Ti, kteří mluví o odchodu Česka z Evropské unie, ohrožují podle premiéra Andreje Babiše (ANO) budoucnost země. Ministerský předseda to řekl na poradě českých velvyslanců. Mluvil také o potřebě celoevropského postupu v otázce migrace, současně však vyloučil možnost povinného rozdělování uprchlíků. Šéf diplomacie Jan Hamáček (ČSSD) apeloval na vytvoření pásu prosperity a bezpečnosti kolem Evropy.
„Jsme pevnou součástí Západu, jsme členy EU a jsme spojencem v rámci NATO. To nikdo nemůže zpochybnit,“ prohlásil Babiš. „Pokud někdo mluví o czexitu, ohrožuje naši budoucnost,“ uvedl. Připomněl, že do EU míří 83 procent českého exportu a že za dobu členství v Unii Česko z evropských fondů získalo na sedm set miliard korun. Za dobu členství v EU vzrostl český hrubý domácí produkt o 37 procent.
Babiš rovněž prohlásil, že vláda vystupuje k evropskému společenství kriticky v situaci, kdy prosazuje české národní zájmy. To ale podle něj neznamená, že by měla protievropský postoj. „Evropská unie by se měla vrátit ke své podstatě, k původnímu poslání. To znamená bezpečný a prosperující kontinent založený na vnitřním trhu,“ řekl. Očekává, že nová Evropská komise, která vznikne příští rok po evropských volbách, se zaměří na dokončení vnitřního trhu.
Babiš nechce přijmout ani jednoho migranta
Premiér se v projevu k velvyslancům věnoval také migraci, v níž je podle něj třeba hledat celoevropské řešení. To podle něj spočívá v hledání dohody o vracení uprchlíků se severoafrickými státy po vzoru smlouvy, kterou EU uzavřela s Tureckem a která omezila proud migrantů po takzvané balkánské cestě.
Jednoznačně odmítl kvóty na přerozdělování migrantů mezi členské země Unie, po kterém volá především Itálie. „Pokud mluvím o tom, že nechci přijmout ani jednoho migranta, tak to je určitý symbol,“ řekl.
S názorem Andreje Babiše částečně souhlasí poslanec ODS Pavel Žáček: „Migranty, které nám chce distribuovat Itálie, případně další státy, tak to si myslím asi ne. Na druhou stranu máme nějaké závazky, které je možno plnit a které vlastně plníme.“ Žáček v Interview ČT24 upozorňoval, že Česko i jiné evropské země dávají peníze na rozvojovou pomoc, ale nevědí přesně, kam potom jdou. „Existují studie, podle kterých se sice zvedne životní úroveň obyvatelstva, ale tím pádem se zvedne i část obyvatelstva a putuje na sever do Evropy.“
Na premiérovo vystoupení naopak ostře reagoval předseda SPD Tomio Okamura. „Andrej Babiš buď obelhává veřejnost, nebo je neskutečně naivní, chtělo by se mi říci hloupý. Podporovat Evropskou unii a zároveň být proti migraci je v přímém rozporu,“ uvedl v České televizi.
Názory Okamury zase zkritizovala poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová: „To, co říkal pan Okamura, je mimo realitu. Pokud evropské státy nebudou držet při sobě, nebudou ve světě hráčem a čeká nás jako Evropu úpadek,“ dodala. Za nepochopitelný pak označila Babišův odmítavý postoj k posílení společné pohraniční stráže Frontex. „Vidím zde rozpor mezi záměrem posílit bezpečnost a realitou,“ podotkla.
S projevem před diplomaty vystoupil také Jan Hamáček, který je pověřený řízením ministerstva zahraničí. Také on považuje nekontrolovanou migraci za hrozbu pro Evropu. Cílem zahraniční politiky proto musí být snaha omezit její příčiny, tedy ozbrojené konflikty, klimatické změny a špatné ekonomické podmínky obyvatel v zemích obklopujících Evropu.
„Musíme vytvořit pás prosperity a bezpečnosti kolem Evropy, lépe hlídat společné hranice. Musíme podmiňovat rozvojovou pomoc, aby vedla ke zlepšení situace v rozvojových státech a aby odtud lidé neutíkali do Evropy,“ řekl Hamáček.
Zdůraznil, že vedle válek a ozbrojených konfliktů je vážnou hrozbou také populační exploze a nedostatek vody způsobený klimatickými změnami. „To vše mladé lidi žene do bohatších zemí na severu,“ podotkl. Dodal, že Česko chce otevřít zastupitelský úřad v Mali, aby mělo lepší přístup do oblasti Sahelu, kde se tyto problémy prolínají.
Babiš rovněž prohlásil, že by se při debatě o výši příspěvků na obranu, která se vede v rámci Severoatlantické aliance, nemělo přihlížet pouze k podílu těchto výdajů na HDP, ale i k jejich absolutní výši.
Podle dohody, kterou státy NATO potvrdily na summitu ve Walesu v roce 2014, by měla každá země Aliance dávat na obranu přinejmenším dvě procenta HDP. Na tento cíl opakovaně apeluje i americký prezident Donald Trump. Česko v současnosti na obranu vydává 1,1 procenta HDP, podle vládního plánu by dvou procent mělo dosáhnout v roce 2024.
Hamáček doplnil, že zvýšit svou vojenskou i politickou akceschopnost musí i EU. Česko proto podle něj podporuje posilování evropské obranné spolupráce. „EU musí ukázat, že nezůstane jen u slov, musíme se připravit aktivně,“ míní. Zdůraznil, že Evropa tím nekonkuruje NATO, které je dál hlavním garantem bezpečnosti. Důkazem silné vazby Česka a NATO je podle Hamáčka mimo jiné zapojení českých vojáků do aliančních jednotek.
Diplomaté mají provizorního šéfa
Pravidelná porada českých velvyslanců se koná v době, kdy je šéf sociálních demokratů Jan Hamáček jako vicepremiér a ministr vnitra pouze pověřen řízením ministerstva zahraničí. Prezident Miloš Zeman totiž při červnovém jmenování kabinetu odmítl kandidáta ČSSD na ministra zahraničí Miroslava Pocheho.
Sociální demokracie se situací bude zabývat na pátečním jednání svého předsednictva, Hamáček v pondělí znovu potvrdil, že Poche zůstává jediným stranickým kandidátem na funkci. Nemá také zprávy o tom, že by situace s neobsazenou pozicí ministra zahraničí zatěžovala českou diplomacii.
