Výběr lidí oceněných 28. října byl podle předsedy poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika správný, protože obsáhl široké názorové spektrum. Naopak bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) v Událostech, komentářích kritizovala ocenění někdejších spolupracovníků Státní bezpečnosti. Seznam oceněných nazvala seznamem Miloše Zemana a Andreje Babiše, připomněla, že premiér ho – i přes deklarované výhrady – musel kontrasignovat.
Prezident vyznamenal i bývalé agenty StB, kritizuje Němcová. Ocenil nejširší spektrum, oponuje Kováčik
Události, komentáře: Výročí státnosti ve zpětném zrcátku (zdroj: ČT24)
„Zranil mě tam moment, kdy prezident Zeman vyznamenává (…) třeba generála Bílého, který bojoval proti nacistům, a zároveň vyznamenává lidi, kteří sloužili druhé totalitě, komunistické, a jsou na seznamech StB. Je tam Milan Syruček, je tam Zdeněk Zbořil, Ondřej Hejma. To přece není normální,“ prohlásila Miroslava Němcová.
Pavel Kováčik ale takový výběr vnímá zcela opačně. „Pan prezident tentokrát ocenil nejširší spektrum. Nikdo nemohl být nespokojen, že tam jeho zástupce, jeho krevní skupina není. To mě osobně pohladilo po duši,“ oponuje Němcové. Ta se podivuje mimo jiné nad tím, že medaili za zásluhy dostal i slovenský podnikatel Pavol Krúpa, který se podle ní „zasloužil“ především o to, že „napomohl k zázračnému zbohatnutí Stanislava Grosse“.
Proti ocenění Pavola Krúpy měl přitom předem námitky i premiér Andrej Babiš (ANO), ale jak Němcová připomíná, z titulu své funkce musel seznam vyznamenaných kontrasignovat. Krúpa na něm přesto zůstal.
Předseda komunistického poslaneckého klubu ale odmítá, že by bylo možné seznam oceněných považovat za „seznam Miloše Zemana a Andreje Babiše“, jak ho charakterizuje Miroslava Němcová. „Přece máme i v Poslanecké sněmovně příslušný podvýbor při organizačním výboru, který soustřeďuje návrhy. Nejsou to pouze návrhy z okolí Miloše Zemana. Jsou to návrhy ode všech, které přicházejí do Poslanecké sněmovny,“ míní.
Miroslava Němcová se ceremoniálu ve Vladislavském sále nezúčastnila, pozvánku na Hrad vrátila. „Nevím, co bych dělala, kdybych se měla dívat na bývalé agenty StB, kteří jsou ve stém výročí naší země vyznamenáváni jako někdo, kdo má být vzorem, příkladem, člověkem hodným úcty. Podle mě jsou to lidé, kteří pošlapávali principy odkazu demokratické společnosti 1918. Já se na to nechci povznést,“ vysvětluje.
Na druhé straně někteří jiní současní poslanci pozvánku na Hrad vůbec nedostali, i když v minulosti také zastávali vysoké ústavní funkce, například bývalý místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík (STAN). K takovému postupu má výhrady i Pavel Kováčik. „Pozvánky mohly jít všem. Kdo chce, nechť přijde, kdo nechce, ať nechodí. Já jsem taky každý rok nechodil,“ připouští.
Na druhé straně ale má zároveň pochopení: prezident se podle něj zřejmě chtěl vyhnout tomu, aby při jeho projevu někdo ze sálu pro nesouhlas odešel. To se ovšem nestalo 28. října, nýbrž při Zemanově inauguračním projevu. Inaugurace byla společnou schůzí obou komor parlamentu, poslanci na ni tedy byli přirozeně pozváni všichni.
Ovšem i Miroslava Němcová navzdory svým výhradám vůči hradnímu ceremoniálu hodnotí oslavy sta let od vzniku Československa kladně. Velký dojem na ni udělalo například slavnostní představení Libuše v Národním divadle nebo koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu v Rudolfinu, na kterém zazněla díla Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Eugena Suchoně.
„Aplaus nebral konce. Připomínáte-li si Antonína Dvořáka nebo Bedřicha Smetanu, tak zapadají do obrovského talentu, který provází náš národ,“ oceňuje.