Rozpočet vysokých škol by se v příštím roce měl oproti letošku zvýšit o dvě miliardy korun. Dohodli se na tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), ministr školství Robert Plaga (ANO) a předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Sjednaná částka je o 200 milionů korun vyšší než suma, se kterou dosud počítal vládní návrh rozpočtu, řekla Schillerová. Letos mají vysoké školy rozpočet 24,6 miliardy Kč.
Dosavadní návrh rozpočtu na rok 2019 počítal pro vysoké školy s růstem o 1,8 miliardy korun. Jejich zástupci naproti tomu původně požadovali navýšení o tři miliardy korun, což Zima později zmírnil na 2,5 miliardy. Více peněz, než bylo v návrhu, chtěl i Plaga. V srpnu uvedl, že se bude snažit vyjednat 300 až 400 milionů korun navíc.
Schillerová se dnes s Plagou a Zimou dohodla nejen na růstu rozpočtu vysokých škol v příštím roce, ale také na navyšování peněz v dalších letech. „Teď počítáme pro rok 2019 s částkou dvě miliardy a ve střednědobých rámcích pro rok 2020 počítáme s částkou 2,8 miliardy a pro rok 2021 s částkou 3,8 miliardy,“ uvedla.
Spokojenost s kompromisem
Zima výsledek jednání označil za rozumný kompromis. Připomněl, že rozpočet vysokých škol stagnoval od roku 2008 a až loni se podařilo vyjednat zvýšení v letošním rozpočtu o tři miliardy korun. „Významný podíl (z nárůstu rozpočtu) půjde do ocenění učitelů na vysokých školách,“ uvedl.
Spokojenost s dnešní dohodou vyjádřil i Plaga. Podle něho dává vysokým školám určitou míru jistoty, že růst bude pokračovat.
Schillerová uvedla, že součástí peněz navíc pro příští rok je i 700 milionů korun z akčního plánu na navýšení počtu studentů na lékařských fakultách a půl miliardy korun na investice vysokých škol, včetně jejich kolejí a menz. Plaga dodal, že peníze navíc půjdou také na pedagogické fakulty.
Většina peněz určených pro lékařské fakulty by podle Zimy měla jít do mezd. Uchazečů o studium je totiž dostatek, problém je ale v nedostatku učitelů. „Když postavím vedle sebe zaměstnance fakultní nemocnice, kvalifikovaného lékaře a vedle něj plně kvalifikovaného odborného asistenta, kterých je ve výukovém procesu většina, rozdíl platů je v současné době dvojnásobek,“ řekl Zima v Interview ČT24. Pokud se podaří celý proces nastartovat, počet lékařů vzroste nejdříve za šest až deset let.
Navyšování rozpočtu vysokých škol je pak podle rektora nutné i pro udržení jejich konkurenceschopnosti. Zástupci vysokých škol již dříve uvedli, že peníze jdou třeba na platy zaměstnanců, které nerostou tak rychle jako příjmy učitelů v regionálním školství či platy ve veřejné sféře.
Celkově by se rozpočet školství v příštím roce měl zvýšit o 26,6 miliardy korun na 195,7 miliardy, řekla v úterý Schillerová. I s evropskými dotacemi by pak mohl činit 205,7 miliardy korun.
Návrh rozpočtu školství zohledňuje především slibovaný růst platů učitelů mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, a to navýšením o 13,5 miliardy korun oproti letošku. Plaga počítá s přidáním o deset procent v tarifech a pěti procenty navíc na odměny.
Loni učitelé dostávali v průměru 31 632 korun. Kabinet se ve svém programu zavázal zvednout průměrný plat kantorů do roku 2021 na 150 procent jejich výše pro rok 2017. O deset procent by se příští rok měly zvednout platy nepedagogických pracovníků ve školství.
Odbory: Platy ve školství rostou pomalu
Podle odborů ale platy ve školství nerostou výrazně rychleji než v jiných oborech. Letos v prvním pololetí se proti stejnému loňskému období zvedly o 14 procent. Ostatním pracovníkům veřejného sektoru, kteří nejsou ve státní službě, rostly zhruba o 13 procent. Na tiskové konferenci to v úterý uvedli představitelé odborového svazu pracovníků školství s tím, že pokud se přidávání ve školství nezrychlí, nepodaří se do sněmovních voleb v roce 2021 zřejmě zvýšit učitelské platy o slibovanou polovinu.
„Platy rostou dynamicky i v jiných resortech. Plat ve školství by měl být konkurenceschopný a motivující. Když ale vidíme, jak rostou platy u ostatních skupin zaměstnanců veřejného sektoru, tak dynamiku u pedagogů už víceméně nevidíme… Jestliže rostou platy dynamicky v jiných sférách, musí ve školství růst ještě dynamičtěji,“ řekla místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.
Školské odbory usilují o to, aby pedagogové do dvou let měli 130 procent průměrné mzdy ve státě. Letos ve druhém čtvrtletí průměrný výdělek dosáhl podle statistického úřadu 31 851 korun, učitelé by tak nyní podle požadavku odborů měli vydělávat 41 406 korun.
V příštím roce by měli podle návrhu rozpočtu kantoři dostat na platy o 15 procent peněz víc než letos. Tarify by se jim od ledna měly zvednout o desetinu.
Sněmovna doporučila vládě přidat učitelům už od letošního září. Kabinet ale tvrdí, že na to nejsou v rozpočtu peníze. Podle školských odborů by ke zlepšení přispělo to, pokud by se ve školství zvedly platy už od listopadu. „Za listopad a prosinec by to stálo dvě miliardy korun navíc,“ podotkl předák školských odborů Josef Dobšík. Odboráři o tom chtějí dál vyjednávat.
