Jak v Česku omezit spotřebu alkoholu? Reklama by mohla zmizet z televize, ministr Vojtěch chce i vyšší daň

Česko se stále potýká s nadměrnou konzumací alkoholu i kouření tabáku. Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové v Česku kouří denně dva miliony obyvatel a 600 tisíc pije každý den alkohol. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v této souvislosti zmiňoval, že chce ministerstvo iniciovat zvýšení daní z tabáku či alkoholu a také omezení reklamy zejména na alkohol. 

Video Události
video

Události: Reklama na alkohol by mohla zmizet z médií

„Alkohol stále bereme jako běžnou součást života a společnost je k jeho užívání zatím velmi tolerantní,“ upozorňuje protidrogová koordinátorka Vedralová. Podle vedoucího kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v Česku Srdana Matiće by se země teď měla zaměřit právě na alkohol.

Ministr Vojtěch vidí prostor pro větší regulaci těchto legálních drog. Už teď zákon zakazuje propagaci cigaret v médiích, podobné omezení by se mohlo podle něj týkat i alkoholu. „Hovoříme i o otázce nějakého vyššího zdanění,“ uvedl ministr s tím, že změna spotřební daně rozhodně nemá být skoková. Primárně je to podle něj na ministerstvu financí.

Vláda ovšem v programovém prohlášení slibovala snížení DPH u točeného piva. „Měla to být hlavně úleva pro restauratéry. Je možné se bavit o jiném zdanění, a to zejména pro tvrdý alkohol,“ dodal Vojtěch. Za nadměrnou dávku alkoholu považují odborníci více než tři až čtyři piva nebo půl litru vína.

Alarmující je podle ministerstva zejména konzumace alkoholu u nezletilých, kde je Česká republika nad mezinárodním průměrem. Také proto se na opilé teenagery opakovaně zaměřují kontrolní akce v restauracích, v barech či na diskotékách.

Potřeba je podle Vojtěcha pracovat také na dostupnosti služeb pro léčbu závislých na alkoholu a tabáku. V současné době si například léky na odvykání kouření platí sami, nejsou totiž hrazené z veřejného zdravotního pojištění. 

Video Brífink ke spotřebě alkoholu a tabáku v České republice
video

Brífink ke spotřebě alkoholu a tabáku v České republice

Velkým problémem je v Česku konzumace alkoholu u těhotných matek 

Zástupce WHO v Česku na odborném setkání upozorňoval, že jsou kouření a alkohol jedny z hlavních příčin úmrtí obecně. V Evropě každý rok v jejich důsledku zemře přes 700 tisíc lidí. Podle statistik z loňského roku u nás hrozí riziko vzniku problémů spojených s alkoholem u zhruba 900 tisíc lidí. 

„V oblasti zdraví se v první řadě jedná o duševní poruchy a poruchy chování způsobené jeho užíváním,“ uvedla Vedralová s tím, že vede také k více úrazům a vzniku některých nádorových onemocnění. Velký problém je podle ministra také užívání alkoholu těhotnými, které může fyzicky poškodit dítě a snížit jeho IQ a vést až k fetálnímu alkoholovému syndromu. 

V oblasti kouření už se podle ministra Vojtěcha po přijetí protikuřáckého zákona pozitivní efekty projevily. V posledních letech u nás kuřáků mírně ubylo – více mezi ženami. Největší pokles byl ve věkové skupině mezi 15 a 24 lety. Zatímco v roce 2012 bylo v této věkové skupině 45 procent kuřáků, v roce 2016 už necelých 35 procent.

Navíc klesá i počet lidí, kteří jsou cigaretovému kouři vystaveni doma, z nekuřáků to bylo necelých devět procent. Na pracovišti pak byla tabákovému kouři vystavena necelá pětina nekuřáků.

Spotřeba alkoholu u mladých se snižuje, můžou za to i mobily a sociální sítě  

Dopady protikuřáckého zákona se projevily i v postupném snižování spotřeby alkoholu u mladistvých. Tady sice Česko stále zůstává nad evropským průměrem, zhruba od roku 2010 ale konzumace alkoholu v této věkové skupině klesá, jak ukázala mezinárodní studie o mladých a zdraví (HBSC).

Národní protidrogová koordinátorka míní, že podíl na příznivých výsledcích má protikuřácký zákon i změna životního stylu dětí. „Víc tráví čas u mobilních telefonů, izolovaně. Zapadá to také do období, kdy se začal víc probírat protikuřácký zákon, jehož součástí jsou i opatření na omezení konzumace alkoholu,“ uvedla Vedralová letos v září.

„Konzumace alkoholu klesá. První důvod je, že se zpřísnila vymahatelnost legislativy. Klesá také konzumace tabákových výrobků – a kouření jde ruku v ruce s konzumací alkoholu. Společnost není už tak tolerantní ke konzumaci alkoholu u dětí. Přijali jsme jakýsi evropský trend. Existují také lákavější formy trávení volného času se sociálními médii,“ zmínil tehdy Michal Kalman z Univerzity Palackého v Olomouci. 

Zatímco v roce 2002 pilo alkohol aspoň jednou týdně zhruba 30 procent patnáctiletých dívek a 40 procent stejně starých chlapců, tak o dvanáct let později už to bylo u dívek „jen“ 14 procent a 20 procent chlapců. V této kategorii také ubývá těch, kteří pijí pivo a podobný pokles je i u vína. Tvrdý alkohol a slabší míchané drinky u nás příliš v oblibě nejsou, tady je Česko pod evropským průměrem.

Bezplatná linka pomáhá přestat pít i kouřit 

Národní linka pro odvykání kouření se letos rozšířila i na problematiku závislosti na alkoholu a hazardu. Lidé, kteří se chtějí závislosti zbavit, se mohou na bezplatné telefonní číslo 800 350 000 obracet v pracovních dnech od 10:00 do 18:00.

„Nejsou to obecné rady, ale poradenství přímo na míru. Zvážíme odvykací plán a přijatelné možnosti. Nemáme ambici, aby lidé s námi vstupovali do procesu léčby. Máme záměr je podpořit, aby k těmto službám směřovali a zkoumali, jestli mají s hraním či alkoholem problém,“ řekl Lukáš Kohoutek z České koalice proti tabáku, která linku provozuje.

Podle něj poradci nejdříve mapují závislost volajících i překážky, které jim brání přestat. V potaz berou i možné abstinenční příznaky. Pak navrhnou plán odvykání a snaží se k jeho plnění motivovat. Lidem také volají po určitém čase zpátky a dál je v jejich úsilí podporují. Hovorů bývá zpravidla šest, může jich být ale až 15.

Loni poradci vyřídili 1105 hovorů, letos už jich bylo jen do konce září 1690. Zhruba dvě třetiny volajících chtěli s kouřením skončit, 16 procent chtělo informace o odvykání pro sebe a čtyři procenta pro někoho jiného. Po půl roce od prvního zavolání už nekouřilo 44 procent telefonujících, třetina kouření omezila a zbytek kouřil dál.

„Náklady zdravotního systému na jednoho kuřáka jsou kolem dvou milionů. Linka je z hlediska nákladové efektivity tedy velmi levná,“ dodal Kohoutek. Linku financuje Úřad vlády.