Senátní duel v Šumperku: Podpora pečujících a boj o peníze pro školy

13 minut
Senátní duel: obvod Šumperk
Zdroj: ČT24

ČT24 připravila duely všech kandidátů do Senátu, kteří postoupili do druhého kola, a mají tak šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. Ve volebním obvodu číslo 65 Šumperk se utkají Miroslav Adámek (nestr. za ANO), který v prvním kole získal 29,21 procenta hlasů, a Zdeněk Brož (nestr. za KDU-ČSL a NV) se ziskem 20,46 procenta z prvního kola.

První dvě priority, které budete chtít v Senátu prosazovat, pokud se do něj dostanete?

Miroslav Adámek: Priorit je hodně, ale ta největší je podpora pečujících osob. Na to se zapomnělo v zákoně o sociálních službách a myslím, že je důležité myslet i na osoby, které se starají o svého blízkého doma, a dát jim dostatečnou podporu – hlavně zákonnou podporu. A dále dostupné bydlení pro všechny. Nesouhlasím s tím, jak je systém nastaven teď, to znamená pro určité skupiny – čistě pro seniory nebo čistě pro společensky nepřizpůsobivé občany. Myslím si, že bychom naopak měli mít systém komunitního bydlení – pro mladé rodiny i seniory v jedné budově. Je to normální model.

Můžete říct konkrétněji, jak byste zrovna tyto oblasti chtěl v Senátu prosazovat?

Miroslav Adámek: U pečujících osob je to jednouché, je velká novela zákona o sociálních službách, která dosud nebyla schválena. Zasadím se o to, aby to postoupilo do schvalovacího procesu a zákon prošel úpravami, aby mohla novela být. Co se týká dostupného bydlení, jednat s ministerstvem pro místní rozvoj, aby přemýšleli nad změnou systému dotačních titulů a podpory například pro obce, které by mohly udělat výstavbu.

Zdeněk Brož a jeho dvě priority, se kterými obhajuje senátorský mandát?

Zdeněk Brož: Jednou z mých priorit je školství. Podílel jsem se na implementaci nového školského zákona především se zaměřením na financování školství. Zákon byl schválen, bohužel v letošním roce byla odložena jeho účinnost na příští rok a já se obávám, že se to může opakovat ještě jednou. Chtěl bych se zasadit o to, aby zákon platil od 1. září příštího roku, aby školy najely na nové financování, které jim vytvoří velice příjemné prostředí. Nepůjde už o to, aby dítě s batohem přineslo náklad peněz, o které škola přijde, když dítě ze školy odejde nebo není naplněna třída, normativy budou nastaveny jinak. Další mojí prioritou jsou mladé rodiny. Tam bych se chtěl zasadit o to, aby bylo dosaženo daňového odpisu na třetí a další dítě. Je to věc, které se zbytečně obáváme. Pokud máme opravdu velký problém, je to malá populace a nízká porodnost.

Pojďme k financování vaší kampaně. Jaký je celkový odhad nákladů na vaši kampaň a kdo se na nákladech podílí?

Zdeněk Brož: Měli jsme základní rozpočet 700 tisíc. Na polovině se podílí KDU-ČSL a Nezávislá volba. Pokud jsem dobře informován, tak na druhé kolo nám bylo přislíbeno dalších 100 tisíc, takže jsme v tuto chvíli na 800 tisících korun.

Miroslav Adámek: Výdaje máme kalkulovány na něco málo pod 700 tisíc. V rámci druhého kola si myslím, že to bude kolem 750 až 800 tisíc. Nejvíce se podílelo hnutí ANO a pak drobní přispěvatelé, kteří mě chtěli podpořit.

Ve kterém výboru budete chtít zasednout, když se dostanete do Senátu?

Miroslav Adámek: Pokud by k tomu došlo a dostal jsem se do Senátu, líbilo by se mi být ve výboru pro zdravotnictví a sociální věci. Ta oblast mi je nejbližší.

Zdeněk Brož je místopředsedou výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a také ve stálé delegaci Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění NATO. Můžete říct, jestli byste na tom něco měnil v případě obhajoby mandátu?

Zdeněk Brož: Mojí prioritou je školství, ale protože v Senátu existuje jistý seniorát, a když jsem nastoupil jako začínající senátor, tak v tomto výboru nebylo místo, tak jsem přijal místo ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který se ukázal být velice důležitým. Postupně jsem se stal jeho místopředsedou a práce v tomto výboru mě velmi zajímá. Považuji ji za velice důležitou, protože bezpečnost České republiky považuji za prioritu, a zahraniční věci týkající se rozšíření Evropské unie, Východního partnerství a V4 jsou velmi zajímavé a důležité pro vztahy České republiky v rámci Evropy.

Ale co se týče vaší volby, kdyby byla jenom na vás?

Zdeněk Brož: Asi bych dal preferenci zahraničnímu výboru, protože ta šestiletá zkušenost je velmi zajímavá a dá se na ni navazovat.

Oba jste již zmiňovali některé konkrétní příklady. Ale máte představu o některém z projednávaných zákonů, o kterém už teď víte, že ho budete chtít změnit nebo vrátit?

Zdeněk Brož: Já se vrátím k zákonu o financování školství. Je to velká hrozba, protože školy počítaly s tím, že najede financování od 1. 9. letošního roku. Při projednávání zákona jsem upozorňoval na finanční náročnost a bylo přislíbeno tehdejší paní ministryní Valachovou ve vztahu k ministru financí, že finance jsou zajištěny. Bohužel se to nestalo. Při projednávání o ročním odkladu byly dokonce návrhy na dvouletý odklad, což bych považoval za velmi nepříjemné a velmi nebezpečné pro školy. Moje hlavní priorita bude zajistit účinnost zákona od 1. 1. 2020, přičemž náběh zákona by měl být již od 1. 9. 2019.

Miroslav Adámek: Už jsem se zmiňoval o zákonu o sociálních službách. Je to novela, na kterou jsme velmi dlouho čekali. Bohužel proces, kterým prochází, je natolik složitý, že když jsem to viděl na začátku a potom při schvalovacím procesu, je norma v úplně jiné podobě. To není dobře, protože tam bylo spoustu věcí, které byly dobré, měly výbornou myšlenku, ale to, co se s nimi stalo, je něco úplně jiného. Takže tato norma je pro nás potřeba, protože to, co máme, by potřebovalo osvěžit a sociální služby si to zaslouží.

Takže byste jako senátor zasahoval do tohoto zákona?

Miroslav Adámek: Určitě bych do toho chtěl zasahovat, protože některé parametry nejsou v souladu. Myslím, že výčet služeb, které tam jsou, je nepřehledný pro jakéhokoli laika. I odborník se v tom těžko pohybuje. To znamená sloučit některé služby a zjednodušit to. Jestli jsou to služby pro seniory, děti nebo určitou cílovou skupinu, například nepřizpůsobivých, není důvod nepojmenovat to takto jednoduše. Nevidím důvod, proč to máme tak složitě. 

Máte pocit, že by se ústava, jak je psána a aplikována, měla nějak měnit?

Miroslav Adámek: Za mě určitě ne. Mám takový červený majáček, což znamená, pokud bych viděl zákon na změnu ústavy nebo podnět na změnu ústavy, tak rozhodně nejsem pro. Myslím si, že tak, jak je, je v pořádku. Jestli by měla být změna v nějakých parametrech, o tom se určitě budeme bavit – třeba o volbách do Senátu. Tam by to mělo proběhnout diskusí. Ale v současné době jsem za ústavu, jak ji máme.

Zdeněk Brož: Já mám úplně stejný názor. Je to základní zákon, je to tradiční zákon. Myslím, že čím méně zásahů do ústavy, tím větší právní jistota v této zemi. Takže za mě žádný zásah do ústavy nehrozí.

A co zákon o obecném referendu, který ústava – řekněme – předpokládá?

Zdeněk Brož: Byl bych velmi opatrný a obezřetný. Myslím, že referenda je možné pořádat, na druhé straně například referendum o vystoupení z Evropské unie nebo dalších závažných zahraničněpolitických otázkách bych nikdy neschválil.

Miroslav Adámek: Mám to podobně. Pokud bychom se bavili o zákoně jako takovém, tak bych vyžadoval, aby kvóta žádostí voličů, kteří by o zákon požádali, byla minimálně 800 tisíc až milion, protože máme 8 milionů voličů. Musel by to být vzorek, který odpovídá vážnosti situace. Ale nejsem pro zákon jako takový. Myslím, že jak to máme nastaveno – zastupitelskou demokracií – je to v pořádku. Určitě ptát se na názory voličů, občanů naší země, ale vhodnou formou. Víme i z naší historie a historie našich sousedů, že se to dá až zneužít. Což není dobře. A neumíme doposud komunikovat natolik, abychom jim tak složité věci dokázali vysvětlit.

Jaký je váš postoj k tomu, jakým způsobem se v Česku volí senátoři?

Miroslav Adámek: Systém, který je teď, jak to prožívám, by za mě mohl klidně zůstat. Co se mi nelíbí, je týdenní odstup prvního a druhého kola. Myslím si, že není prostor, aby kandidáti na sebe vzájemně reagovali, dokázali si vysvětlovat své postoje, případně na ně reagovat, a nabízeli voličům alternativu – v čem přemýšlí jinak, a voliči si mohli vybrat. Čili bych byl pro to, abychom se vrátili k modelu 14 dnů, případně i déle. Pokud bychom se bavili o jednokolovém systému, líbí se mi australský model, který už byl několikrát zmiňován v předchozích debatách, kdy jsou preferenční hlasy pro kandidáty. Ale je to o diskusi. Možná může nastat teď. Je to dobré po volbách, a ne před volbami.

Zdeněk Brož: V Senátu kolují dva návrhy. Jeden z nich je australský model, který byl zmiňován. Já po prostudování nemohu tento systém schvalovat, protože je velmi komplikovaný. Kdyby měl někdo skutečně voličům ten systém vysvětlit a vysvětlit – co volí, koho volí a jaký bude výsledek – tak si myslím, že to téměř žádný občan nepochopí. Já jsem konzervativní a myslím, že stačí i týdenní odstup od prvního kola. Myslím si to i z toho důvodu, že v mezidobí dochází k obrovskému napětí a někteří kandidáti toto napětí neustojí, neustojí to jejich PR agentury, a potom se objevují věci, které si myslím, že do slušné kampaně nepatří. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obchodníci se učí legislativu k prodeji kratomu

Už měsíc platí nařízení vlády, které povoluje prodej kratomu pouze ve speciálních obchodech s licencí. Aktuálně ji má padesát prodejen. Odborníci v pátek vysvětlovali novou legislativu k prodeji kratomu vietnamským podnikatelům. Za prodej kratomu bez licence hrozí prodejcům milionové sankce. Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS) navrhuje, aby se na tuto látku a jí podobné navíc zavedla spotřební daň. To bude řešit nová vláda. „Nebudu se bránit diskusi,“ říká místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Téma dalších látek se bude ale řešit i ve sněmovně, kde vznikl nový podvýbor pro léčebné konopí a přírodní látky.
před 5 hhodinami

Jedna z poškozených lokomotiv po nehodě na Českobudějovicku skončí nejspíš ve šrotu

Poškozené vlaky po železniční nehodě u Zlivi na Českobudějovicku z 20. listopadu jsou po komisní prohlídce. Podle prvních závěrů půjde zničená zastaralá lokomotiva rychlíku pravděpodobně do šrotu, tento typ stroje má už i tak z trati do dvou let zmizet. O opravě RegioPanteru, který byl v provozu teprve tři roky, České dráhy teprve rozhodnou. Škody se podle odhadu komisařů pohybují kolem 65 milionů korun. Vyšetřování nehody stále pokračuje. Několik zdrojů teď naznačuje, že se vyšetřovatelé zabývají verzí, podle které za nehodou nebylo jen lidské selhání.
před 6 hhodinami

Fiala: Ukrajina letos získala skrze muniční iniciativu 1,8 milionu kusů munice

Ukrajina letos dostala prostřednictvím české muniční iniciativy 1,8 milionu kusů velkorážové munice, cíl pro letošek tak byl splněn, napsal vpodvečer na síti X končící premiér Petr Fiala (ODS). Loni Ukrajina díky iniciativě dostala 1,5 milionu kusů velkorážové munice. Tuzemskou muniční iniciativu oceňuje jak Ukrajina, tak i spojenci Česka v EU a NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kamion, z něhož se vysypaly klády na dálnici, byl přetížený o 13 tun

Nákladní vozidlo s kulatinami, které zapříčinilo čtvrteční tragickou nehodu na dálnici D56 u Ostravy, bylo přetížené. Náklad byl těžší zhruba o 13 tun, uvedla v pátek policie. Šedesátiletý muž, který při nehodě utrpěl vážná zranění, v nemocnici zemřel. Policie proto nyní případ vyšetřuje jako usmrcení z nedbalosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

EU hodlá od července zavést clo tři eura na malé balíky

Všechny balíky v hodnotě nižší než 150 eur (zhruba 3600 korun) přicházející do Evropské unie budou od července podléhat clu ve výši tří eur (zhruba 73 korun). Dohodli se na tom v pátek podle agentur ministři financí EU na jednání v Bruselu. Doposud byly takovéto balíky od cla osvobozeny. Česko na schůzce zastupoval odcházející ministr Zbyněk Stanjura (ODS).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rakousko prodlouží o půl roku kontroly na hranicích

Rakousko o šest měsíců prodlouží stávající kontroly na pomezí s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem. Postupně ale v rámci nového konceptu ostrahy hranic rozšíří kontroly do hloubky pohraničí, prohlásil podle agentury APA tamní ministr vnitra Gerhard Karner. Naposledy prodloužilo Rakousko hraniční kontroly v říjnu, a to o dva měsíce do 15. prosince.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami
Načítání...