Štěch: Stát nemůže poškozené v kauze H-Systemu odškodnit, pak by chtěl peníze každý

• mkk

31. 7. 2018‌‌|Zdroj: ČT24

27 minut

Štěch: Stát nemůže poškozené v kauze H-Systemu odškodnit

Zdroj: ČT24

Horoměřickým klientům H-Systemu už nehrozí akutní vystěhování z jejich domů. Co ale bude dál? Podle předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) stát v tomto nemůže pomoci jinak než jako prostředník ve sporu. Pokud by přistoupil k finančnímu odškodnění, peníze by pak chtěli i další lidé a firmy, kteří o ně přišli v jiných případech úpadků. Milan Štěch to uvedl v pořadu Interview ČT24.

Podle předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) by se podobná situace jako v případě zkrachovalého H-Systemu už v současných podmínkách neměla opakovat. „Do budoucna by se mělo prověřit, jestli dnešní legislativa už je schopna občany před podobnými kolapsy lépe bránit. Pokud se ale člověk žene do věcí, před kterými je varován, tomu nelze zabránit. Jsem přesvědčen, že legislativa je dnes v lepším stavu,“ řekl v pondělním Interview ČT24 Štěch.

„Legislativa neměla umožňovat, aby takto snadno mohl někdo od lidí získat peníze, tehdy nebylo třeba pojištění vkladů. To byla největší chyba, vklady byly špatně ošetřeny,“ konstatoval předseda Senátu.

Tehdy byla podle něj na vině i neznalost lidí. „Dnes by ti klienti se zkušeností, kterou mají, už věřím, peníze znovu nedali,“ dodal. A díl viny v kauze H-Systemu přisoudil předseda Senátu ve vysílání České televize také bankám.

„Komu bych to ještě vyčítal, jsou banky, ty mají odborníky. Málokdo z běžných lidí má ekonomické vzdělání a neměli zkušenost s tržním hospodářstvím, které tehdy teprve startovalo. Ale kdyby si banky pohlídaly svoje peníze, věřím tomu, že by přišly i na to, že jsou ohroženy peníze klientů,“ řekl Štěch.

V současné situaci se podle něj musí najít řešení, aby klientům šedesát domů zůstalo. „Ale zároveň, aby správce konkurzní podstaty před případnými žalobami obstál, že vyrovnání s ostatními bylo fair-play,“ řekl. A odmítl, že by škodu věřitelům mohl zaplatit stát. 

Peníze pro Šloufa? Ať se ptají Zemana, vzkázal Štěch

„Stát, pokud to nechce udělat na úkor všech daňových poplatníků, nemůže zajistit, že lidi odškodní. Pak by tady byly desítky tisíc subjektů, které by žádaly, aby se jim obdobně kompenzovaly ztráty, které měli v různých úpadcích,“ namítl předseda Senátu. „Stát ale může být určitým moderátorem a kontrolovat pomocí právních poradců, zda vyrovnání probíhá fair-play,“ dodal.

Vidí i možnost pomoci od bank. „Je na zvážení jako námět, zda by nebylo možné, aby banky poskytly dlouhodobé úvěry za výhodných podmínek,“ řekl Štěch.

Vlivný člen sociální demokracie také odmítl slova soudce Kamila Kydalky (který majoritního akcionáře H-Systemu Petra Smetku poslal za podvod na 12 let do vězení), že by peníze vyváděné z H-Systemu končily v pokladně ČSSD.

„Ti lidé, kteří to dnes tvrdí, proč tehdy nepodali žalobu, neupozornili policii, státní zastupitelství, proč nekonali? Podle mě je to v takovém případě, kdy to není prokázáno, jen pomluva, účelová předvolební kampaň jako lithium a podobně,“ reagoval na tvrzení, že peníze z H-Systemu odnášel v hotovosti Miroslav Šlouf, exporadce dnešního prezidenta republiky. „Ať se ptají Miloše Zemana,“ dodal Štěch.

Fakta

Vývoj případu H-System

• Listopad 1993 – Podnikatel Petr Smetka založil stavební firmu H-System. Firma měla stavět dostupné rodinné domky, slibovala je do tří let.
• 1995 – Začala výstavba prvních domků ve Velkých Přílepech a Horoměřicích u Prahy. Do svého krachu H-System dokončil stavbu zhruba třicet rodinných domů.
• Září 1997 – H-System se dostal do potíží a jeho věřitelé podali návrh na konkurz. Ten byl vyhlášen v listopadu 1998.
• Říjen 1997 – Část poškozených klientů H-Systemu založila Stavební bytové družstvo (SBD) Svatopluk s cílem pokračovat ve výstavbě i za cenu dalších investic. Správce konkurzní podstaty H-Systemu Karel Kudláček jim to za určitých podmínek povolil. Kudláčkův nástupce Josef Monsport ale později vyzval obyvatele dostavěných domů, aby nemovitosti vyklidili a umožnili jejich prodej. Z takto získaných peněz měly být uspokojeny pohledávky všech věřitelů H-Systemu, tedy i těch klientů, kteří ve stavbě nepokračovali. Členové SBD Svatopluk vedou od roku 2000 s Monsportem soudní spory, aby se vystěhovat nemuseli.
• Prosinec 1999 – Policie obvinila v souvislosti s krachem H-Systemu z podvodu Smetku a tři exmanažery H-Systemu Jaroslava Vítka, Jaroslava Eliáše a Ladislava Tůmu. Smetka byl vzat do vazby.
• Červenec 2000 – Začalo trestní stíhání dvou představitelů SBD Svatopluk Ivana Krále a Pavla Středy. Podle žalobce navzdory konkurzu vyvedli z H-Systemu podstatnou část majetku.
• Srpen 2001 – Na Smetku a tři exmanažery H-Systemu byla podána obžaloba pro podvod a další trestné činy.
• 19. února 2004 – Městský soud v Praze vyměřil Smetkovi za podvod, poškozování věřitele a zpronevěru trest 12 let vězení. Vítkovi, Eliášovi a Tůmovi soudce uložil za podvod devět a půl roku vězení. Představitele SBD Svatopluk Krále a Středu uznal soud vinnými z poškozování věřitele. Oběma uložil podmíněné tresty v délce tří a dvou let.
• 6. června 2006 – Pražský vrchní soud potvrdil tresty pro Smetku, Krále a Středu. Rozsudky nad manažery H-Systemu Vítkem, Eliášem a Tůmou zrušil a věc vrátil městskému soudu.
• 8. září 2006 – Policie dopravila Smetku do věznice.
• 2. ledna 2008 – Nejvyšší soud zamítl Smetkovo dovolání. Stížnost proti verdiktu později odmítl i Ústavní soud.
• 13. prosince 2010 – Městský soud v Praze poslal Vítka a Eliáše na devět let a Tůmu na osm let do vězení.
• 29. června 2011 – Vrchní soud v Praze uložil Vítkovi, Eliášovi a Tůmovi podmíněné tresty. Nejvyšší soud později verdikt částečně zrušil, protože tresty považoval za mírné.
• Leden 2013 – Kvůli amnestii prezidenta republiky soud zastavil stíhání Vítka, Tůmy a Eliáše. Smetky se amnestie netýkala. Verdikt v září 2013 potvrdil Nejvyšší soud.
• Září 2013 – Kriminalisté navrhli podle České televize obžalovat jednoho ze Smetkových známých kvůli údajně nelegálnímu způsobu, jakým získal původně Smetkův rekreační areál v Rabyni u Slapské přehrady. Areál obstavený policií měl připadnout poškozeným klientům H-Systemu.
• 27. ledna 2014 – Vrchní státní zastupitelství podalo obžalobu pro poškozování věřitelů H-Systemu odstraněním nemovitostí a přihlášením fiktivních pohledávek.
• 19. března 2014 – Senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) řekl, že správci konkurzní podstaty v kauze H-System postupovali minimálně nesprávně a že majetek H-Systemu byl rozprodán pod cenou. Na advokáty Iva Mráze, Josefa Monsporta, Hanu Marvanovou a Evu Hodačovou podal trestní oznámení. Protikorupční policie ale koncem roku případ odložila.
• 8. ledna 2015 – Pražský městský soud nepravomocně rozhodl, že klienti H-Systemu nemusí vyklidit byty v Horoměřicích, které si dostavěli z vlastních prostředků. Soud tak zamítl žalobu správce konkurzní podstaty Monsporta.
• 20. dubna 2015 – Obvodní soud pro Prahu 2 nepravomocně zastavil trestní stíhání podnikatele Luďka Fabingera, který je známým Smetky. Jeho kauza se týká údajně nelegálního odstranění nemovitostí a přihlášení fiktivních pohledávek do insolvenčního řízení.
• 4. června 2015 – Klienti H-Systemu nepřijdou o byty v Horoměřicích u Prahy. Rozhodl o tom pražský vrchní soud, který definitivně zamítl žalobu správce konkurzní podstaty Monsporta.
• 30. října 2016 – Zakladatel H-Systemu Smetka byl po 12 letech propuštěn z vězení. Odpykal si celý trest.
• 23. dubna 2018 – Okresní soud Praha-západ odročil projednávání žaloby na konkurzní správce H-Systemu, ve které družstvo Svatopluk žaluje Ivu Ištvánkovou a Josefa Monsporta o zhruba 2,6 milionu korun jako náhradu za investici do dostavby domu, který konkurzní správci následně prodali.
• 24. července 2018 – Klienti H-Systemu definitivně prohráli spor s Monsportem. Nejvyšší soud jim nařídil do měsíce vyklidit domy, ve kterých žijí.
• Srpen 2018 - Ústavní soud zarazil stěhování klientů H-Systemu do doby, než rozhodne o jejich stížnosti. Ústavní soud dočasně pozastavil rozhodnutí Nejvyššího soudu, které přikázalo vystěhovat se z domů v Horoměřicích šedesáti rodinám do 23. srpna.
• Listopad 2018 - Část klientů ze sdružení Maják dosáhlo na vyšší odškodnění za průtahy řízení. Podle ministerstva spravedlnosti průměrná částka odškodnění nepřesáhne 100 tisíc korun.