Ještě jednou, od začátku. Soud znovu otevřel spor o vlastnictví Slovanské epopeje

Soudní pře o vlastnictví Slovanské epopeje, ve které autorův příbuzný John Mucha rozporuje pražský nárok na sérii maleb, se vrátila na začátek. Případem se v pátek znovu začal zabývat Obvodní soud pro Prahu 1. Podle Johna Muchy dílo Praze nepatří, protože pro něj v rozporu s přáním secesního malíře nevybudovala samostatné výstavní prostory.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Nejvyšší soud žádá důkladné vysvětlení, kdo je vlastníkem epopeje

Muchovu žalobu soudy už jednou zamítly s tím, že původním majitelem pláten nebyl jejich autor, ale americký mecenáš Charles Crane, který si u malíře obrazy objednal, zaplatil a poté je daroval městu. Připustily, že podmínka o vybudování reprezentativních výstavních prostor existovala, její nesplnění však podle nich na vlastnictví děl nic nemění.

Nejvyšší soud ovšem v květnu rozsudky zrušil a soudcům nařídil, aby napodruhé lépe vysvětlili, na základě čeho dospěli ke svým závěrům; případ se tak vrátil na začátek a v pátek jej znovu začal rozplétat pražský obvodní soud. Soudkyně Martina Tvrdková při té příležitosti předestřela několik bodů, ke kterým se mohou strany do příštího (únorového) jednání vyjádřit.

Zabývat se musí zejména otázkou naléhavého právního zájmu žaloby. Pokud soudkyně uzná, že zde takový zájem je, bude za rozhodující považovat to, jestli mezi Muchou a Prahou došlo na počátku 20. století k právnímu jednání a jestli bylo platné.

Darování jako takové bylo podle soudkyně zprvu neplatné, protože nesplňovalo dobové náležitosti. Pražská rada přijala v roce 1909 usnesení, že je ochotna dar přijmout a o vhodném umístění je ochotna se dohodnout. Protože ale dar přijala s výhradami, je otázkou, zda nastala úplná akceptace dohody. Pokud se tak ale nestalo, mohla být smlouva „zplatněna“ tím, že Mucha dílo zhotovil. Soud se bude zabývat tím, zda při zplatnění smlouvy byla zplatněna i podmínka o umístění.

Husitský král Jiří z Poděbrad (1462), 1923, vaječná tempera, olej, plátno, 405 x 480 cm
Zdroj: GHMP

Strany sporu avizují ochotu ke smíru

Advokát města Roman Felix žalobu odmítá, Praha je podle něj nezpochybnitelným vlastníkem cyklu. Znovu také připomněl, že Praha odvozuje své vlastnictví z rozhodnutí ministerstva kultury z roku 1993, kdy sbírku převzala. Poukázal také na to, že dárcem pláten byl Crane a Mucha dílo nikdy nevlastnil.

John Mucha zdůvodnil podání žaloby tím, že se snažil zabránit zapůjčení díla do Asie. Obával se toho, že se obrazy poškodí. Malíř je podle něj daroval českému národu a nepřál by si, aby se vyvážely do ciziny. Epopej se navzdory tomu loni přesunula na čtvrt roku do Japonska.

U soudu obě strany uvedly, že se nebrání smíru. Podle Felixe ale není možné jednat o tom, kdo je vlastníkem díla. John Mucha řekl, že zástupcům Prahy, kteří vzešli z říjnových voleb, zaslal pozvání k sobě, kde by jim chtěl ukázat návrh možného muzea. 

Kam s ní? Možností byla řada, ale všechny bez uskutečnění

Poté, co Praha přestěhovala epopej z Moravského Krumlova, kde plátna desítky let vystavoval tamní zámek, byla Muchova slovanská apoteóza skoro pět let vystavena ve Veletržním paláci v Praze. V předjaří 2017 zamířila na mimořádně úspěšnou výstavu v Japonsku, kde se český malíř těší výjimečné popularitě. Devět největších pláten se v rámci festivalu Re:publika letos představilo i na brněnském výstavišti, část cyklu pak v létě představil také pražský Obecní dům.

Stálý galerijní stánek pro Muchovy malby ovšem chybí, třebaže Praha na různých úrovních léta deklaruje, že pro trvalé umístění pláten vybuduje prostory. Staré vedení Prahy 1 navrhovalo výstavbu „zlatého vejce“ – nové budovy od architekta Petra Malinského – v Revoluční ulici, Praha 3 uvažovala o umístění epopeje na Vítkově, magistrát pod vedením Adriany Krnáčové debatoval o novém objektu na Těšnově.

V červnu pak rada odsouhlasila dostavbu Lapidária na pražském Výstavišti právě pro účely trvalého vystavení malířova cyklu. Náklady na projekt mají být maximálně 580 milionů korun, podle končící primátorky Krnáčové by stavba měla být hotová za dva roky.

Výčet možností, kam Muchův dar Praze umístit, ale představami radnic ani zdaleka nekončí. Projekt architekta Jiřího Javůrka, který nyní propaguje milovník Muchova díla a šéf reklamní společnosti Richard Fuxa, počítal s přestavbou zbytku Stalinova pomníku na Letné a historik architektury Zdeněk Lukeš navrhoval epopej umístit do secesní Fantovy budovy pražského hlavního nádraží. Žádný z návrhů se dosud nepodařilo naplnit.

Apoteóza z dějin Slovanstva, 1926, vaječná tempera, olej, plátno, 480 x 405 cm
Zdroj: GHMP