplomaté. Čínští diplomaté podle zprávy také provedli opatření, díky kterým mohou lépe ovládat a kontrolovat čínskou krajanskou komunitu v ČR.
Za znepokojující označila BIS i vývoj čínských aktivit v oblasti politiky, špionáže, legislativy a ekonomiky. „Čína disponuje téměř neomezeným kapitálem, který je schopna nabízet zahraničním firmám výměnou za přístup k duševnímu vlastnictví anebo vstup na zahraniční trhy,“ uvádí rozvědka.
Ovčáček: Sebevědomý stát nemusí podléhat obavám
Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček na zprávu BIS ohledně Číny reagoval slovy, že sebevědomý stát nemusí podléhat obavám. Zájmem Česka je podle něj co nejširší ekonomická spolupráce.
Vláda se informacemi z BIS bude zabývat v lednu na speciálním zasedání. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Ministři by měli sdělit, jaká dělají protiopatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost a ekonomické zájmy státu, dodal Babiš. Informacemi od tajných služeb se podle něj zabývá i Bezpečnostní rada státu: „Není to nic nového, v minulosti se o tom mluvilo.“
